Vědecký oběžník – listopad 2022
Zima nám pomalu klepe na dveře a atmosféru adventu už cítí snad i ten nejzavilejší odpůrce Vánoc. Až vám shon přeroste přes hlavu, utečte na chvíli s následujícími řádky do světa vědy a výzkumu.
Tentokrát vám z hudby nenabídnu jen něžné tóny klavíru. Pozvu vás k poslechu hlasu klavíru snoubeného s libozvučným hlasem flétny. Slova prosby napsala česká flétnistka Martina Komínková, přání vyslyšel a skladby složil německý skladatel Sören Sieg. Ochutnávku z nové sbírky s názvem Karungi si můžete poslechnout zde. A aby toho nebylo málo, tak se můžete ponořit do úžasných melodií Ashley Jarmack, kterou jsem díky Martině objevila, a jejíž tvorba mne chytla za srdce.
Co vás v tomto čísle čeká:
CO NOVÉHO U NEJMENŠÍCH
🍟 Mekáč a děti nejsou kámoši
Stravování během těhotenství je jedna z nejdůležitějších věcí, hned po spánku a minimalizaci stresu, které by měly těhotné ženy věnovat pozornost. Výzkum u makaků ukázal, že konzumace nezdravé stravy s vysokým obsahem tuků nastávajícími matkami poškozuje kmenové buňky plodu a narušuje jeho vyvíjející se kostní dřeň a imunitní systém. Ačkoliv byla studie poměrně malá a zaměřená pouze na vývoj plodu, nikoli na vývoj novorozenců po porodu, jedná se o první studii sledující vliv západní stravy na vývoj plodu u primátů. Upřímně, není to pro nás dobré ani mimo těhotenství. V těhotenství už je to pak zdá se „velký špatný“.
.
🏃♀️ Měla bych cvičit. Zítra.
Známe to asi všechny – před dětmi jsme měly spoustu aktivit a věnovaly jsme se kde čemu, po porodu se nám život obrátil vzhůru nohama a jsme rády, když si večer nezapomeneme vyčistit zuby prvním kartáčkem, co nám přijde pod ruku. V Anglii se rozhodli, že se na fyzickou aktivitu matek podívají blíže. Jejich zjištění vás asi úplně nepřekvapí, nicméně se jedná o první studii svého druhu. Doporučenou intenzivní/středně intenzivní fyzickou aktivitu dodržovala sotva půlka účastnic studie s tím, že úplně nejhůř na tom byly ženy s velmi malými dětmi. Je to dost žalostný obrázek vzhledem k tomu, že fyzická aktivita zlepšuje nejen zdraví, ale i náladu. Tady u nás se stále setkávám s přesvědčením, že po příchodu dětí do rodiny toho holt ženy po sebe udělat moc nestihnou a musí se s tím smířit. Možná by bylo na čase s tohle změnit. Třeba rozšířit možnosti cvičení matek spolu s dětmi nebo poskytnout hlídání dětí během cvičení – nejen ve velkých městech.
.
🥳 Recept na spokojenost?
Oblíbeným výkřikem (nejen) českých internetových diskuzí zaměřených na výchovu dětí a na dětská traumata je „my jsme to taky zažili a teď nemáme žádný problém“. Hezké, ale je tomu skutečně tak? Ruku na srdce, vy, kdo toto tvrdíte – opravdu na vás dětská traumata nezanechaly následky? Jste spokojení, netrpíte psychickými, neurologickými či chronickými zdravotními problémy? Je tato společnost, ve které žijeme zdravá a harmonická?
Prostředí a vztahy, ve kterých vyrůstáme, mají zásadní vliv na to, jak se nám žije v pozdějším věku. Můžete předtím zavírat oči a vztekat se, jak chcete, ale je to tak. Americká studie ukazuje, že traumatické zážitky v dětství jsou spojeny s obezitou, chronickou bolestí včetně migrén, sklonem ke zneužívání návykových látek a nejvýznamněji pak souvisí s psychickými problémy včetně posttraumatické poruchy, bipolární poruchy či deprese vedoucí až k pokusu o sebevraždu. Vše je přímo úměrné množství a typům traumat prožitých v dětství. Ačkoli by se daly zmíněné studii vytknout nějaké ty mouchy, není ojedinělá.
