Vědecký oběžník – srpen 2023
Prázdniny se nám odebraly do věčných lovišť a vzaly s sebou i sluneční žár. Než se spustí kolotoč dalšího školního roku, dopřejde si vědy. Aspoň trochu.
Právě čtete dvanácté číslo Vědeckého oběžníku. Utekl rok a vás už je 400. A vyšlo to na den přesně. No není to krásné? Jelikož a protože Oběžník slaví své první narozeniny, tak bude mít od příště trochu jiný kabátek a vlastní domeček. Zaslouží si to? Já si myslím, že ano.
Tohleto číslo bylo psáno v tak úmorných vedrech, že se mi skoro rozpustila klávesnice a doslova odpadl monitor displaye – tímto děkuji dobrému vílákovi z Applefix servisu, který mi ho zase dal do pucu a to rychlostí rychlejší než rychlou (pro jistotu mi teď display drží lepidlo používané na lepení bilboardů 🤭).
Užijte si četbu Oběžníku a zpestřete si ji třeba hudbou Tori Amos. A pokud jste hrdými majiteli svých zmenšených kopií, přeji vám pevné nervy do začínajícího školního roku. Já v pondělí vyprovázím prvňáka. Nějak ten čas letí.
Co vás v tomto čísle čeká:
CO NOVÉHO U NEJMENŠÍCH
🤔 Kreativitou k lepší ohebnosti
Rozvíjíte a podporujete u svých ratolestí kreativitu? Měli byste. Podle nové studie pomáhá kreativita dětem zvládat problémy a lépe se popasovat s nepřízní života „tam venku“. Ačkoli se jedná o poměrně malou studii, potvrzuje to, co již bylo dříve o resilienci (umění ohnout se, ale nezlomit – jak říká má oblíbená psycholožka) zjištěno. Trénink kreativity v podobě změny perspektivy řešení problému (tj. pohled na problém očima někoho jiného) či prostřednictvím zvídavých dotazů „co když...?“ nebo „proč?“ pokládaných žákům třetího až pátého ročníku základní školy významně pomohl dětem vymýšlet nová, nápaditá, a především praktická řešení potenciálních problémů. Z výsledků bylo patrné, že čím více děti zapojovaly kreativitu, tím lépe dokázaly vymyslet jedinečné záložní plány a cesty, jak z případných prů...švihů ven. A hlavně nevzdat se. Podobný program byl prý testován i v rámci americké armády (autor studie za něj dokonce obdržel i medaili Public Service Commendation Medal).
JAK SE VEDE, IMUNITO?
⚗ Na rezistentní bakterie umělým antibiotikem
S novým antibiotickým zázrakem se vytasili po desítkách let dřiny a nadávek vědci z Duke School of Medicine. Jedná se o syntetickou látku, která dokáže zablokovat tvorbu vnějšího kabátku bakteriálních buněk, které při běhu z holou zadelí umírají studem. Látka navíc funguje rychle – v rámci 4 hodin je schopna snížit životaschopnost bakteriálních nepřátel až 100 000krát. Jako třešnička na dortu je pak její odolnost při průchodu zažívacím traktem, která jí umožňuje spolehlivě bojovat třeba i s infekcí močových cest. Za mne velký palec nahoru a pukrle směrem k vědeckému týmu, jehož finálního úspěchu se bohužel nedožil vědec, který projekt v 80. letech odstartoval. Teď jen zbývá dostat léčivo do klinických studií, na čemž už se zuřivě pracuje. Držme jim pěsti – a sobě taky.
NERVY Z OCELI
🥶 Zima a obžerství
Měli jste pocit, že se přes chladné měsíce máte tendenci zakulacovat a více baštit? Tak to není jenom pocit. Při vystavení nízkým teplotám mají savci větší chuť k jídlu vyvolanou zvýšeným spalováním energie potřebné pro udržení stabilní normální tělesné teploty. Jednoduše řečeno: když je nám zima, tělo potřebuje víc energie, aby se udrželo v teple, a vyvolává v nás větší chuť k jídlu. Neurovědci se nyní dopátrali mozkových obvodů, které byly usvědčeny ze zapojení do zimního přibírání. Tyto obvody prý fungují jako spínač chladového obžerství. Výsledky studie by mohly pomoci v nalezení nových léčebných postupů použitelných při metabolických problémech včetně problémů s hubnutím. Jak? Vědci chtějí přijít na to, jak vypnout zvýšenou chuť k jídlu vyvolanou chladem při zachování vyššího spalování energie. To by vedlo k účinnějšímu hubnutí za relativně jednoduchých podmínek. Si představte, že byste se naložili do studené vany, a přitom si vesele spalovali tuky. No... já si půjdu asi radši zaplavat.
KÁMOŠ NÁŠ, JAK HROM – JE MIKROBIOM
🧠 Mikrobi a dětský mozek
Nedávno spatřila světlo světa pidi pilotní studie zabývající se mikrobiomem v dětských střevech. Výsledky ukazují, že hladina určitých střevních kamarádů souvisí s podporou vývoje raných poznávacích funkcí dětí. Konkrétně (abyste mohli ohromovat kamarády u partičky canasty) jsou důležití členové rodů Actinobacteria, Bifidobacterium a Eggerthella. Oproti tomu mikrobů z rodů Firmicutes, Hungatella a Strepcococcus je lépe míti jako prcek ve střevech méně. Vědci si brousí zuby na rozsáhlejší bádání.
