Vědecký oběžník – červenec 2023
Horké letní dny vystřídal úlevný déšť a my se tak můžeme trochu nadechnout čerstvosti, než nás opět začne dusit tropické parno. Nechte se v tomto vlahém mezidobí vtáhnout do povídání o vědě.
Červenec je měsícem dovolených pro většinu obyvatel naší malé zemičky a nejinak je tomu i v mém případě. Mezi poletováním od čerta k ďáblu jsem vám spíchla další Oběžníkové čtivo s těmi nejzajímavějšími novinkami, které se mi za poslední týdny pověsily na nos. Máte-li chuť, hoďte si k tomu do ucha Beth Hart a napumpujte se její nadupanou energií. Kromě dráhy sólové si střihla i pár songů a nějakou tu desku s Joe Bonamassou – a to fakt stojí za to!
Co vás v tomto čísle čeká:
CO NOVÉHO U NEJMENŠÍCH
📖 Čtete? Čtěte!
Když jsem byla škvrně, tak mezi mé nejoblíbenější části dne patřilo maminčino čtení pohádek před spaním. Dodnes si pamatuju ten smutek, který mne zaplavil, když bylo řečeno, že už umím číst a mám tedy číst sama. Díky maminčině čtení se ze mne stal zapálený knihomol. A jelikož život rád funguje v cyklech, a jak stárneme máme tendenci se vracet k tomu, co jsme milovali v dětství, tak i já jsem se vrátila ke čtení pohádek před spaním. A moje dcera vděčně poslouchá a poctivě mne budí pokaždé, když vytuhnu... a těší se až si bude moct číst sama.
Čtení před spaním není jen krásný rituál. Pomáhá rozvoji dětského mozku a vytváří pozitivní vztah k četbě v ranném dětství i později v životě. A právě čtení je jedním z faktorů, které pomáhají dětem dosáhnout lepších poznávacích (kognitivních) schopností stejně jako duševní pohody v dospívání. Pomáhá jim být více off než on, lépe a déle spát, být více kreativní, empatické a méně vystresované. A to není kec z nějakého pofiderního novinového plátku, nýbrž výsledek studie provedené na více než 10 000 dospívajících dětí v USA. Víte, kolik hodin čtení týdně je optimálním množstvím? Páni vědci říkají, že 12 – cokoli víc pak nese nevýhody spojené se sedavou činností.
Čtení pomáhá malým, ale pomáhá i velkým. Udržuje mozek v kondici, pomáhá od každodenních strastí. Pro tvůrce je čtení nádech, tvoření je výdech. Čtěte a učte děti číst. Má to smysl.
JAK SE VEDE, IMUNITO?
🌬 Větrání viry zahání
Jak to máte doma s větráním? Mám kamarádku, která doma pravidelně okna otevírá, zatímco její muž jí je pravidelně chodí zavírat... Přesto jsou okna dokořán to, co naše obydlí i naše zdraví potřebují jako chleba sůl. Autoři studie zaměřené na viry přenášené vzduchem přišli s informací, že čistý vzduch ničí viry podstatně rychleji, než se doposud myslelo. Virové částice vychrchlané infikovanou osobou postupně ztrácejí při cestování vzduchem svou infekčnost. Jakto? Vydechované kapénky nesoucí virus disponují určitými vlastnostmi, které se v přítomnosti čerstvého vzduchu mění a virus tak rychleji ztrácí na infekčnosti. Výsledky studie poskytují vědcům vodítka pro vymýšlení strategií boje proti vzduchem přenášeným virům. Buď jak buď, větrání je good, Bobe, máš smolíka...
NERVY Z OCELI
🤯 Nervy, stres a hormony
Chlapi míň věci prožívají, zato ženský jsou hysterky. Že prý. Než vzteky shodíte z lišty Oběžník a vrátíte se zpátky na Lidovky, tak se mrkněte na tuhle studii. Zajímavé počtení. Sice v ní páni vědci zkoumali chování myší, ale ani by mne nepřekvapilo, kdyby se tato pozorování potvrdila později i u lidí. Výsledky studie zaměřené na nervové buňky v mozku podílející se na tvorbě negativních emočních stavů a chronickém stresu ukazují, že tyto neurony mají zároveň receptory pro ženský hormon estrogen. To by mohlo vysvětlit větší citlivost žen vůči stresovým a emočně vypjatým situacím. Biologický mechanismus toho, proč je úzkost a deprese častější u žen, než u mužů dosud nebyl popsán a tato studie je tak první svého druhu. Uvidíme, co přinesou další výzkumy. Nicméně, dámy: více lelků, více pohody.
