Vědecký oběžník 9/24 - Světy v nás
Září vám přináší ponor do našich vnitřních světů vystavěných mikrobiálními společenstvy, jež v sobě všichni nosíme, a bez nichž bychom nepřežili.
V letních měsících jsem se věnovala pohledu na výživu. Dnes bych na toto téma ještě ráda navázala problematikou, která s výživou úzce souvisí. Konkrétně se podíváme na pokroky ve studiu mikrobiomu, jeho komplexnost a soužití s člověkem. Ovlivňuje totiž nejen naši fyziologii a imunitu, ale i duševní zdraví. V našem těle se přitom nevyskytuje jen mikrobiom střevní — i plíce, ústní dutina nebo třeba kůže mají svá soukromá mikrobiální společenstva. Zkrátka, nosíme v sobě skryté světy, o něž je třeba pečovat, aby nám naše tělo dobře a dlouho fungovalo.
Spása a zkáza antibiotik
Mnoho let se v kuloárech přetřásá téma rostoucí rezistence bakterií na antibiotika a otázka “Co s tím?”. A tak se hledají nová léčiva, omezuje se používání těch starých, přezbrojuje se a vyvíjí další a další léčebné postupy účinné likvidace těch malých patogenních prevítů. Přitom řešení může ležet někde úplně jinde, jak poodhalila studie doktorky Pauly Littlejohnové. Zvyšující se odolnost vůči antibiotikům je totiž podle všeho úzce spojená s nedostatkem klíčových mikroživin (jako je vitamin A, B12, folát, železo a zinek) v raném dětství, který vedl u myší k významným změnám ve střevním mikrobiomu včetně rozšíření potenciálně patogenních bakteriálních kmenů uvnitř mikrobiálního společenstva. Mimo to se u zmíněných myší vyskytovalo větší množství genů spojených s rezistencí vůči antibiotikům.
Skrytý hlad těla a jeho osadníků je tak dosud přehlíženým významným faktorem v rostoucím celosvětovém zdravotním problému bakteriální rezistence. Vědci zdůrazňují závažnost potřeby řešení podvýživy dětí v globálním měřítku nejen kvůli podvýživě samotné, ale i kvůli nedozírným důsledků, jež očividně na světové zdraví má.
*
Pomoci léčit infekce způsobené rezistentními bakteriemi by také mohlo 18 nově identifikovaných bakteriálních kmenů ve stolici zdravých lidí. Tyto kmeny podle všeho potlačují růst patogenních bakterií čeledi Enterobacteriaceae, kam spadají např. i E. coli či Klebsiella — častí výtržníci v nemocnicích, kde mohou způsobovat nebezpečné infekce a záněty ve střevě otevírající dveře dalším infekcím. Výše zmíněné nově objevené kmeny umí soutěžit s patogeny o potravu ve střevě a zabraňovat jim tak v jeho osídlení. Růst zdravých bakteriálních kmenů naopak nenarušují. Představují tedy možnost pro budoucí transplantace fekální mikrobioty pacientům infikovaným rezistentními kmeny bakterií, jež často napadají lidi trpící chronickými střevními záněty či ty, kteří dlouhodobě užívají antibiotika.
*
U řešení antibiotické otázky ještě chvilku zůstaňme. To, že se antibiotika v minulosti hojně přidávala jako doplněk krmiva brojlerových kuřat, aby se podpořil jejich růst a zdraví, víme. Od této praktiky se s nárůstem bakteriální rezistence kvapem upouští a hledají se jiné cesty, jak vypasených zdravých slepiček dosáhnout. Jako slibná alternativa se dle výzkumů jeví, světe div se… probiotika. Doplňování probiotik (konkrétně Bacillus subtilis) kuřatům do stravy po dobu 21 dní podstatně prospělo jejich střevnímu mikrobiomu a zdraví. Výzkum je však zatím v počátcích a jeho autoři plánují rozšíření a prohloubení studie.