Důkazů stále přibývá - další přináší studie z Floridské státní univerzity zabývající se dopady tělesných trestů na nervový systém dětí. Pokud jsou navíc vykonávány rodičem, vyvolávají u dětí komplexní emocionální zážitek vedoucí v pozdějším věku k většímu riziku vzniku úzkostí a depresí, navíc mají vliv na mozkovou aktivitu a neurovývoj dětí. Násilí není řešení. Je to naše selhání jako rodičů a prvních autorit, které děti ve svých životech mají. Přátelé, tohle je důležité. Děti jsou taky lidi a mají svůj hlas, kterým častokrát volají o pomoc, ale my dospělí jsme tak zaneprázdnění svými traumaty, že je neslyšíme. Vystupme z kruhu a začněme si naslouchat navzájem. Uleví se jim, uleví se nám. Myslete na to - zvláště teď, když čerti klepou na dveře…
.
🧐 Lovci, sběrači...a nosiči
Autoři nového článku publikovaného v časopise Journal of Archaeological Method and Theory tvrdí, že na nalezišti Arma Veirana v italské Ligurii našli důkazy o používání dětských nosítek před 10 000 lety. Vzhledem k tomu, že materiál používaný k výrobě nosítek se v archeologickém záznamu nedochovává dobře a pravěké dětské pohřby jsou unikátní, jsou doklady o pravěkých dětských nosítkách velmi ojedinělé.
JAK SE VEDE, IMUNITO?
🤒 Jak infekce tehdy ovlivnily imunitu teď
Ve školách se učí, že infekce ovlivňují naši imunitu po celý život a zanechávají po sobě v imunitním systému výraznou stopu – konkrétně paměťové buňky, které dokáží při opakovaném setkání s infekcí velmi rychle staré známé patogenní výtržníky zpacifikovat. Naše obranyschopnost se denně setkává s tisíci mikroorganismy, těžko spočítat kolik jich potká za život. A teď si představte, že infekce nezanechávají stopu jen v našem aktuálním životě, ale mají vliv i na další generace. Zhruba před měsícem spatřil světlo svět článek popisující, jak dávné virové infekce ovlivňují naši imunitu teď. Kousíčky virového genomu, které se během infekce vloudily do naší DNA jako Jezinky ke Smolíčkovi, zdá se zajišťují tělu ochranu proti moderním virovým infekcím příbuzným původnímu viru. Jak? Tak, že je nepustí do buněk. Jednoduše řečeno – Jezinky si prostě opatřily klíče, skamarádily se se Smolíčkem a dělají mu vyhazovače a hlídají, aby zas nepustil do domu nějakého neřáda. Tato funkce je patrná hlavně u placentárních a embryonálních kmenových buněk a u buněk imunitního systému. To jsou věci, co? Sice to nefunguje stoprocentně, to je vám asi jasné, ale samotný fakt, že virová genetická informace ukrytá v našem genomu dává vznik antivirotikům mi přijde kouzelný. Navrch si k tomu přidejme ještě to, že zabírá zhruba 8 % našeho genomu, což je čtyřnásobně více než DNA, z nichž vznikají naše vlastní proteiny.