KÁMOŠ NÁŠ, JAK HROM – JE MIKROBIOM
Mikrobi a články o nich si v červenci dávali dost voraz. Nedivím se jim. V tomhle počasí?
NĚCO O ZDRAVÍ
🍷 Elixír života?
Před pár dny jsme měla fakt pech den. Když jsem těžce dosedla na jedné ze svých schůzek na židličku, dostala jsem do ruky energetický nápoj s obsahem taurinu. Normálně bych si asi nedala, ale jak jsem to viděla, musela jsem se smát. Bylo to den poté, co mi padla do oka studie zabývající se faktem, že taurin a doplňky, které jej obsahují, mohou zlepšovat zdraví, a dokonce prodlužovat délku lidského (i zvířecího) života. Tak jsme se u toho vražedného utrejchu s obsahem blahodárného taurinu a asi tak kilem přidaného cukru hezky nasmáli a den pokračoval o něco líbezněji.
A cože to ten taurin vlastně je a co dělá? Patří mezi důležité látky, které se vyskytují v živočišných tělech, a jeho nedostatek je dle vědců jednou z příčin stárnutí. Studie, jež se touto problematikou zabývala, vzešla z laboratoří desítek vědců po celém světě. Popisuje, jak dokáží doplňky s taurinem zpomalit proces stárnutí u červů, myší či opic. Navíc nebylo pozorováno jen prodloužení života, ale i udržení a zlepšení zdraví ve stáří. Předchozí výzkumy ukázaly, že se taurin významně podílí na stavbě kostí, souvisí s dobrou funkcí imunitního a nervového systému a má vliv na obezitu. Všechno se vším nakonec vedlo k zádumčivému výsledku: mohl by být taurin elixírem života, po kterém se lidstvo pídí už roky?
Jak vidno, Jeroným Alessandro Scotta měl k těm buřtům a křenu přisypat ještě pikslu taurinu a císař mohl být alespoň částečně spokojen.
PÁR ZAJÍMAVOSTÍ
🍫 Čokoláda s nádechem ovoce a květin
Máte rádi čokoládu? Tak jako mnozí, i já pro ni mám slabost a čas od času neodolám. Teď zrovna mi tu sedí čokoláda s jahodami a balsamikem a smutně mne prosí, jestli bych ji nedojedla, že jí je ve spíži mezi tou pohankou a rýží smutno... nebudu kruťas, žejo.
Výrobu čokolády z čokoládových bobů fermentací a pražením znají častokrát už i malé děti a na kouzla cukrářů se dá zajít mrknout tady v Praze třeba do muzea čokolády. V nedávné studii se vědci zaměřili na vliv zpracování čokoládových bobů na výslednou chuť čokolády. Ukázalo se, že pražením se ztrácí z čokolády látky zodpovědné za ovocné a květinové vůně a kyselou a sladkou příchuť. Nepražená čokoláda má tak výraznější a přirozenější chuť než čokoláda pražená, která je charakteristická lískooříškovým karamelovým aroma. Doporučení vědců tak zní: využívejte při zpracování nižší tepelné procesy a nechte čokoládě původní chuť fermentovaných kakaových bobů.
Už dávno jsem si oblíbila do vaření a pečení nepražené kakao. Opravdu s tím chutná vše jinak. Mohu jen doporučit. Ale bacha na obsah cukrů, které k tomu přisypete. To už je jiná story...
.
🌺 Květinové teploměry
Do cesty se mi připletl další článek o kytičkách a o tom, co všechno umí a čeho jsou schopny. Tentokráte se jim vědci podívali na kořeny a zjistili, že fungují jako teploměry. Jsou schopny na základě naměřené teploty v okolní půdě přizpůsobovat svůj růst. Doteď se myslelo, že signál pro růst kořenů přichází z nadzemní části rostliny, ale v nové studii vědci prokazují, že jsou to samy kořeny, jež po vystavení vyšším teplotám začnou produkovat látky podporující jejich růst. Tím si zajišťují rychlejší prostupování do chladnějších vrstev půdy, kde mají větší naději najít vodu. Výsledky studie by měly pomoci ve šlechtění rostlin a vývoj nových odrůd odolnějších proti stále se stupňujícímu vedru a suchu.