*
Potřeba pohnout s množstvím používaných antibiotik směrem dolů nezvoní jen v oblasti problematiky rostoucí bakteriální rezistence, ale i v oblasti životního prostředí. Co dělají antibiotika uniklá do vodního prostředí poodkrývá výzkum zaměřený na střevní mikrobiom a paměť vodních plžů. Tahle zvířátka se stejně jako jiná musí přizpůsobovat prostředí, učit se, pamatovat si bezpečné a nebezpečné jídlo a poznat predátory. Toto učení a paměť z něho plynoucí jsou ovšem silně narušeny, žijí-li plži ve vodě obsahující antibiotika, která jim decimují střevní mikrobiom a tím i zdravou paměť. Ta je totiž na mikrobiom přímo vázaná a v odborných kruzích se již léta mluví o tzv. ose mozek-střevo. Bakterie ve střevě totiž produkují mnoho látek mezi nimiž se skrývají i látky zlepšující zdraví mozku a jeho kognitivní funkce. Koncentrace antibiotik, jimž byly vodní živočichové vystaveni během studie, byla obdobná, jaká byla zjištěna ve sladkých vodách po celém světě. Docela chmurná byla tato četba…
O vývoji střeva a jeho osadníků
Ve střevech se nachází mimo jiné i spletitý střevní nervový systém, mnohdy označován jako náš druhý mozek, který reguluje trávicí procesy a mikrobiální interakce v trávicím traktu. Vědci objevili geny mající klíčovou roli v jeho vývoji. Mezi tyto geny patří i skupina genů kódujících opioidní receptory. Ty se tedy nepodílejí jen na vnímání bolesti a na závislostech, ale jsou překvapivě i nedílnou součástí vývoje střevních nervů. Tato jejich funkce donedávna nebyla známá a popsaný objev zpochybňuje to, co se o nich dosud předpokládalo. Pochopení role opioidů ve vývoji a zrání střeva může otevřít nové možnosti léčby vrozených poruch trávení a mít dopad především na dětskou medicínu.
*
Vývoj a zrání mikrobiálních společenstev ve střevě pak popisuje jiná studie ukazující, že rané fáze vývoje mikrobiomu má pod palcem hostitelský organismus, pravděpodobně prostřednictvím svého imunitního systému, kdežto později tuto roli přebírají interakce mezi bakteriemi, jež mikrobiom tvoří. Výzkum byl prováděn na mořských sasankách, které mají pouze evolučně starý vrozený imunitní systém. Analogicky jsou na tom novorozenci, kterým dobře funguje jen evolučně starší část imunitní obrany zatímco spousta evolučně mladších částí imunity se teprve vyvíjí. Při prvotním setkání s bakteriemi během porodu jsou novorozené děti osídleny počátečním mikrobiomem přebíraným od matky cestou porodními cestami — jeho složení je klíčové pro vytvoření funkčního mikrobiomu a pro trénink vyvíjejícího se imunitního systému. Narodí-li se děti císařským řezem, jejich mikrobiom se liší a imunitní vývoj je vystaven zvýšenému riziku vzniku pozdějších poruch. V současné době jsou v běhu studie zaměřené na osidlování dětí porozených císařským řezem mikrobiomem získaným z vaginálního sekretu matky, aby se zajistila správná počáteční sestava mikrobů v dětském organismu.
*
Ve Velké Británii probíhá už mnoho let rozsáhlý výzkum mikrobiomu kojenců a stále se díky němu svět dozvídá nové a nové poznatky — od toho, že děti porozené vaginálně získávají většinu střevních mikrobů ze střeva matky, nikoli z pochvy, jak se dříve myslelo, po to, že děti porozené císařským řezem a osídlené původně převážně bakteriemi z nemocničního prostředí do roka do značné míry rozdíly v mikrobiomu dorovnají.
