Vědecký oběžník – květen 2023
Sluneční paprsky nám začínají pořádně prohřívat "krovky" a léto zvolna klepe na dveře. Než se přehoupneme do teplot, kdy se lidem začínají tavit mozkové obvody, pojďte se ponořit do záludností vědy.
Květen je pro mne velmi náročným měsícem, kdy se mi nepíše zrovna nejlehčeji. Inspirovala jsem se tedy psací metodou svých tvůrčích kolegů a nastavila si budíka na 15 hodin s tím, že co stihnu napsat, to stihnu napsat. Kupodivu jsem za tu dobu stihla na papír vyskládat skoro stejné množství písmenek jako za svých klasických cca 30 hodin. Udělám ještě tři opakování a budou-li výsledky konzistentní, zůstanu u tohoto psacího modelu i do budoucna (děkuji
a za inspiraci).Tentokrát jsem psala převážně v tichu. A když už, tak mé ťukání do klávesnice doprovázel něžný zvuk harfy v podání Maeve Gilchrist. Přeji hezké počtení a krásné dny budoucí.
Co vás v tomto čísle čeká:
CO NOVÉHO U NEJMENŠÍCH
🥗 Zdravá strava má fakt smysl (i když kyselé okurky jsou kyselé okurky)
Zdravá strava bohatá na ovoce a zeleninu (aneb krmení pro králíky, jak by řekli masožravci) je spojována i se zdravým tělem (aneb jste to, co jíte, jak by řekli výživoví poradci). Víte ale, že množství zbaštěného ovoce, zeleniny, mořský potvor, mléčných výrobků, vajec či obilovin před otěhotněním a během rané fáze těhotenství je spojeno s nižším rizikem potratu? Vysoký příjem ovoce dokáže prý srazit riziko potratu až o 61 %, zatímco baštění velké nálože zeleniny ho srazí o 41 %, mlsání mléčných výrobků o 37 %, zobání obilovin o 33 % a vajíčka s mořskými potvorami snižují riziko o 19 %. Zajímavá čísla, viďte? Jo a jen ta mimochodem, zpracované potraviny a hotovky do mikrovlnky riziko potratu zvyšují dvojnásobně. Vědci dále pilně bádají a zkoumají vlivy konkrétních typů potravin na průběh těhotenství s cílem zjistit, jak účinná by mohla být změna životního stylu v podpoře početí a těhotenství.
.
🪑 Sedávej, panenko, v koutě
O tom, že sedavé zaměstnání je dost na houby, co se týče vlivu na naše zdraví, se napsalo už snad kilometry textů. Víte ale, co vysedávání na zadeli způsobuje u dospívajících mládežníků? Podle sesbíraných dat může vést lisování čalounění kancelářské židle a jiných sedacích ploch hýžďovým svalstvem vašich potomků ke zvětšení jejich srdce. A to až trojnásobně v porovnání se srdeční zátěží způsobenou středně intenzivní až intenzivní fyzickou aktivitou.
Páni vědci se ve své studii zaměřili na zkoumání vlivu sedavého stylu života a lehké/středně těžké/těžké fyzické aktivity na strukturu a funkce srdečního svalu. Nezjistili nic dobrého. Změny na srdci způsobené dlouhodobým vysedáváním s minimální fyzickou aktivitou mohou vést až k infarktu či mrtvici. Co s tím? Je to prosté. Stačí vypnout wifinu a zavelet „a ven“. To platí i pro dospěláky. Lehká fyzická aktivita udělá dobře malým i velkým – zlepšuje nejen funkci srdečního svalu, ale povznáší na duchu a vymetá splíny z hlavy. Středně intenzivní až intenzivní pohyb sice zátěží jsou, ale jestli nejste vyloženě vrcholoví sportovci, tak vám to taky neuškodí (tedy pokud se nerozhodnete vypustit duši v posilovně a nepřivodíte si nějaké to zranění z blbosti). Venku je krásně, tak mazejte aspoň na procházku. Občas mám pocit, že nás s těmi židlemi a počítači/mobily budou snad jednou i pohřbívat...
JAK SE VEDE, IMUNITO?
Nuda nuda, šeď šeď. Tento měsíc mne ze zpráv o výzkumu imunitních pochodů nic moc neposadilo na zadek. Podezřelé… 🤔
NERVY Z OCELI
🧠 (Ne)lehký otřes mozku
Majzl vás někdy někdo do hlavy tak, až jste před očima viděli hvězdičky nebo létajícího Tweetyho (v závislosti na síle úderu)? Vědci z Cambridge přišli se zjištěním, že ani „mírné traumatické poškození mozku“ není zas tak mírné a jeho následky si až polovina potlučených jedinců ponese ještě hodně hodně dlouho.