.
🐕 Hafani, krátké čumáky a spánková apnoe
Máte doma psího parťáka? Tak vás možná bude zajímat studie zaměřená na výzkum poruch dýchání ve spánku (tzv. spánková apnoe) u psů. Výsledky ukázaly, že spánková apnoe je mnohem častější u psů s krátkým čumákem, jako jsou např. francouzští buldočci nebo mopsíci. Roztomilá tvářička jim naneštěstí nadělila do vínku náchylnost k mnoha neduhům včetně dýchacích potíží. Jejich spánkové apnoe se velmi podobají těm lidským – během těchto stavů dochází k přerušení normálního dýchání a blokaci dýchacích cest. To vede k přerušovanému spánku, následné denní únavě a dopadu na náladu jak lidí, tak jejich čtyřnohých mazlíčků s placatou tlamičkou. Dobrá zpráva je, že se podařilo využít pro studium spánkové apnoe u psů stejný systém detekce a diagnostiky, jaký se používá u lidí. Výzkum nadále pokračuje, uvidíme, jak moc paralel ještě jeho autoři mezi psy a lidmi naleznou.
A TROCHA KONTROVERZE NA ZÁVĚR
🤖 A jsme zase o krok blíž
Stroje a umělá inteligence jsou zase o fous dál. Tým vědců zprovoznil maličký senzor napodobující schopnosti lidského oka, který je schopen vidět, zpracovávat a ukládat vizuální informace (vzpomínky) stejně jako lidé. Senzor je navíc schopen za minimálního využití energie ukládat informace dlouhodobě bez nutnosti jejich obnovy. Vědci se inspirovali v mechanismech, které ke zpracovávání podnětů a vzpomínek využívá lidský mozek a podařilo se jim tak jimi vytvořené procesy nakládání s informacemi zefektivnit a urychlit.
Hlavní myšlenka studie byla, že by zotovený senzor mohl najít využití v samořídících autech a jiných zařízeních, kde je třeba rychlých a komplexních rozhodnutí. Padla i myšlenka robotů, kteří by mohli autonomně pracovat v nebezpečných lokalitách jako jsou například sutiny po výbuchu či prostředí kontaminované toxickými látkami. Mimochodem, věděli jste, že na FB je k nalezení 1 Sarah Connorová? Je to hudebnice. Mám ji ve sledovačce. Čistě pro sichr.
.
🌈 Co leží za světlem?
O tom, co se stane s člověkem a jeho duší po smrti se vedou sáhodlouhé debaty co svět světem stojí, dalo by se říci. A touto otázkou se i nyní zabývá nemálo lidí včetně vědců ponořených do studia lidské neurologie.
Pidistřípečky do hádanky zvané „Co bude pak?“ přinesla pidistudie mapující mozkové vlny u pacientů v kómatu těsně předtím, než odešli na pravdu boží poté, co jim srdce přestalo bít. Její výsledky se rozhodně nedají generalizovat, protože zahrnují data jen od 4 pacientů dlících v kómatu na JIP těsně předtím, než byli odpojeni od přístrojů, nicméně daly podnět k rozsáhlejší studii. Co na nich bylo tak zajímavého? U dvou pacientů se po odpojení nic nedělo, zato u zbylých dvou došlo ke zvýšení srdeční frekvence spolu s nárůstem aktivity v jejich umírajících mozcích. Aktivity spojované s vědomím, sněním, zrakovými halucinacemi a změněným stavy vědomí. Promiňte mi mou cizojazyčnou vsuvku, ale: how cool is that, huh? Jelikož pacienti zemřeli, nikdo se již nedozví, co prožívali. Vědci však připravují velkou studii v mnoha centrech s pacienty na JIP monitorovanými pomocí EEG. Přeživší po zástavě srdce by pak mohli poskytnout zajímavá data v podobě záznamů mozkové aktivity a třeba i povídání o tom, co zažili. Jste zvědaví na výsledky? Já tedy určitě!
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Sepsání červencového vydání zabralo opětnevímkolik hodin. Nějak jsem to nestačila sledovat, ale dle časoměřičského vzoru Nobyho Nóblhócha bych řekla, že to bylo asidvacet hodin. Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mi přispět na čaj, kterého je při jeho psaní propito několik litrů.