Nejnovější výsledky popisují rozbor kojeneckého mikrobiomu a jeho rozdělení do tří profilů, z nichž každému vévodí jiný dominantní bakteriální kmen. Sáhneme teď opět k latinským výrazům, protože v češtině ty bakterie jména nemají a dávat jim přezdívky typu Maruška, Pepa a Božena mi nepřijde úplně košer… tak tedy, první prospěšný kmen nese jméno Bifidobacterium longum a podle všeho pochází ze střev matky. Druhý kmen se jmenuje Bifidobacterium breve a ze střev matky se nepřenáší. Jeho původ zatím není znám. Teorie je, že by mohl pocházet z matčina kožního mikrobiomu. Také se častěji vyskytuje u dětí Asiatek. Co je na něm ale nejdůležitější je, že je geneticky uzpůsoben k plnému využití živin mateřského mléka a navíc dokáže účinně blokovat potenciálně škodlivé patogenní organismy před osídlením střev dítěte. Pomáhá také stabilnímu osídlení střev dalšími prospěšnými mikroby. Pro vědce se tedy stal ideálním kandidátem pro vývoj nových dětských probiotik. Jak se totiž ukazuje, komerční probiotika obsahují bakterie (hlavně Bifidobacterium infantis), které nejsou součástí počátečního kojeneckého mikrobiomu a bude třeba jejich složení upravit. Třetím kmenem je Enterococcus faecalis, který je ovšem spojen s rizikovým profilem mikrobiomu dětí a jeho přítomnost ve střevě je zvyšována užíváním antibiotik, což by mohlo potenciálně vést k osídlení střeva bakteriemi rezistentními na antibiotika.
Výzkum dále probíhá a jeho cílem zůstává odhalení toho, jak střevní mikrobiom kojenců a jejich výživa ovlivňují vývoj mozku, chování, emoce a duševní zdraví v pozdějším věku.
Mikrobiom a strava
Přemýšleli jste někdy nad tím, jací mikrobi se nacházejí v naší stravě? Vědci ano, a to dokonce hned v několika zemích. Spojili své síly a otestovali v dosud nejrozsáhlejší studii zaměřené na výskyt mikrobů v potravinách, co se v nich nachází za mikrobiální osadníky. Pod drobnohled si vzali celkem 2 533 potravin z 50 zemí a identifikovali v nich 10 899 mikrobů (z toho polovina dosud nebyla popsána). Ze získaných dat vytvořili databázi potravinového mikrobiomu a ukázali, že mikrobi z potravy tvoří zhruba 3 % střevního mikrobiomu dospělých a přes 50 % střevního mikrobiomu kojenců. Podobné potraviny v sobě nesly podobná mikrobiální společenstva, která ukazovala i na kvalitu a původ konkrétní potraviny, což by se v budoucnu dalo využít pro ověření pravosti jejich zdrojů.
*
Že v těch 3 % nebudou jen tak ledasjaké bakterie ukázala jiná studie. Lidé stravující se rostlinnou stravou a jejichž talíř obsahuje minimální množství zpracovaných potravin mají ve střevech vyšší hladinu bakterií rodu Blastocystis. Ačkoli strýček Google vám poví, že se jedná o parazitární organismus, podle vědeckých dat to nebude úplně pravda. Tento tvoreček se prakticky nevyskytuje ve střevech novorozenců, takže ho sbíráme do mikrobiomové party až v pozdějším věku, nicméně jeho nález v lidské stolici z roku 595 našeho letopočtu prozrazuje, že se nejedná o žádnou modernu a je s námi už minimálně 1400 let. No ale proč vám to píšu — tahleta bakterie jde ruku v ruce s lepším kardiovaskulárním zdravím a nižším množstvím tělesného tuku. Naopak její nižší hladiny ve střevním mikrobiomu jsou spojeny mimojiné s obezitou. Její vliv na zdraví a nemoci je předmětem bouřlivých debat a zřejmě závisí na mnoha dalších faktorech, nicméně její přítomnost ve střevech zdravých lidí minimálně ukazuje na to, že se nejedná o patogen. A nemluvím o výsledcích nějaké studie z Horní Dolní. Tahle studie proběhla celosvětově a zúčastnilo se jí skoro 57 000 lidí ze 32 zemí.