NĚCO O ZDRAVÍ
🌡 Léky a termoregulace
V dnešní době je výskyt chronických onemocnění poměrně hojně rozšířen stejně, jako léky používané pro jejich léčbu. Podle vědců však mohou tato léčiva omezovat schopnost těla regulovat tělesnou teplotu a udržovat ji v normálním rozmezí. Těla pacientů mají sníženou schopnost pocení či zvýšený průtok krve v kůži. Sesbírané výsledky a pozorování vedly vědce k apelu na farmakology a fyziology, aby se zaměřili na intenzivní výzkum v oblasti vylepšení léčebných postupů chronických onemocnění vzhledem k faktu, že se podnebí otepluje a extrémně horké počasí přestává být výjimečným. Jednou z možností, jak zlepšit termoregulační schopnosti pacientů, je cvičení. To však není u řady onemocnění kvůli jejich závažnosti možné. Nu, nezbývá než doufat, že se vědci brzy pochlapí a přijdou s řešením. Ono už jen samo zjištění problému je důležitým posunem.
PÁR ZAJÍMAVOSTÍ
🧐 ?#&@$!
Tipli byste si, co se líp pamatuje – symboly nebo jejich slovní vyjádření (např. "$" versus "dolar")? Vědci testovali na více než tisícovce lidí, kolik symbolů a slov si dokáží zapamatovat a voilá, výsledky ukázaly mnohem lepší zapamatovatelnost symbolů. Dle hlavního autora studie si lidé symboly lépe pamatují pravděpodobně proto, že „dávají abstraktním myšlenkám konkrétní vizuální podobu“. Když dumáme nad abstraktními pojmy jako je třeba mír, tak jsou mnohem obtížněji představitelné než symbol bílé holubice se s olivovou ratolestí v zobáčku. Získaná data ukazují možné cesty pro zdokonalování komunikace a paměti. Vzpomínám si na školní lavice a hodinu češtiny. Jak jen se jmenovala ta kniha od Komenského z roku 1685? Občas mám při četbě vědecké literatury pocit, že znovu objevujeme kolo.
.
🐅 O šavlozubém tygrovi a řevu neřevu
Co myslíte – mohutně řval nebo hrdelně mručel? Studie z pera zaměstnanců Státní univerzity v Severní Karolíně popisuje složitosti této otázky. Hodně prý závisí na tvaru jistých maličkých kostí v krku známých vyhynulých chlupáčů. Je totiž rozdíl mezi těmito kostmi u řvoucích a mručících koček, a to ve velikosti a počtu. Ačkoli mají šavlozubí tygři těchto kostí sedm, stejně jako kočky řvoucí, tvar a velikost některých kostí odpovídá spíše kostem u koček mručících. Dobrá detektivka, co? Já se v tom skoro taky ztratila. Nejpřekvapivější je konec hlásající, že vrahem není zahradník... je totiž dost dobře možné, že šavlozubí tygři vydávali zcela jiný zvuk. Miluju vědce, kteří boří zažitá dogmata 💜 Mimochodem, víte, že paleontologové objevili další dva druhy šavlozubých tygrů?
A TROCHA KONTROVERZE NA ZÁVĚR
🧤 Roborukavice (nejen) pro klavíristy
Jak je mým dobrým zvykem, opět sem hodím pokroky z terminátorovského šuplíku. Nedávno vědci přišli s robotickou rukavicí, která je schopna díky kombinaci senzorů a umělé inteligence pomoci hudebníkům po mrtvici, nebo jiném nervovém poškození, vrátit se zpět k milovaným nástrojům. Rukavice je schopna rozpoznat rozdíl mezi správnou a nesprávnou verzí skladby, usnadňuje obnovu jemné motoriky prstů a znovunabytí pohybových schopností postižených rukou. Jak to funguje? Zjednodušeně řečeno se špičkách prstů ukrývá soustava senzorů, které monitorují pohyby hráče, reagují na ně a poskytují hráči zpětnou vazbu. Rukavice mají tedy skvělý rehabilitační potenciál – mohou pacientovi mimo hry na hudební nástroje pomoci znovu se naučit složité každodenní úkoly. Data sesbíraná ze senzorů by pak mohli dále vyhodnocovat ošetřující lékaři a připravovat díky tomu pro své pacienty terapii jim šitou přímo na míru.
.
🚗 Elektroauta na zubní pastu?
Fluoridy. Sloučeniny, které cukají cévkou nemnohým lidem diskutujícím nad jejich potřebou býti v zubních pastách, kam se přidávají pro ochranu před zubním kazem. A teď si představte, že by se daly využít pro výrobu výkonnějších baterií pro elektroauta. Netvrdím, že tomu úplně rozumím, proto vám sem dám odkaz pro bližší prozkoumání, ale přijde mi to přinejmenším dost zajímavé. Případné nové baterie by mohly být díky obsahu fluoridů nejen výkonnější, ale měly by prý i delší životnost narozdíl od současných lithium-iontových poháněčů elektroaut. Autoři studie dokonce předpokládají, že by jednou mohly tyto baterie sloužit k provozu nákladních aut a letadel. Mezi výhody svého vynálezu řadí levnější náklady na výrobu, šetrnost k životnímu prostředí a větší bezpečnost díky svému nehořlavému charakteru. No vida.
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Sepsání srpnového vydání zabralo opětnevímkolik hodin. Chronos byl vyměněn za Kairos a zůstal jen prožitek z psaní. Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mi přispět na čaj, kterého je při jeho psaní propito několik litrů.