Vědecký oběžník – červen 2023
Léto je dobou, kdy se přemýšlí nerado a raději se válí na sluníčku někde u vody. Vědění však nepočká, a tak vám teď směle klepe na poštovní schránku. Dejte si mohito a nachytřete se u nového psaní.
Nevím, jak u vás, ale můj červen se nesl v duchu nemocí a větších či menších patálií. I přes to jsem si našla chvilky pro lov zajímavých vědeckých ryb a rybek a zde jsou. S údivem jsem navíc zjistila, že už vám posílám 10. díl svého psaní! No považte! Kdo by to byl tušil, že to doklepu na dvojciferné číslo. Díky, že Oběžník čtete a posíláte ho dál. Když jsem se dívala posledně, tak vás už bylo 333. Až budu posílat 20. díl tak doufám, že to bude dvakrát tolik, abych to mělo ty správné grády.
K tanci i poslechu vám dnes nabídnu hudebníky z uskupení Acoustic duo. Mám je tuze ráda. Užijte si čtivo, snad se bude líbit!
Co vás v tomto čísle čeká:
CO NOVÉHO U NEJMENŠÍCH
⚽ Hlava a fotbal
Tohle povídání nebude úplně o těch nejmenších, ale o poněkud odrostlejších ratolestech holdujících fotbalovým hrátkám.
Dumali jste někdy nad tím, zda a jak velké škody mohou napáchat fotbalové hlavičky u dětí? Ví se, že u dospěláků má opakované hlavičkování negativní účinky na mozek, ale u dětí se na to dosud nikdo blíže nepodíval. Nedávno vyšla snad nejkomplexnější studie zaměřená na dospívající sportovce a hlavičkování ve fotbale. Pod drobnohled si vědci vzali čelní hlavičkování i šikmé hlavičkování a porovnávali hlavičkující sportovce se sportovci čutajícími. Jejich zdravotní stav byl sledován těsně před, těsně po a 24 hodin po provedení 10 hlaviček či 10 čutnutí. Krom toho, že šikmé hlavičky tropily drobnou neplechu spojenou s poraněními mozku, tak se žádné velké akutní neuroproblémy nekonaly. Jinými slovy: k hlavičkování je třeba se vždy postavit čelem. Výsledky studie navíc ukazují, že malý počet hlaviček by neměl představovat pro dobře trénovaného sportovce bezprostřední riziko. Další výzkumy se ponesou v duchu studia dlouhodobých následků.
JAK SE VEDE, IMUNITO?
✨Léčbě vstříc
Výzkumy autoimunitních chorob jsou v posledních letech čím dál rozsáhlejší a intenzivnější vzhledem k tomu, jak moc se nám tyto neduhy ve světě rozmáhají. Sama jsem majitelkou jedné takové potvory, ale daří se mi ji už pár let držet v remisi. V následujících řádcích mrkneme na onemocnění, které trápí mnoho lidí a lék na něj bohužel pořád ještě není... nebo...?
Kalifornský výzkum zaměřený na roztroušenou sklerózu (RS) poodhalil možnosti její budoucí léčby, a to (minimálně pro mne) dosti zajímavou cestou. Vědci pro léčbu myšího modelu RS využili těhotenský hormon estriol a zjistili, že díky němu dochází ke zvrácení rozpadu ochranného myelinového povlaku nervů v mozkové kůře a remyelinizaci poškozených oblastí. To nedokáže zatím žádný dosud využívaný léčebný postup (většinou se spoléhají na omezení vzniku nových poškození v mozku). Zmíněná studie je zcela unikátní a zdá se, že možná vědci konečně kápli na to, jak napravit poškození mozku způsobené RS. Snad si s výzkumy pospíší. Znám pár lidí, kteří by tuhle naději potřebovali zažít v praxi. Držme jim vše, co máme. Bohové vědí, že dobrých zpráv je v současnosti velice třeba.