*
Vedle pozitivních nálezů v lidské střevní džungli tu máme ale i nálezy chmurné. Pomalu přicházíme o zdravé střevní mikroby, které přeměňují vlákninu na potravu pro ostatní střevní osadníky. Tahle schopnost je vzácná a umí ji jen málo bakterií - přitom je nesmírně důležitá pro naše zdraví. Tím “my” myslím lidi žijící v městských společnostech. Lidé z vesnic, případně lidé žijící v zapadlejších méně industrializovaných koutech světa jsou na tom o poznání lépe. Jak to můžeme napravit? Nu, jsou tu dvě možnosti: přestěhovat se z města na venkov nebo začít jíst více vlákniny, aby naši střevní kamarádi přestali vymírat hlady. Za mne je ideální kombinace obojího, ale ne každý si to může dovolit.
*
A teď se pojďme na chvíli mrknout na jednu populární dietu a její vliv na mikrobiom. Konkrétně mám na mysli ketodietu, kdy se ze stravy srazí sacharidová složka na naprosté minimum (v závislosti na typu ketodiety, prý je jich vícero, psali vědci). Nuže, tak jako u všech extrémů, ani tento extrém není v dlouhodobém měřítku dobrý. Jedna 12týdenní studie ukázala na potenciální zvýšení hladiny cholesterolu a apolipoproteinu způsobujícího hromadění plaku v tepnách. Zároveň vedla ke snížení množství prospěšných bakterií ve střevním mikrobiomu, zejména co se týče bifidobakterií. Navíc to vypadá, že ketodieta snižuje glukózovou toleranci — tedy že tělo zvládá méně efektivně zpracovávat sacharidy. Závěr studie zní: snížení volných cukrů přidávaných do sladkých pitíček je žádoucí, ovšem drasticky dlouhodobě snižovat příjem celkových sacharidů není úplně nejlepší nápad, který může vést až k trávicím poruchám, cukrovce 2. typu, srdečním onemocněním a mrtvici.
Za pravdu jí dává jiná studie neprováděná ale na lidech, nýbrž na myších. Výsledky ukazují, že ketodieta může být prospěšná a snižovat riziko cukrovky a zánět, avšak pouze krátkodobě tím, že působí na zvýšení ochranných buněk v tkáních. Po více než týdnu na této dietě se ale u zvířat začaly objevovat negativní účinky s podobě cukrovky a obezity kvůli postupné ztrátě zmíněných ochranných buněk. Vědci studii uzavírají s tím, že je třeba provést dlouhodobé klinické studie na lidech a podívat se na ketodietu opravdu zpod drobnohledu. Očividně pozitivní přínos má, ale je časově omezen.
Abych ketodietě úplně nedávala na zadel, tak tu ještě vypíchnu studii zaměřenou na léčbu polycistického onemocnění ledvin. Jak to souvisí? Hodně. V první randomizované klinické studii zaměřené na využití ketogenní metabolické terapie pro léčbu tohoto onemocnění se ukázalo, že stav ketózy v těle vede k jeho zpomalení - cysty v těle pacientů přestávají růst a ledviny přestávají “bobtnat”. Ačkoli genetické, je tedy polycistického onemocnění ledvin ovlivnitelné, a to změnou jídelníčku a překlopením poměru makroživin v něm. Vědci momentálně vyvíjejí speciální léčebné potraviny upravené přímo pro lidi trpící výše zmíněným onemocněním a nadále se věnují výzkumu.
Suma sumárum by se dalo říci, že ketodieta je pro normálně fungujícího zdravého člověka dlouhodobě nevhodná, ale pro určité zdravotní stavy představuje možnou léčebnou metodu — za předpokladu, že projde klinickými studiemi a potvrdí se pozorovaná zjištění.