Ať už jste obdrželi ťafku od nepřítele, ránu airbagem či jste se čelně potkali s asfaltem po příliš rychlém zašlápnutí brzd na bicyklu, váš mozek, byť lehce otřesen, může vyvěsit bílou vlajku a spustit dlouhodobou stávkovou pohotovost. Po úrazu hlavy totiž dle výsledků studie může dojít ke změnám v komunikaci mezi jednotlivými oblastmi mozku vedoucím k únavě, bolestem hlavy, špatné koncentraci, ale i k depresi či k úzkostem. Předpovědět, která část pacientů se po otřesu mozku zotaví rychle a která se s jeho následky bude potýkat déle, je pro lékaře oříšek. Vědci dále pokračují v bádání a věří, že se jim v budoucnu podaří nejen předpovídat prognózu pacienta, ale i příslušnou léčbu jeho konkrétních potíží vzniklých po otřesu mozku.
.
🖼 On-line umění
Pamatujete si, jak jsem v minulém Oběžníku psala o vlivu umění na naše emoce? Mám pro vás další dílek do skládačky. Vědci prokázali, že naši náladu pozitivně ovlivňuje i umění shlédnuté na obrazovce. Záleží ale prý taky na naší estetické vnímavosti čili na tom, jak vnímáme krásno. Čím vnímavější jsme, tím větší psychický prospěch z on-line umění máme. Pokud se tedy z nějakého důvodu nemůžete za uměním vydat po svých, můžete naplno využít jeho utěšitelských schopností třeba i v pelechu, kde zrovna trávíte svůj volný čas obklopeni kapesníky a domácím zvířectvem průběžně kontrolujícím stav vaší tělesné schránky. Spousta galerií i muzeí nabízí online prohlídky, Instagram přetéká fotkami přírodních krás... stačí si jen vybrat a vyměnit mrzutost za radost.
A pokud si rádi zalezete do světa virtuální reality, kde ztratíte pojem o čase a prostoru a riskujete tak pozdější bolehlav a nevolnosti spojené s dlouhým pobytem tam místo tady, tak vězte, že vám od zmíněných neduhů pomůže poslech pozitivitou nadupané hudby v průběhu raidu. Hudba je prý vhodná i uklidňující, ale ruku na srdce – kdo z nás si pustí k pobíjení Orků Clair de Lune, že?
KÁMOŠ NÁŠ, JAK HROM – JE MIKROBIOM
🦠 Vzteklé bakterie
Znáte anglické slovo „hangry“, tj. být tak hladoví až jste vzteklí? Některé střevní bakterie se do tohoto stavu umí taky dostat, abyste věděli! Pokud nemají, co baštit, začnou trucovat a uvolňovat nám do těla toxiny, ze kterých je nám pak nevolno. Nebo nám rovnou podrazí nožky a my plavmo padneme s horečkou do postele. Výzkum na bakterii s poetickým jménem Clostridium perfrigens ukázal, že spořádané členky společenstva tohoto druhu jsou dobře zásobeny živinami, zatímco fúrie chrlící toxiny... mají prostě hlad. Zdá se, že pokud budeme svoje střevní kámoše dobře a vydatně zásobit vhodnou krmí, mohli bychom si tak udobřit ty, kteří nám tu a tam způsobí ve střevech kalamitu. To se však ještě musí experimentálně potvrdit na větším množství bakteriálních druhů, aby se vyvrátila možnost, že tento jev funguje jen u C. perfringens. Vědci doufají, že navýšení potřebných živin by mohlo být alternativní léčbou pro lidi i zvířata a pomoci pohnout s problémem bakteriální rezistence k antibiotikům. Drže jim pěsti.
.
🔍Moje střevo není jako tvoje střevo
Ačkoli byl rozdíl mezi délkou lidských střev objeven již před více než sto lety, nebyla od té doby provedena v tomto směru žádná další bádání. Proto vědce velmi překvapily výsledky studie zaměřené na výzkum anatomie lidského trávicího systému. Netušili totiž, jak moc velké rozdíly objeví.
Mezi střevy zdravých jedinců existuje řada odlišností, např. slepé střevo může mít u někoho velikost mince, zatímco u jiného rozměry menší peněženky. Navíc jsou významné rozdíly mezi pohlavími – ženy mají v porovnání s muži delší tenké střevo. To podporuje teorii, že jsou schopny lépe přežít v období stresu, protože dokáží vyždímat z potravy více živin. Celkově je studie vskutku převratná, jelikož se díky ní dostala kromě mikrobiomu pod drobnohled i sama struktura našeho trávicího traktu. Vědci věří, že její lepší pochopení povede k objasnění příčiny mnoha zdravotních problémů a vykoumání jejich léčby. A nejen to. Výsledky jsou důležité i pro výuku mediků, kteří se učí jen o „normální“ anatomii a mají tak omezené povědomí o rozsahu variability lidských střev.
NĚCO O ZDRAVÍ
⏳ Víte, kolik vám je dnes let? A co zítra?
Taky používáte ve stresových situacích povzdechy typu „a teď jsem zestárl/a aspoň o deset let“? A víte, že nejste daleko od pravdy? Podle výsledků jedné vědecké studie dochází v reakci na různé formy stresové zátěže ke zvýšení biologického věku. Neklesejte však na mysli, jakmile stres odezní, vše se zase vrátí do původního stavu. Jedna oblíbená průpovídka říká, že věk je jen číslo. Má na mysli chronologický věk, který počítáme od našeho narození. Tam se žádné výkvy nekonají - každý rok nám naskočí jeden bod. Biologický věk je však proměnlivý až tvárný. To, že dochází k výkyvům biologického věku se vědělo, ale že jsou tyto výkyvy vratné, na to vědci přišli až nyní. Mezi stresory ovlivňující biologický věk patří nemoci, operace, změny životního stylu, ale i těhotenství a porod. Studie má jisté nedostatky, i tak jsou její výsledky podkladem pro další bádání na poli dynamiky stárnutí.
