Vědecký oběžník – březen 2023
Slunce pomalu chytá hřejivou barvu, nadšení opeřenci nahrazují ranní budíky, šílený zvyk nám ukradl hodinu spánku a rozbil vnitřní hodinky... je to jisté, přišlo Jaro. A nová várka vědy.
Energie budící se přírody přímo svádí k tomu rozhýbat naše zmrzlé kosti. A tak jsem si ke skládání písmenek na papír tentokrát pustila hravé flamenco Carlose Piñany, u kterého se výborně tvoří, ale i tancuje. Čtěte, tančete, zpívejte. Temné dny končí, světlé přicházejí.
Co vás v tomto čísle čeká:
CO NOVÉHO U NEJMENŠÍCH
💉 Zvyknout se dá na vše...?
O bolesti a jejím vnímání z pohledu novorozenců se vedou debaty již dlouhá léta. Drobná londýnská studie, která se zaměřila na nedonošené děti, přináší další dílek do skládačky. Jak se zdá, tak mechanismus umožňující adaptaci těla na mírnou bolest se vyvíjí v posledním trimestru těhotenství. Předčasně narozené děti si tak nemají šanci zvyknout na opakovanou mírnou a život neohrožující bolest (způsobenou např. odběrem krve) tak, jako děti narozené v termínu nebo dospěláci. Spolu s tím, co všechno se ví o křehkosti a přecitlivělosti nervového systému dítek porozených před termínem je na místě konstatování, že by bylo více než žádoucí omezit u nich bolestivé zákroky na minimum. A když už, tak aby byly prováděny v náruči matky a stres a bolest tak byly minimalizovány, co nejvíc to jde. Ony ty stresy totiž tak nějak kolem a dokola docela ovlivňují neurologický vývoj dítěte...
.
💡 Více světla, více cukrovky
S nástupem doby chytrých telefonů a LED žárovek se nám zde vytvořil takový nešvar. Svítíme. A moc. A dlouho do noci. Co všechno to může natropit se mi sem nevejde, ale šoupnu vám sem odkaz na studii popisující vztah přemíry světla a zvýšení rizika těhotenské cukrovky. Výsledky ukazují, že těhotné dámy, které byly vystaveny 3 hodiny před spaním intenzivnímu světlu v domácnosti, měly vyšší riziko vývoje těhotenské cukrovky než ty, jež si světelnou koupel nedopřávaly. Autoři studie doporučují těhotným ztlumit světla před spaním a vypnout nebo alespoň ztlumit obrazovky monitorů, mobilů či televizí. A vám ostatním bych to doporučila také, protože se hromadí stále více důkazů o tom, že mnoho světla (navíc nepřirozeného) před spaním je pravděpodobně spojeno s narušením regulace glukózy v těle bez ohledu na těhotný stav. U nás se večer moc nesvítí – LEDky nepoužíváme vůbec (bolí nás do očí) zato máme blízký vztah ke něžnému svitu svic.
JAK SE VEDE, IMUNITO?
🍩 Pár slov o půstu
Za poslední roky se dostaly postění a přerušované půsty dost do módy. Tak jako u všech diet je však třeba si uvědomit nejen jejich výhody, ale i rizika, a případně s nimi dle toho i pracovat. Já sama jsem fanouškem přerušovaného půstu, ale nejsem bezhlavý fanatik, co jí dva suchary denně. V některém z minulých čísel Oběžníku jsem vám psala o studii popisující ideální „baštící“ okno v intervalu 8-17 hod s tím, že nejvíce stravy by mělo být koncentrováno do dopoledních hodin a v průběhu odpoledne postupně ubírat na množství. Pro moji tělesnou schránku je značka ideál baštit v době 9-17 hod a za každý den, kdy se nevydávám na noční pouť za světlem v ledničce dostávám zlatého bludišťáka v podobě dobrého spánku. A to, milí čtenáři, fakt vyplatí!
V březnu na mne vykoukla studie zaměřená na výzkum půstu u myší, kdy vědci sledovali, copak se u nich bude dít, seberou-li jim snídani. A voilá, ukázalo se, že to vede k negativnímu vlivu na imunitní systém a jeho boj s infekcí. On obecně půst hodně s imunitním systémem pracuje a v těle dochází ke změnám – to je prostě třeba brát v potaz. Zvláště, pokud se postíte nárazově a pak se zase vrátíte ke svému starému systému, tak tělo nebude dvakrát hepy. Když už se do podobných akcí vrhnete, nedělejte to sami nebo dle doporučení Dr. Googla. Vyhledejte odborníka, zjistěte si informace o vašem metabolickém systému, sledujte, jak reaguje vaše tělo, a podle toho si zvolte, kudy se budete ubírat. V opačném případě si koledujete o malér…
NERVY Z OCELI
🤐 Ve znečištěném vzduchu neurony protestně mlčí
Objevila jsem jednu moc zajímavou, leč drobátko starší, studii – vykoukla na svět v lednu, snad mi to prominete. Jedná se o první studii, která prokazuje, jak rychlý vliv na funkce mozku má i krátkodobé vystavení znečištěnému ovzduší z běžné dopravy.