K výše publikované studii přibyla tento měsíc další podobná studie zaměřená na studium nikoli virů, ale bakterie Yersinia pestis, která má na krku pandemii Černé smrti. Rozbor vzorků DNA z ostatků lidí, kteří podlehli Černé smrti (nebo též dýmějovému moru), a lidí, kteří období jejího řádění v Evropě přežili, přinesl vskutku zajímavé informace. Především odhalil genetické rozdíly mezi oběma skupinami. Ty měly zřejmě hlavní slovo v tom, zda člověk nemoci podlehl nebo ne – lidé s ochrannou genetickou variantou měli o 40-50 % větší šanci, že přežijí. Zároveň vědci sledovali, kudy a kam se od té doby imunitní systém vyvíjel. Je to sice s podivem, ale co před mnoha sty lety chránilo lidi před Černou smrtí, je dnes spojeno se zvýšenou náchylností k autoimunitám včetně Crohnovy choroby nebo revmatoidní artritidy. Jak bylo řečeno v jednom kultovním filmu: někdy mám pocit, že se nám bohové vysmívají...
NERVY Z OCELI
⏰ Když naše vnitřní hodiny tikají špatně
Ať už malí nebo velcí, všichni potřebujeme ve svých životech jeden společný základ – pravidelný režim. Chaos ať už v jídelních návycích (kdy přes den občas něco sezobneme a v noci si svítíme na četbu světlem z ledničky), ve spánkovém režimu (kdy každý den chodíme spát a vstáváme jindy), nebo třeba v pracovním nasazení (noční/denní směny), může mít neblahé následky na naše zdraví v mnoha oblastech. Mezi ně patří rakovina, kardiovaskulární nemoci, náchylnost k infekcím a poruchám pozornosti. Nedávná studie zabývající se narušením cirkadiánního rytmu (tj. našich vnitřních hodin regulujících řadu procesů v těle včetně cyklu spánku a bdění) přidává důkazní materiál na hromádku s názvem „zvýšení rizika vzniku rakoviny plic“. Tuto nemoc máme přitom spojenou převážně s kouřením. Jak vidno, plíce jsou velmi citlivé i na narušení našeho spánkového cyklu.
Podívejme se na cirkadiánní rytmus trošku blíže. Věděli jste, že každá buňka v těle má své vlastní hodinky, které jsou řízeny hlavními hodinami v mozku? Tyto hodiny jedou za normálních okolností cca 24hodinový cyklus na základě světla a tmy. Pokud bychom se ocitli delší dobu ve tmě, pak je tento cyklus o něco delší než 24 hodin, jak prokázali v roce 1938 dva dobrodružní vědci v jedné odlehlé americké jeskyni. Výše zmíněnou studii o citlivých plicích podporuje další odborná práce, zabývající se výzkumem genetických mutací ovlivňujících mechaniku cirkadiánního rytmu. Po narušení cirkadiánního rytmu dochází k úpravě hodin u různých orgánů různě, což vede k chaosu a ten vede k problému. Procesy našeho těla jsou jako synchronizované plavání – když bude každá akvabela tančit v jiném rytmu, tak se celý soubor se zlou potáže. Negativní vliv na tělo má nejen práce na směny, ale i jet lag (tj. posuny času spojené s cestováním do jiných časových pásem), svícení pozdě večer, ponocování u zářících obrazovek počítačů či projíždění zpráv na facebooku těsně předtím, než uděláme definitivní hají. Osobně si dovolím zvednout varovný prst i co se zimního a letního času týče. Jsou lidi, kterým to nedělá problém, jsou lidi, kteří se z té změny oklepávají ještě týdny. Patřím mezi tyto nešťastníky a troufám si tvrdit, že všichni voláme po tom, aby zůstal zachován čas jeden – a je nám jedno, který to bude, hlavně aby to už bylo!
PS: Cirkadiánní rytmus má navíc vliv např. i na léčbu nemocí. Řada léků je účinnější v určitou denní dobu v závislosti na tom, na které metabolické dráhy cílí. Mimo jiné se zjistilo, že HIV pozitivní lidé starší 45 let mají své vnitřní hodiny trvale zpožděné, a to více než o hodinu, a že je jejich spánkový cyklus též výrazně kratší. Zdá se, že HIV zasahuje do cirkadiánního rytmu podobně, jako práce na směny nebo jet lag, což může být důvodem častých zdravotních problémů spojených s tímto onemocněním. Vědci věnující se problematice HIV tak mají konečně další kousek do skládačky a nyní se hodlají zaměřit na mladší HIV pozitivní pacienty a na hledání cest, jak zmírnit zmíněná poškození.