PÁR ZAJÍMAVOSTÍ
🥰 Laskavost ještě nevymřela
Občas, když slýchám, co se kde komu zase stalo za příkoří, tak si říkám, jestli ty tety Závist a Zloba nesebraly Štěstí a Laskavosti už definitivně otěže. Naštěstí jsou tu vědci, aby se na to podívali objektivním okem. Celosvětová studie zaměřená na chování lidí ve městech i na venkově odhalila, že drobné projevy laskavosti jsou mnohem častější, než by se z novinových titulků zdálo. Lidé po celém světě si prý navzájem pomáhají přibližně každé 2 minuty. Velmi vzácně lidé pomoct ostatním odmítají – a když už, tak hned vysvětlí, proč pomoci nemohou. Bez ohledu na místo či kulturu. Být laskaví a pomáhat ostatním je zřejmě naše zakořeněné reflexní chování. Až mi slza ukápla. Ještě to s lidstvem není tak špatný.
.
💞 Zákony přitažlivosti
Přemýšleli jste někdy, proč nás přitahují lidé, kteří tíhnou ke stejným věcem a názorům? Vědci z Bostonské univerzity se blíže mrkli na tzv. similarity-attraction efekt (efekt podobnosti-přitažlivosti) a přišli na to, že u lidí existuje obecná představa o hlubokém vnitřním jádru či podstatě, které nás definuje a utváří to, kým jsme. Když tedy potkáme člověka, který „vyznává“ podobné hodnoty jako my, máme tendenci si k němu vytvořit pozitivní vztah. I jeden jediný společný zájem stačí k tomu, abychom na jeho základě usoudili, že dotyčný s námi sdílí nejen to, ale i širší pohled na svět. Naneštěstí to platí ale i obráceně. Jeden protichůdný postoj, jedna maličkost, může způsobit automatické zavržení daného člověka a jeho zařazení do kategorie „od toho pryč“. Proto nedávejte hned na první dojem, ale dejte lidem šanci, aby... ukázali svou pravou podstatu.
A TROCHA KONTROVERZE NA ZÁVĚR
🥤 Sladká pitíčka s kovovou příchutí
Je libo džusík? V USA se vědci blíže podívali na ovocné nápoje, rostlinná mléka, limonády, čaje a džusy a zjistili, že několik z nich obsahuje toxické kovy v dávce větší, než jsou normy pro pitnou vodu. V míchaných džusech si lidé mohli dopřát dávku arsenu, v brusinkovém či mrkvovo-ovocném zase nějaké to kadmium. I olovo by se v džusíku našlo. Studie je ojedinělá, protože se doposud na obsah toxických kovů v nealko nápojích v USA nikdo blíže nepodíval. Což se díky ní nyní změní a vědci si nealko vezmou pod drobnohled. Pro dospělé, kteří pijí tyto nápoje v poměrně malé míře, jsou případná zdravotní rizika mizivá. Ovšem v případě dětí se již dostáváme na tenký led.
Sice nejsme v USA, ale i tak je na pováženou zamyslet se nad tím, co do dětí „lijeme“, čím je krmíme, a hlavně v jakém množství. Já jsem vděčná za mou mamku, která každé léto svede lítý boj o třešně s populací místní špačků a z ukořistěné hromady peckovin vykouzlí parádní domácí sirupy, které nám vydrží do dalšího léta (maminky nedělají věci v malém, měli byste vidět tu zásobu marmelád u nás ve sklepě...).
.
🤖 Medúza-boti
V prvé řadě chci poznamenat, že robotika jde tak trochu mimo mě, a tak se pro detailnější informace mrkněte na originál. Tuto zprávu si ale jednoduše nemůžu nechat pro sebe, protože ti mrňaví fujtakslíci jsou neskutečně roztomilí a navrch ještě k tomu i dost užiteční. Vědci medúza-boty vyvinuli v odpovědi na zaneřáděné oceány. Roboti podobní medúzám, kteří umí sbírat odpadky ze dna oceánů, jsou tiší a díky své konstrukci prakticky neovlivní křehké korály ani podmořský život. Zatím jsou hotové jen prototypy, v odkazu se můžete mrknout, jak vypadají v reálu. Hlavní cenu v roztomilosti vyhráváááá... (Ano, kdyby měla proběhnout na Zemi invaze mimozemšťanů, tak by jim k poražení pozemšťanů stačilo navléct se do ňuňavých oblečků růžových králíčků a k žádnému boji by zřejmě ani nedošlo.)
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Sepsání květnového vydání zabralo celkem 15 hodin a pár minut. Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mi přispět na čaj, kterého je při jeho psaní propito několik litrů.