Pár perliček na konec
⚪️ Resilientní lidé (tedy ti, co se pod tíží životních útrap ohnou, ale nezlomí) vykazují nervovou aktivitu v oblastech mozku spojených s lepší regulací emocí a pozorností, a mikrobiom spojený se sníženým zánětem a zdravou a funkční střevní bariérou.
⚪️ Vědecký svět má nový vynález. Gut Microbiome Wellness Index 2. Výpočetní nástroj, který dokáže analyzovat náš střevní mikrobiom a zhruba s 80% přesností říct, zdali je v něm vše v pořádku nebo se blížíme či již proděláváme nějaké střevní onemocnění. Umí včas zaznamenat varovné signály střevní nepohody a informovat o tom, že je potřeba s tím něco dělat. Spíše než pro diagnostiku jej vědci vidí jako proaktivního ukazatele lidského zdraví.
⚪️ Určité střevní bakterie dokáží pozitivně ovlivnit imunitní systém onkologických pacientů a do budoucna by se mohly změny ve stravování zařadit do léčebných protinádorových metodik.
Praktické rady
Hola hola, pusa volá! ~ Táňa Horynová
A že je to rachot. V ústech totiž sídlí další mikrobiální svět a stejně jako o těch ostatních se o něm zatím ví jen to, že má obrovský vliv na zdraví: od zubního plaku přes rakovinu slinivky po možnou souvislost s Alzheimerovou chorobou.
Právě zubní plak či zápach z úst je způsob, jak se o mikrobiomu v ústech dozvídá laická veřejnost: možná jste se také setkali s tím, že po antibiotikách či kortikoidech se změní dech či zhorší kvalita zubů. Při běžných infekcích se velmi často objeví i větší krvácivost dásní či dokonce zánět.
Při čištění zubů odklízíte kartáčkem zubní plak, který je plný bakterií zodpovědných za všechny výše uvedené příznaky. Jenomže manuálně nikdy neodstraníte všechen plak, a tak se mnohdy na krčcích plak mění na zubní kámen či se objevují problémy s dásněmi.
Jako obvykle tu pro vás mám přírodní řešení, které zná každý pejskař. Jenže ono funguje i pro lidi:
Mořská řasa kelpa či jiné hnědé řasy.
Obsahují několik skupin látek (např. fukoidany, florotaniny), jejichž funkci bychom mohli přirovnat teflonu: pokryjí totiž dutinu ústní nepřilnavou látkou, která znemožňuje usazování zubního plaku. Brzy tak dochází ke zhojení dásní, v některých případech dokonce úplně odpadne zubní kámen. Zubní hygienistky se pak nestačí divit.
Takhle jednoduché přírodní řešení stačilo mé klientce, 74leté paní doktorce imunologie, aby se postupně během pár let zcela zbavila paradentózy. Dokonce jí dorostla kost. Protože regenerace funguje v každém věku a nikdy není pozdě začít. Stačí jen respektovat lidské tělo a všechen život uvnitř něj!
Střípky poznámek
🤯 Trpíte migrénami? Vědci přišli na to, že lék Ubrogepant dokáže účinně zastavit nebo utlumit migrénu ještě dříve než začne bolest hlavy — za předpokladu, že člověk dokáže poznat blížící se záchvat. Časné příznaky přicházejícího pekla zahrnují citlivost na světlo a zvuk, únavu, bolest a ztuhlost šíje či závratě.