NERVY Z OCELI
🧠 Podnikavý mozek
Zajímalo vás někdy, jak to vypadá v hlavách podnikatelů? Pak vám tam umožní drobátko nahlédnout průkopnická studie zaměřená na výzkum kognitivních schopností běžných podnikatelů v porovnání s manažery firem. Dle výsledků to vypadá, že podnikatelé mají ve svém mozku zvýšenou neuronální konektivitu mezi oblastmi v mozku důležitými pro kognitivní flexibilitu a rozhodování na základě průzkumu. Tohleto propojení jim pomáhá udržet si flexibilní chování a schopnost neustále se přizpůsobovat novým situacím a výzvám. U manažerů nic takového pozorováno nebylo. Vědci i od svého výzkumu slibují, že pomůže vylepšit tvorbu školících programů pro profesní rozvoj firemních manažerů a podporu jejich kognitivní flexibility. Inu, byznysový svět je jako jízda na horské dráze a vyhrává ten, kdo se umí rychleji přizpůsobit a briskně reagovat. Akorát já jsem ta mánička, co se veze na chvostu, kochá se výhledem a chytá lelky. A je to fajn. Hlavně je dobré mít s kým lelkovat.
KÁMOŠ NÁŠ, JAK HROM – JE MIKROBIOM
🦠 Dobráci proti Záporákům
Pojďme si chvíli povídat o tom, jak to v těch střevech vlastně máme. Jsou tam Dobráci, kteří si žijí na svém dvorečku, plácají si tam svoje bábovičky, uvolňují prospěšné látky, které našemu tělu pomáhají... a prostě si tam tak nějak spokojeně vegetují se sousedy. Pak je tam skupina drobných Záškodníků, kteří číhají na svou příležitost, aby mohli tropit podvratnou činnost – třeba ve chvíli, kdy jsou Dobráci anihilováni přívalem antibiotik a jejich dvorky jsou najednou prázdné. Tehdy přichází na pomoc Dobrákům probiotika, jež do sebe uvědomělí uživatelé antibiotik klopí o stosedumnáct, protože ke svý hnusný angíně nechtějí přidat hnusnej průjem (dámy prominou). Dále jsou tu ještě vyložení Záporáci, kteří ve střevech vytvoří bojiště a s Dobráky vedou zákopovou válku. A aby toho nebylo málo, existují i chuťovky v podobě chronických střevních onemocnění jako je Crohnova choroba, kdy má člověk ve střevech vyloženě Mordor...
No a teď si přestavte, že by existovala probiotika, která by si dokázala poradit i s těmi chronickými záněty. Tým vědců vyvinul speciální mikrogelový systém pro podávání probiotik tak, aby byla zajištěna nejen jejich bezpečná cesta trávicím systémem až do místa hlavního bojiště, ale aby bylo zároveň umožněno díky dalším látkám obsaženým v mikrogelových kuličkách vyřadit Záporáky z provozu, zatímco by probiotika zahájila množící ofenzivu. Výsledky studia tohoto systému na myším modelu se ukázaly být slibné a vědci mají v plánu další rozsáhlé preklinické výzkumy a nadějí, že léčbu budou moci uvést do praxe.
NĚCO O ZDRAVÍ
🦷 Kazy a kazíky
Debata o dětských kazech se táhne už od dob, kdy si Mark ještě cvrnkal s klukama ve školce kuličky. Nyní do ní přihodím další polínko.
Za hlavního pachatele tvorby zubního kazu byla dlouho považována bakterie Streptococcus mutans, jež tvoří zubní plak a uvolňuje kyseliny leptající zubní sklovinu. Rozsáhlá americká studie provedená na vzorcích zubního plaku 416 dětí ve věku 3-5 let nyní přichází s odhalením, že v kazotvorné činnosti jí zdárně sekunduje ještě jedna bakterie s kouzelným jménem Selenomonas spuigena. Vlastně je pro tvorbu kazů klíčová – významně zvyšuje kazotvorné schopnosti S. mutans, ačkoli byla dříve spojována jen s onemocněním dásní. Výsledky výzkumu jsou tak dalším dílkem kazíkové skládačky a mohou posunout prevenci vzniku zubního kazu zase o fous dál. Třikrát hurá a všichni se radujte. Ovšem v mnoha případech se na zvýšenou kazivost zubů zakládá již v těhotenství... a genetika je v tom taky pěkná mrcha, co si budem.