.
😴 Když už jsme u toho spánku…
Spánek je mé oblíbené téma, protože je to jedna z věcí, která se v naší společnosti hodně podceňuje, a dokonce ho někteří berou jako přítěž. Přitom je pro nás kriticky důležitý. Před pár dny mi na stole přistála kalifornská studie popisující spojení spánku kratšího než 5 hodin denně se zvýšeným rizikem vzniku vícečetných chronických nemocí ve středním až pozdním věku a se zvýšeným rizikem úmrtí (až o 25 %!). Stále tedy platí staré známé doporučení spát alespoň 7 až 8 hodin denně. Cokoli míň vede později k problémům, které s největší pravděpodobností zažít nechcete. Mimo to do doporučení vedoucích ke kvalitnímu spánku patří i fyzická aktivita a vystavení se světlu přes den (a tím nemyslím cesty od pracovního stolu k lednici...) či klid a tma v ložnici spolu s absencí elektronických zařízení v místnosti (God save the mobile phones!).
.
👨⚕️ Transplantací proti RS
Švýcarská studie přináší informace o léčbě roztroušené sklerózy pomocí autologní transplantace krevních kmenových buněk. Jedná se o přenos pacientových vlastních kmenových buněk odebraných předtím, než je mu podána vysokodávková chemoterapie, která zlikviduje jeho imunitní buňky včetně těch, co napadají jeho nervový systém. Transplantované kmenové buňky pak dají vznik novým imunitním buňkám bez těch, které způsobovaly autoimunitní reakce. Zajímavé je, že po transplantaci obnovuje svou funkci brzlík – normálně u dospělých značně utlumený imunitní orgán důležitý především v dětství při vývoji imunitního systému. Díky jeho opětovnému zapojení do tvorby repertoáru imunitních buněk vznikají u pacienta nové imunitní buňky, ale už bez autoreaktivních vlastností.
Transplantace je vhodná především pro mladé pacienty s agresivní formou onemocnění. Až 80 % pacientů po transplantaci zůstává dlouhodobě bez projevů onemocnění. Bohužel, léčba je dostupná jen v několika zemích, protože zatím chybí III. fáze klinické studie (ta by stála několik set milionů eur a farmaceutickým firmám se do ní moc nechce díky malé finanční výnosnosti).
.
🌡 Co spouští horečku?
Horečka. Systémová reakce těla na infekci. Obranná reakce těla proti patogenům. Víte, jak a kde vzniká? Ve chvíli, kdy v těle propukne zánět, začnou se do krve mimo jiné uvolňovat signální látky (tzv. cytokiny). Jsou však příliš velké na to, aby se dostaly až do mozku a předaly tam informaci o zánětu. Na vnějším povrchu hematoencefalytické bariéry se nacházejí receptory těchto cytokinů, které předávají signál dál do buněk nacházejících se ve vnitřním povrchu stěn cév hematoencefalytické bariéry (tzv. endotelové buňky). Tyto buňky následně spustí produkci další signální molekuly a ta aktivuje hypotalamus, jenž rozjede horečku. Dosud se spekulovalo o tom, zda je to skutečně jediný mechanismus vzniku horečky v těle. Švédská studie nedávno publikovaná v časopise PNAS prokazuje, že je tomu skutečně tak a k rozběhnutí horečky stačí pouze signály z endotelových buněk mozku. Inu, v jednoduchosti je krása.
.
🌬 Dýchání není jen o tom, udržet se naživu!