Výfukové plyny zřejmě narušují a snižují komunikaci mezi jednotlivými oblastmi v mozku, a to již po dvouhodinovém pobývání v jejich voňavé společnosti. Pozorované změny byly jen dočasné a po návratů účastníků studie na čistý vzduch se jim neurony zase rozkecaly. Dlouhodobé pobývání ve znečištěném ovzduší by však mohlo mít nevratné následky např. v podobě rozvoje deprese a kognitivních poruch. Hlídejte si proto svoje vzduchové filtry v autech, v dopravní zácpě nechte okénka zavřená a cykloturistiku pěstujte mimo dopravně vytížené silnice. Čím míň smradu dýcháte, tím víc vám bude váš mozek vděčný.
.
Mimochodem, víte, že skvěle si se znečištěným ovzduším umí poradit jehličnany? Zvládají to prý lépe než stromy listnaté! Jehličí je schopno pohlcovat plynné zplodiny v ovzduší po dobu několika let narozdíl od klasických listů listnatých stromů. Navíc se zdá být jejich absorpční kapacita oproti listnáčům mnohem větší. Na druhou stranu listnaté stromy díky ploše svých listů vítězí v čištění vzduchu od částic. Podle výsledků stromové studie existují mezi různými druhy stromů velké rozdíly. Je s podivem, že nejlíp ze všech vyšel modřín, který (ač jehličnan) shazuje své jehličí každý rok. Byl schopen absorbovat nejvíce znečišťujících látek vázaných na částice, ale i plynné neřády špinící vzduch. Radost však tak trochu kazí fakt, že škodliviny se v listech ve větší míře nerozkládají a může tak dojít ke kontaminaci půdy pod stromy ve chvíli, kdy „zamořené“ listy opadají a rozloží se. Autoři studie zdůrazňují, že je dobré plánovat rozmístění a druh zeleně (nejlépe mix) ve městech i s ohledem na mnohé další faktory jako je proudění vzduchu či rozloha zeleného plácku.
KÁMOŠ NÁŠ, JAK HROM – JE MIKROBIOM
🏃♀️ Chodí a chodí a chodí, nic nevydrží déle!
Při četbě tohoto článku jsem si vzpomněla na růžového králíčka poháněného baterkami nejmenované značky. Ale teď vážně – jak často a jak rychle chodíte? Já vím, hodně sedíte a nemáte čas. Teď to převratné zjištění: čas máte. Nebo mi snad chcete nakecat, že si denně neurvete pro své zdraví ani 11 minut? Tolik totiž prý podle vědců bohatě stačí k tomu, aby se vám snížilo riziko vzniku srdečních chorob (o 17 %) či řady nádorových onemocnění (o 7-26 % v závislosti na typu). A nemusíte je věnovat jen rychlé chůzi. Stačí jakákoli jiná středně intenzivní fyzická aktivita včetně tance, jízdy na kole, tenisu či pěší turistiky.
Už začínáte přemýšlet nad tím, že těch 75 minut někde vyhrabete? Výtečně, tak teď si zkuste představit, že byste časovou dotaci časem zvedli nad 150 minut týdně. Co tím získáte? Zvýšíte rozmanitost a bohatost svého střevního mikrobiomu! Čím déle se vydržíte hýbat, tím pro lépe pro váš mikrobiom. A hlídejte si stravovací návyky – nadváha totiž mikrobiom decimuje nezávisle na tom, jak moc a jak intenzivně cvičíte. Na druhou stranu tím cvičením hezky zkrotíte nadváhu. Já si myslím, že to to win-win situace, hm? Lidi, hýbejte se – pro své zdraví, pro dobrou náladu, pro to jaro, co nás volá ven.
NĚCO O ZDRAVÍ
🌡 Teplotou proti infekci
Patříte mezi ty, co po zvýšení teploty během infekce okamžitě sahají pro antipyretika (to slovo má prostě říz!), nebo naopak vyčkáváte až teploměr zahlásí vyšší čísla? Druhá varianta je fakt lepší. Zvýšení tělesné teploty má pro boj s infekcí svůj význam, jinak by to tělo nedělalo. Vědci na teplůtku mrkli blíže u ryb a ukázalo se, že když je neléčená, pomáhá svižně odstranit z těla infekci, tlumí zánět a podporuje hojící procesy. Navíc ji umí tělo samo zastavit, a to bez nutnosti baštění léků. Ony vám sice antipyretiky (jo, mám to slovo ráda) pomohou od horečky, ale zároveň vás připraví o výhody s ní spojené a s největší pravděpodobností si jimi protáhnete dobu rekonvalescence (v rybí studii to bylo zhruba dvojnásob). Zarazily vás ty ryby? Nezvyklý testovací subjekt, pravda. Nicméně jelikož a protože jsou u prý lidí a zvířat mechanismy vzniku a udržování horečky stejné, dají se výsledky studie vztáhnout i na člověčinu. Na našinec si vědci posvítí v následujících studiích. Stay tuned!