*
🗣 Rozpoznávání slov v mluvené řeči je základním kamenem porozumění, na tom se asi shodneme. Ale doteď se nevědělo, jak to náš mozek dělá. Díky studii, do níž se zapojili lidé s kochleárními implantáty, nyní vědci odhalili, že si každý z nás “volí” vlastní postup a jedinečná řešení vnímání slov. Náš mozek u každého řečeného slova žongluje až se stovkami či tisíci možnostmi než během zlomku vteřiny rozhodne, které slovo je to pravé. Rozdíly ve strategiích rozpoznávání slov v řeči jsou tak nepatrné, že si pro “radu” šli vědci k lidem těžce nedoslýchavým. Uživatelé kochleárních implantátů totiž podle výzkumů používají při výběru slov stejný základní postup jako lidé bez sluchového omezení, ale drobné rozdíly jsou u nich lépe detekovatelné. Díky svým zjištěním nyní mohou vědci vyvinou přesnější diagnostické postupy odhalující problémy se sluchem už v raném dětství či u starších dospělých a účinněji tyto stavy zvládat.
*
👩⚕️ Americká studie zaměřená na diagnostiku rakoviny prsu přišla s výsledky poukazujícími na to, že by screening měly podstupovat ženy již od 40 let, a to každý rok. Oproti dvouletým prohlídkám je tento interval významně úspěšnější — snižuje se díky němu procento výskytu pozdních stádií rakoviny a zvyšuje se celková šance na přežití u žen, které rakovinou onemocní. V ČR je dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví stanoveno, že na bezplatnou preventivní mamografii má nárok každá žena starší 45 let ve dvouletých intervalech. Asi by to chtělo trochu aktualizovat. V zahraničí už na tom vědci intenzivně vyšívají na všech frontách.
*
😭 S léčbou bolesti přispěchal i další vědecký tým, v tomto případě si vzali pod drobnohled bolest chronickou. Podařilo se jim vyvinout neinvazivní zařízení využívající ultrazvuk, který působí na chybné signály v hlubokých oblastech mozku způsobující falešné zprávy o bolesti. Výsledky studie překvapivě ukazují, že jejím účastníkům přineslo dlouhodobou úlevu již jedno jediné léčebné sezení. Nyní se práce přesunuje do třetí fáze klinických studií — posledního kroku před schválením FDA pro použití v lékařské praxi. Tento výzkum má českou stopu: ačkoli se jedná o americký vědecký tým, vede jej vědec s českým původem, doktor Jan Kubánek. Krásná práce!
*
🚽 O pozitivním vlivu jógy na lidské zdraví již světem létá řada studií. Teď se k nim přidala studie popisující, jak cvičení jógy pomáhá starším ženám trpícím inkontinencí. Tou je prý postižena až polovina žen středního věku a až 80 % osmdesátnic. Za 12 týdnů nízkozátěžového cvičení se zaměřením na pozice posilující pánevní dno se podařilo snížit počet denních “nehod” více než o polovinu. Kontrolní skupina dam cvičila protahovací a posilovací cvičení nezaměřené na pánevní dno a taky zaznamenala pokroky, co se týče delšího udržení moči. Oba typy cvičení snižují denní úniky moči zhruba o 60 % za prakticky nulové náklady — stačí se naučit pár cviků, které může každý cvičit doma.
*
🔬 Donedávna se mělo za to, že beta buňky produkující inzulin potřebují ke své správné funkci ostatní buňky slinivky břišní produkující hormony. Podle výsledků týmu z Ženevské univerzity tomu tak není. Ke stabilizaci hladiny cukru v krvi nejsou krom inzulin produkujících beta buněk potřeba žádné jiné buňky slinivky. Vědci dokonce zaznamenali lepší zdravotní stav myší, které měly ve slinivce funkční pouze beta buňky. Při ztrátě ostatních buněk slinivky se zřejmě tělo adaptuje a potřebné pomocníky hledá mimo slinivku. Buňky slinivky mají zdá se mimořádnou adaptační schopnost, kterou vědci hodlají využít pro hledání nových cest léčby diabetu.
*
🍄 O houbách vím houby, ale díky jejich nadšeným příznivcům v mém okolí se ke mně dostává čím dál více informací o jejich úžasnosti. A jelikož a protože mají algoritmy nějak podezřele vyladěné přijímače, tak mi přistál na monitoru článek a příběh, který mne dost posadil na zadek.