O tom, že bez dechu bychom se asi jen těžko obešli, protože bychom se velmi rychle udusili, vám psát nemusím. Ale věděli jste, že dýchání je mnohem víc než výměna dýchacích plynů? Ne nadarmo je středobodem meditací a metod pracujících s lidskou psychikou. Má totiž významný vliv na formování našeho mozku – našich emocí, vnímání a zpracovávání okolního světa, naší pozornosti. Podle dat sesbíraných z mnoha studií a prezentovaných v souborné studii publikované v časopise Psychological review, jsme při nádechu citlivější na dění okolo nás a při výdechu se na něj ladíme. Tento fakt využívají např. i sportovci při podávání výkonů. Všimli jste si? Je to znát při záběrech z různých sportovních klání – hluboký nádech a akce na konci výdechu. Věříte, že pokud nedýcháte dostatečně hluboce, máte potíže s dýcháním nebo zrovna trpíte respiračním onemocněním, roste u vás riziko špatné nálady (a nemůže za to jen to otravné smrkání), která se při dlouhodobém stavu může překlopit až do úzkostí a deprese? Podle autorů studie spolu dýchání a psychické poruchy úzce souvisejí. Já to říkám pořád – dechové meditace hnedka po ránu, stačí i dvě tři minutky. Zkuste to. Není lepší začátek dne. Snad kromě...čaje 😝
.
🧬 Na počtu X záleží
Autoři nedávno publikované studie zabývající se hledáním účinnější léčby neurodegenerativních onemocnění přišli s myšlenkou. Jak se zdá, řada genů vázaných na chromozom X se v mozku projevuje u žen více než u mužů (ženy mají chromozomy X dva, muži jen jeden). V průběhu stárnutí dochází mimo jiné k poklesu potenciálně neuroprotektivních hormonů (u žen estrogen, u mužů testosteron). Rozdíly spojené s pohlavními chromozomy byly doposud velmi málo prozkoumány a představují slibnou cestu, jak se dobrat k nové léčbě cílené specificky pro každé pohlaví zvlášť. Dosud byly odlišnosti mezi muži a ženami zaznamenány u onemocnění jako jsou roztroušená skleróza a Alzheimerova či Parkinsonova choroba.
KÁMOŠ NÁŠ, JAK HROM – JE MIKROBIOM
💊 Probiotika + Antibiotika = 👍
O tom, že bychom měli v průběhu antibiotické léčby užívat probiotika a podpořit tím svůj v tu chvíli nešťastně decimovaný mikrobiom, se obecně ví. Nyní však vyšla první rozsáhlá systematická studie, která tento fakt oficiálně potvrdila.
Vedlejšími účinky užívání antibiotik jsou gastrointestinální potíže způsobené převážně přemnožením bakterie Clostrioides difficile. Užíváním probiotik se dle výsledků studie může tento nežádoucí vliv antibiotik na trávicí trakt snížit a některým změnám ve složení tamních obyvatel lze probiotiky dokonce zabránit. Vědci dále uvádí, že působením probiotik dochází k ochraně rozmanitosti bakteriálních druhů a podpoře obnovy mikrobiálních populací.
Ačkoli antibiotika zachraňují životy a jsou kritická v léčbě nemocí, střevní mikrobiom se podle některých zdrojů dává po antibiotické léčbě dohromady až dva roky. Ve střevech se nachází obrovské množství přátelských bakterií, které spolupracují jako komunita. Jak kdysi zpíval pan Werich: ten umí to a ta zas tohle. Společně udělají moc – pokud je však rovnováha střevního mikrobiomu narušena, trvá dlouho, než je schopen zase správně pracovat a doplnit pestrost svých členů. Vedle rostoucího problému s nadužíváním antibiotik a vzniku rezistentních kmenů bakterií je tedy třeba brát v úvahu i následky, které antibiotická léčba má, a pokusit se je co nejvíce minimalizovat.