PÁR ZAJÍMAVOSTÍ
🔊 „Váš hlas je unaven, mlčte“ pravil telefon
Máte profesi, kde toho hodně nakecáte či nazpíváte? Ať už politik nebo operní diva, přetěžování hlasu se vyskytuje u obou a vědci přišli s nápadem vytvořit přenosné zařízení sledující „hlasovou fitness“ jeho nositele. Kupodivu není zařízení nikterak velké – prý je jak poštovní známka a dá se lípnou na hrudník, kde snímá vibrace vyvolané používáním hlasu. Prostřednictvím Bluetooth technologie jsou znamenané údaje přeneseny do chytrého telefonu či tabletu a řečník tak může být upozorněn na nadměrné používání hlasu dříve, než jeho hlasivky vyhlásí generální stávku. Zařízení je navíc vyvinuto tak, aby bylo schopno odlišit normální mluvu od zpěvu, což může pomoci například zpěvákům sledovat jednotlivé hlasové činnosti zvlášť. Ba co víc, lékaři by mohli prostřednictvím tohohle udělátka kontrolovat rekonvalescenci po zranění hlasivek, případně monitorovat stav pacientů s poruchou hlasu. Safra to je tak coool!
.
⛱ Revoluce v opalovacích krémech?
Nádhera mořských korálů již uchvátila srdce nejednoho pozorovatele. Patří mezi ně i autor výzkumu zaměřeného na vývoj UV filtru, jenž by byl šetrný ke korálovým útesům, mořským řasám a vůbec ke všem těm mořským breberkám, co je kosí opalovací krémy napatlané na turisty užívající si ráchání se v mořích během svých zasloužených dovolených. Nový UV filtr byl vytvořen na bázi polymerů tak, aby se jeho molekuly nebyly schopny díky své velikosti dostat do těla korálů a spol. Zatím je výzkum v počátcích, ale vytvořený prototyp slaví první úspěchy. Bohužel není biodegradovatelný, ale na tom se intenzivně pracuje a vědci věří, že se jim podaří vytvořit novou generaci ekologicky bezpečných opalovacích krému.
A TROCHA KONTROVERZE NA ZÁVĚR
🔎 Zase ty plasty
O mikroplastech v prostředí už si pomalu cvrlikají špačci na střechách, pojďme si nyní chvíli povídat o plastových nanočásticích (ty jsou ještě mrňavější – kdybyste chtěli machrovat, tak nanometr je jedna miliardtina metru). Podle nového výzkumu na potkanech se zdá, že je můžeme najít ve většině potravin, ve vodě...a v nenarozených potkaňatech, do nichž se dostávají skrze jejich matku. Vědci byli schopni detekovat pidiplasty přidávané do krmné směsi březích potkanek nejen v placentě, ale i v játrech, ledvinách, srdci, plicích a mozku jejich potomků v děloze, kde narušují jejich vývoj.
Výsledky studie bohužel ukazují, že pidiplastům se zjevně podařilo najít způsob, jak překonat nejen střevní bariéru, ale i bariéru mezi matkou a plodem. U lidí se toto zatím nepotvrdilo, nicméně vězte, že se na výzkumech intenzivně pracuje. Vždyť těch pidifujtajkslů uvolňujících se z plastů v našem prostředí nevědomky zbaštíme a vdechneme za týden množství o velikosti kreditní karty...
.
❓ Je jaro, název si domyslete...
Musím konstatovat, že vymýšlení korektního názvu a textu k této studii mi zabralo dosud nejvíce času od dob zrodu Oběžníku. A to jsem nedávno psala Martinu Kavkovi v reakci na jeho poslední díl Tvůrcastu, jak mi vymýšlení názvů nečiní problémy. Možná to má spojitost s hravou jarní energií či s nedávnou návštěvou jisté pražské waflárny, ale hezky jsem se nasmála ovšem bez použitelného výsledku. Inu, pokusím se udržet vážnou tvář a objektivně shrnout vědecké sdělení.
Výzkum zaměřený na vliv fyzické aktivity během práce na reprodukční zdraví mužů ukázal, že podobně jako cvičení je těžká fyzická práce spojena s významným zlepšením reprodukčního potenciálu mužů. Dle sesbíraných dat mají muži pravidelně zvedající těžké předměty v pracovní době o 46 % vyšší koncentraci a o 44 % vyšší počet spermií ve srovnání s muži zaměstnanými na méně fyzicky náročných pozicích. Navrch k tomu u nich ještě převládají vyšší hladiny testosteronu, ale i estrogenu (na který se zřejmě přebytečný testosteron přeměňuje, aby se zachovala hormonální rovnováha). Výzkumy pokračují, biologické mechanismy jsou dále zkoumány.
Tak jsem vám to napsala, zavírám počítač a jdu se řehtat dál. Pokud vás napadne vhodný korektní název, tak sem s ním – vyhlašuji jarní lingvistickou soutěž! Já se nedostala dál než za názvy trestuhodně nekorektní...😅
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Po sepsání březnového vydání na mne Toggl track vyplivl celkem 22 hodin a 13 minut strávených nad stránkami tohoto listu. Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mi přispět na čaj, kterého je při jeho psaní propito několik litrů.