V hlavní roli tu máme muže jménem Vayu Hill-Maini. Představte si ho jako malého kluka, jehož máma (původem Indka z Keni) vedla kurzy vaření ve Stokholmu a stejně jako své studenty, tak i svého synka zasvětila do kouzel indického koření a kulinářského umu. Po střední se vydal vařit do New Yorku, kde exceloval v místních restauracích… aby se posléze vydal na studia biochemie a obhájil na Harvardu doktorát zaměřený na střevní mikrobiom. Teď jako chemik-kuchař stojí jednou nohou v laboratoři a druhou nohou v kuchyních spřátelených restaurací. Přičemž v jedné z nich (Blue Hill v NY) mají v kuchyni inkubátor a digestoř, v nichž zkoumají fermentační procesy způsobené vláknitou plísní Neurospora intermedia.
Tahleta houbička prý jako jediná dokáže přeměnit kuchyňské zbytky na chutné poživatiny. Možná znáte indonéský pokrm oncom, který je v Indonésii tradičně s pomocí Neurospory vyráběn ze sójové drti zbylé po výrobě tofu. Hill-Maini ve snaze najít cesty, jak minimalizovat plýtvání v kuchyni, spojil své kuchařské umění a vědecké znalosti a jal se s Neurosporu tvořit kulinářská kouzla. A kouzla to vskutku jsou. Jeho tým dokáže přeměnit v chutná jídla zbytky získané po výrobě sójového či ovesného mléka, bagasy z cukrové třtiny, mandlových a banánových slupek… podle výsledků Hill-Mainiho výzkumu dokáže Neurospora růst až na 30 druzích zemědělského odpadu aniž by produkovala toxiny. Různé druhy zbytků dodávají výslednému pokrmu různou chuť, včetně ovocných tónů.
Existuje spousta poživatin přeměněných houbami - od alkoholu, přes tvaroh, modrý sýr, sójovku až po miso. Ale ty všechny vznikají z prvosurovin, nikoli ze zbytků. V tom jsou jídla vzniklá s pomocí Neurospory jedinečná. Během 36 hodin dokáže houbička přeměnit nestravitelný rostlinný materiál (včetně pektinu a celulózy) na stravitelné a zdravé jídlo. Tohle byl dlouhý střípek, ale já tu zamačkávám slzu. Věda dělaná srdcem a s chutí. 💜
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Kde ještě najdete moje písmenka či osobu a s čím vám mohu pomoci?
🔬 Pro zájemce o proniknutí do záhad vývoje dětského imunitního systému jsem sepsala knihu a stejnojmenný kurz Dítě pod Lupou.
🌏 Světy v nás – učím a přednáším o tajích našeho imunitního systému
📚 Nakladatelství Lelkárna – spolutvořím maličké nakladatelství pro malé velké spisovatele
🧭 Kreativní léčebna – pomáhám tvůrcům vymotat se ze slepých uliček a najít zpět cestu do kreativity, narovnávám složitosti v textech a pomáhám s obsahovým psaním
📰 Tvůrcovské noviny a Tvůrcovské rádio – pomáhám tvořit každoměsíční povídání o životech tvořivých duší, jejich díle a lásce k němu.
🦦 Nadační fond Tišina a Creació – spolutvořím vesnici a záchytnou síť pro ty, jež mají pocit, že padají a potřebují oporu.
🏺 Nebo si spolu můžeme pokecat nad šálkem vašeho oblíbeného nápoje. Najdete mne všude tam, kde mají dobrý čaj. Jen mi dejte na mail echo, že se chcete vidět. Můj mozkový přijímač je sice vyladěn na jemnou percepci, leč chytat telepatické zprávy ještě neumí.
Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mu dát srdíčko. Případně mne můžete pozvat na čaj a povídání v nějaké dobré čajovně nebo kavárně.