Když už jsem výše zmínila výtečnici Clostridioides difficile, tak se rovnou můžeme podívat i na jeden článek, který o ní nedávno vyšel. Pro ty z vás, co o ní slyší prvně: je to oportunní bakterie normálně přítomná v půdě, ve vzduchu, ve vodě a často bývá i v našem střevě, kde nemusí působit žádnou neplechu, je-li náš mikrobiom v pořádku a funkční. Pokud je z nějakého důvodu narušen, může dojít ke vzniku závažných až smrtelných střevních onemocnění. V některých případech je léčba snadná, u jiných pacientů je obtížná a vleklá a dosud nikdo nevěděl proč. Vědci nyní zjistili, že C. difficile spolupracuje s enterokoky, což jsou oportunní bakterie rezistentní vůči antibiotikům. Jak se zdá, tak enterokoky mají vliv na metabolické procesy ve střevě a formují je tak, aby vznikalo prostředí příznivé pro množení C. difficile. Zároveň zvyšují produkci toxinů C. difficile. Oba patogeny se zřejmě podporují a navzájem se využívají. Toto zjištění přineslo další střípek do skládačky objasňující to, že nezáleží jen na patogenu, ale i na složení mikrobiomu. Vědci nyní zkoumají, jak ovlivnit působení enterokoků ve střevě a narušit jejich spolupráci s C. difficile.
.
📣 Když Imunita volá o pomoc, Mikrobiom odpoví
Transplantace krvetvorných kmenových buněk či chemoterapie jsou závažným zásahem do našeho imunitního systému, a jak se zdá v rekonvalescenci následující po těchto zákrocích by mohl mít mimo jiné prsty i náš mikrobiom. Japonští vědci ve svém výzkumu prováděném na myších zjistili, že má složení střevních bakterií významný vliv na obnovení tvorby jednoho z typů bílých krvinek, tzv. neutrofilů. Tělo to má vymyšleno elegantně: dlouhodobá nízká hladina neutrofilů v krvi vede ke změnám v mikrobiomu a právě tyto změny pak spouští tvorbu nedostatkových neutrofilů. V současnosti se připravují klinické studie, které mají za cíl potvrdit, že se toto děje i u lidí.
.
🍅 Rajčata, půl zdraví
Máte rádi rajčata? Já moc, hlavně ty mrňavé odrůdy, co se dají zobat jako bonbony. Proto mne potěšila studie zabývající se vlivem konzumace rajčat na zdraví. Byla sice prováděna na prasatech a trvala jen dva týdny, ale podrobnější výzkum na lidech mají její autoři v plánu hned vzápětí. A na co tedy přišli? Podle jejich dat dokáží rajčata během dvou týdnů zvýšit rozmanitost střevních obyvatel a podpořit tak vznik zdravější střevní komunity. Rajčata jsou již dlouho spojována s pozitivním vlivem na lidské zdraví včetně prevence rakoviny či kardiovaskulárních chorob. Jejich vliv na složení mikrobiomu však zatím zůstává neobjasněn. Autoři studie mají za cíl podívat se blíže na mechanismy stojící za získanými daty a já jsem tuze zvědavá, na co přijdou.
NĚCO O ZDRAVÍ
🏵 Pyly a jejich ordinační hodiny
Patříte mezi nebožáky, kterým luční kvítí nevykouzlí zasněný úsměv na tváři, ale nudli u nosu? Pak zbystřete. Vědci přišli na to, kdy je vhodné plánovat si během pylové sezóny vycházky. Nejvíce pylů létá po venku v odpoledních hodinách, zhruba v rozmezí druhé hodiny odpolední a deváté hodiny večerní. Nejméně jich je naopak mezi čtvrtou ráno a polednem. Což zcela jistě potěší ranní skřivany, ale zachmuří noční sovy...
.