PÁR ZAJÍMAVOSTÍ
🌺 Vnímavé rostliny
Nedávno jsem v Oběžníku psala o rostlinách a o tom, že vydávají v reakci na stres různé zvuky. Nová studie zaměřená na výzkum vnímání rostlin přináší informace o tom, že kyti dokážou i bez nervové soustavy vnímat dotek – jak jeho začátek, tak i konec. Díky odlišné stavbě rostlinné buňky oproti buňce živočišné může květena všemi svými povrchovými buňkami cítit tlak i jeho pokles, a to na velmi jemné úrovni. Živočichové jsou odkázáni na vnímání tlaku skrze specializované smyslové buňky. V budoucích studiích se vědci hodlají zaměřit na to, jaké geny se v rostlinách spouštějí v reakci na dotek a jaké změny se díky tomu v rostlinách odehrávají.
.
🌋 Campi Flegrei
Už od dob, kdy mi poprvé přišel pod ruku Pán prstenů v mámině knihovně, miluju sopky. Přijdou mi fascinující – tiché spící hrozby, které se mohou kdykoli probudit a rozsévat zkázu široko daleko. A tak jsem se s chutí začetla do povídání o tom, jak se parta vědců vrhla na výzkum italské vulkanické kaldery s názvem Campi Flegrei. Tahleta kráska naposledy vybuchla v roce 1538 a posledních více než 70 let je neklidná, což dělá mnoha lidem vrásky na čele. Dle výsledků se zdá, že její stěny by mohly brzy prasknout, erupce ovšem není zcela jistá – na to by se muselo sejít více faktorů. Jedná se o první studii svého druhu, která předpovídá prasknutí aktivní sopky. Jedinečná metodika, již autoři studie ve svém výzkumu použili, se zdá být aplikovatelná obecně i na ostatní vulkanicky aktivní útvary a může tak pomoci zlepšit celosvětově předpovědi erupcí.
.
🌏 Jsme o metr vychýlení
Když jsem o této studii chtěla vyprávět jedné své věrné zvídavé duši, tak mi sdělila, že to radši ani nemám říkat, jelikož by z toho měla ekosplín. Tak si to teda přečtěte tu. Přijde mi to morbidně fascinující a byla by škoda se o to nepodělit - aneb sdílená starost, poloviční starost, že prý. Máte to tam i s vobrázkama, ale koukat jen na vlastní nebezpečí. Občas si říkám, že si to vyhynutí fakt zasloužíme…
.
🎶 Pravěká hudba
Jako milovnice hudby a hrdá majitelka asi 18 hudebních nástrojů (zdravím své sousedy a posílám omluvnou hubičku) jsem se s chutí začetla do povídání o tom, že v severním Izraeli v lokalitě Eynan-Mallaha nedávno objevili sedm pravěkých hudebních dechových nástrojů zvaných aerofony. Jejich stáří je více než 12 000 let (!!!) a jedná se o první takový nález na Blízkém východě. Mají podobu flétny, jsou vyrobeny z ptačích kostí a vydávají zvuk podobný zvukům dravých ptáků. Vědci se domnívají, že nalezené nástroje mohly sloužit k lovu, provozování hudby nebo ke komunikaci s ptáky, které měli tehdejší obyvatelé této oblasti ve velké úctě.