🗣 Hlas a jeho stáří
Dokázali byste si tipnout, jak dlouho se na Zemi používá ke komunikaci hlas? Podle dat švýcarské studie je tomu již více než 400 milionů let! Tzv. akustickou komunikaci využívá celá řada obratlovců od savců, přes ptáky, plazy, obojživelníky až po ryby. Mysleli jste si, že ryby jsou němé? Možná, že nedokáží zazpívat poslední pecku od Metallicy, ale i tak mají svůj akustický repertoár. Komunikace prostřednictví vydávání zvuků je spojena s přitahováním partnerů, s rodičovským chováním či s vydáváním varovných signálů. Autoři studie popsali akustické schopnosti u řady druhů dříve považovaných za němé (např. želvy) a kloní se k závěru, že má tento styl komunikace společný evoluční původ.
PÁR ZAJÍMAVOSTÍ
🎻 Tajemství prastarých houslí
Jelikož mám ke smyčcovým nástrojům velmi blízko, vzbudila mou zvědavost studie zabývající se záhadou krásného a čistého zvuku houslí ze Stradivariho dílny. Tajemství skryté v mistrově postupu výroby tohoto nástroje je předmětem diskuzí již mnoho a mnoho let. Nyní vědci přišli se snímky povrchu Stradivariho houslí v nanometrovém měřítku (faaaaakt velké zvětšení získané pomocí speciální mikroskopické techniky), díky nimž identifikovali pod lesklým lakem na povrchu skrytou vrstvu na bázi proteinů ovlivňující rezonanci, a tedy i výsledný zvuk houslí. Získaná data hodlají autoři studie využít k dalšímu bádání vedoucímu k identifikaci složení této mezivrstvy a časem snad i využití Stradivariho postupu při výrobě současných nástrojů.
.
🍃 Vláknina to hraje na dvě strany!
Vláknina je obecně vnímána jako veskrze pozitivní hráč. V nové studii zaměřené na komplexnější studium účinků rozpustné vlákniny inulinu ale vědci mimo jiné přišli na to, že tato látka zasahuje to metabolismu střevních bakterií, což následně spouští ve střevech a plicích zánětlivé reakce související s alergiemi a astmatem. Autoři studie byli svými výsledky překvapeni, protože inulin je spojován především s protizánětlivými účinky a s podporou růstu prospěšných mikrobů ve střevech. Jeho spojení se zánětem však nemusí být u zdravých lidí nutně špatné. Tyto reakce pravděpodobně souvisí s reakcemi těla proti parazitickým červům a jsou součástí normálního hojení ran. U alergiků by však mohly dělat neplechu. V plánu jsou další výzkumy zaměřené na vliv různých typů vlákniny na imunitní systém zdravých a nemocných lidí.
.
🦎 Co by byl Oběžník bez prehistorických ještěrek!
V zářijovém oběžníku jsem vám psala o objevu obří kostry masožravého dinosaura v Patagonii, dnes vám povím o objevu mini ještěra na skotském ostrově Skye v roce 2016. Tato takřka kompletní kostrička, zvící pouze 6 cm, je stará zhruba 166 milionů let a patří ještěrovi se zvučným jménem Bellairsia gracilis. Unikátní na ní krom velikosti je i to, že ač postrádá čenich a ocas, jedná se o nejkompletněji dochovanou fosilii řádu šupinatých z období střední jury. Vědci tak mají další střípek do evoluční skládačky. Výsledky svého bádání sepsali do studie, kterou nedávno publikovali v prestižním časopise Nature.
A TROCHA KONTROVERZE NA ZÁVĚR
🧙♀️ Zlé čarodějnice mezi námi
Ačkoli máme 21. století, víra ve zlé čarodějnice je stále ještě poměrně hojně rozšířená všude možně po světě. Washingtonská studie nám předkládá informace získané celkem z 95 lokalit. Představa o tom, že se mezi obyčejnými smrtelníky pohybují záporáci s nadpřirozenými schopnostmi proklínající neviňátka, je ukotvena v hlavách v průměru až 40 % účastníků studie. Tato víra se samozřejmě liší v rámci zemí i oblastí – ve Švédsku je „věřících“ 9 %, v Tunisku 90 %. Moje romantická pohádkářská duše věří v čarodějnice, ale i v čarodějky – protože kde je zlo, bývá zákonitě i dobro. V co věříte vy?
.
🚬 E-cigarety se vám podívají na zoubek
Kromě spojení elektronických cigaret s možnými kardiovaskulárními či plicními problémy se teď vynořily informace o jejich vlivu na vznik zubních kazů a onemocnění dásní. Zdá se, že sladké příchutě náplní e-cigaret působí podobně jako gumoví medvídci či limonádky, mění mikrobiom v ústech a upravují tamní prostředí ve prospěch kazotvorných bakterií. Zubní sklovina tak dostává pořádně zabrat a lidé holdující tomuto návyku by měli více dbát o svůj chrup a navštěvovat zubaře minimálně dvakrát do roka. Pokud jste vyměnili klasické cigarety za elektronické v domnění, že jste si zdravotně polepšili, nemusí tomu tak nutně být. Možná se jednou dozvíme, že jediným zdravotním přínosem elektronických cigaret je lepší zdraví nekuřáků žijících v dýmu svých kuřáků…
.
🥃 Alkohol je kámoš...?
Máte-li blízko k alkoholu, tak zbystřete. Podle posledních dat korejské studie je míra konzumace alkoholu u mladých lidí přímo úměrná riziku mozkové mrtvice. Čím více a čím déle účastníci studie holdovali alkoholu, tím větší riziko prodělání cévní mozkové příhody měli. Studie bohužel sledovala pouze Korejce a získaná data se tak nedají vztáhnout na všechny rasy a etnika. Nicméně, jelikož množství mrtvic u mladých dospělých rok od roku celosvětově roste, je omezení pití alkoholu dle mého názoru poměrně rozumnou prevencí, a to nejen mrtvic, ale i dalších civilizačních neduhů spojených s přemírou promilí v krvi.
.
💊 Antikoncepce a její pro a proti
Puberťáci si často moc nelámou hlavu s následky svého jednání a do všeho se pouští po hlavě – tedy až na zádumčivé výjimky, které páchání roztodivných činů svých spolužáků sledují zpoza knihy se zvednutým obočím a plánem to časem všechno sepsat do knihy s názvem „To nevymyslíš!“ (hehehe!). Pro mnohé dospívající krásky je antikoncepce kromě řešení problémů s akné též jistou pojistkou, že se z nich nestanou mámy dříve, než zamýšlely. Čím dál tím více se však ukazuje, že zobání syntetických hormonů nemusí být zas tak dobrý nápad. Výsledky výzkumu na potkanech (prezentovaného formou posteru na konferenci) naznačují, že antikoncepční pilulky, náplasti či injekce zvyšují hladinu kortikosteronu (hormonu stresu) v těle a mohou ovlivňovat stále ještě se vyvíjejícího mozek uživatelky. Jsem zvědavá, kam se bude ubírat další studium vlivu syntetických hormonů na neurologický vývoj dospívajících a jestli se výše zmíněná data potvrdí, ale popravdě řečeno, jsem ráda, že jsem tyto pilulky přestala zobat před mnoha a mnoha lety.
.
🕯 Mobilní Delfská věštírna
Řekla bych, že dnes už existuje málo lidí, kteří nevlastní chytrý telefon. A teď si představte, že na základě zaznamenávání stylu vaší chůze by vám mohl v budoucnu váš mobilní telefon předpovědět...kdy umřete 😀 Fakt, nekecám, opravdu se to ve vědeckých kruzích řeší. Potkala jsem na toto téma už pár studií. V jedné autoři popisují, že pro zjištění zdravotního stavu a rizika úmrtí jim stačí monitorovat kvalitu chůze jedince po dobu 6 minut soustavné chůze denně.
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Po sepsání listopadového vydání na mne Toggl track zahlaholil krásných 34 hodin a 33 minut strávených nad stránkami tohoto listu. Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mi přispět na čaj, kterého je při jeho psaní propito několik litrů.