A TROCHA KONTROVERZE NA ZÁVĚR
💊 Depresivní pilulky
O tom, že antikoncepce spadá do kolonky „nápad jistě dobrý, výsledky nebyly dobré“ jsem se tu už párkrát zmínila. Možná dostanu od některých vytaháno za uši, ale jdu si do těchto pilulí zase trochu kopnout. Dle čerstvého výzkumu zaměřeného na užívání kombinované antikoncepce (obsahuje progestagen a estrogen, které se společně starají o to, aby nedošlo k početí) jí lze přičíst zvýšení rizika vzniku deprese u žen. . V případě, že začaly ženy jíst pilulky již v dospívání, vzrostl u nich výskyt příznaků deprese o 130 % v porovnání se ženami neužívajícími antikoncepci. Zahájení užívání antikoncepce v dospělosti pak bylo spojeno s 92 % nárůstem. Že má antikoncepce kromě svých hlavních účinků i řadu dost děsivých účinků vedlejších, to se řeší už dlouho – včetně jejího vlivu na náladu. Nicméně výsledky studie jsou i tak dost překvapivé a nemyslete si, že je to studie na 20 holkách, co zrovna prošly kolem laborky. Účastnilo se jí přes čtvrt milionu žen a je to jedna z nejrozsáhlejších a nejdelších studií na tohle téma. V budoucnu je v plánu posvítit si i na další antikoncepční varianty, nejen na kombinované pilulky, aby byl obraz vlivu antikoncepce na ženskou psychiku kompletní.
Při volbě antikoncepčních prostředků je třeba vzít v úvahu nejen všechna pro, ale i všechna proti. Ono sice neplánované početí má celoživotní „následky“, ale to mají očividně i vedlejší účinky. Akorát u těch vedlejších účinků může být to „celoživotní“ podstatně kratší. Just sayin'...
.
🤖 Mikrobotí lékaři..?
Představte si, že by existovala pilulka, kterou byste spolkli, z ní se pak uvolnili mikroroboti, kteří by doplavali ve vašem těle tam, kam je třeba, udělali by potřebné opravy bez nutnosti invazivní operace, a ještě by vám v tom místě postupně uvolňovali léky a snížili tím jejich vedlejší účinky na zdravé orgány. Že jste to už viděli před lety ve filmu? No, přátelé, fantazie filmových tvůrců se začíná zhmotňovat v realitě. Mikroroboti několikrát menší než šířka lidského vlasu, jež jsou schopni se pohybovat v přepočtu rychleji než gepard, jsou na světě. Tým coloradských inženýrů s pomocí 3D tiskárny vytvořil prototypy a otestoval je na léčbě syndromu bolestivého močového měchýře na myším modelu. Výsledky byly slibné, léčiva se uvolňovala postupně a cíleně, a tak je zde velká naděje, že by se v budoucnu mohli tito mikroroboti objevit v klinické praxi. Momentálně výzkumníci vymýšlí plně odbouratelný materiál pro tvorbu těla mikrorobotů, který by se po uvolnění léčiva sám v těle rozložil a nezanechal tak po sobě ani zbla.
.
🍸 Na zdraví!
A zase ten chlast. Vědci se stále nedokážou shodnout na tom, jestli je dobrý nebo zlý. Někdo tvrdí, že je špatná jakákoli míra, jiný tvrdí, že malá míra může pomáhat. Tak si sem dovolím šoupnout informace ze studie, kde autoři vysvětlují, že je lehké až střední nasávání spojeno se snížením stresových signálů v mozku. To pak vede ke snížení rizika vzniku srdečních chorob. Výzkumu se zúčastnilo přes 50 000 lidí, což není úplně málo. Cílem vědců je nyní pochopit mechanismy stojící za tímto protektivním účinkem a získané poznatky využít pro prevenci srdečních potíží nezatíženou negativními účinky spojenými s užitím alkoholu. Ona totiž ta studie zároveň ukázala i to, že jakékoli množství alkoholu zvyšuje riziko rakoviny. Hmm... no uvidíme, jak budou výzkumy pokračovat dál. Osobně jsem pro snižování stresu jinými metodami. Třeba tím, že si dovolíme čas od času vypnout tlak na výkon, sednout si a prostě nic nedělat.
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Sepsání červnového vydání zabralo nevímkolik hodin. Bylo vedro. Písmenka se lepila na klávesnici. Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mi přispět na čaj, kterého je při jeho psaní propito několik litrů.