Vědecký oběžník 9/23 - O mořských hlubinách
O nezměrných hloubkách, rozmanitosti korálů, tajemných velrybách, rybách, rybičkách, planktonu či znečištění.
A je tu. Nové číslo oběžníku v novém kabátku, a tak trochu jiném provedení, než jste byli zvyklí. Snad se vám bude líbit. Za poslední rok se mi naskládala ve virtuálním šupleti spousta článků dotýkajících se konkrétních témat a já jsem se rozhodla každé nové číslo oběžníku jednomu takovému tématu věnovat. Nebojte se nic, dostanete i svou dávku vědeckých novinek – jen v drobné úpravě, aby nebyl Oběžník už příliš nafouklý.
Když jsem si projížděla poznámky z minulých měsíců, nashromáždila se mi tam řada zajímavostí z podivuhodného prostředí oceánů a moří. Byla by škoda se o ně s vámi nepodělit a přitom jsem v původní verzi oběžníku pro ně těžko hledala místo. A tak vznikl dnešní text. O vodním světě a těch, kteří v něm žijí - od obrů až po mrňousky.
Pusťte si k četbě třeba Lisu Hannigan a užijte si chvíle zvídavé pohody
Pozoruhodné velryby
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak může velrybí mozek vydržet velrybí styl života? Pokud ano, mám pro vás odpověď (pokud ne, tak máte aspoň historku pro přátele ke kafi).
V mozku a okolo páteře těchto vodních obrů existují sítě speciálních cév uzpůsobené tak, aby je chránily před intenzivními pulzy v krevním oběhu vznikajícími následkem plavání. Během tohoto pohybu totiž dochází k prudkému kolísání krevního tlaku a vzniku pulzů – podobně jako třeba při cvalu u koňů. Rozdíl mezi tlakem krve vstupující do mozku a krve z něj vystupující může způsobit poškození. Zatímco u lidí by toto prý mohlo vést časem k demenci, u koňů a velryb se tomu neděje. Koně si zachovávají svůj „zen“ pravidelným dýcháním, kterým impulzy vyrovnávají. Velryby ale při plavání dech zadržují čili ten jim s vyrovnáváním tlaků nepomůže. Nejsou ale žádná ořezávátka a „vymyslely si” jinou cestu prevence a tou je právě ona síť cév, která přenáší impulzy tak, aby nedošlo k mozkomíšnímu poškození.
*při výzkumu nebylo ublíženo žádné velrybě, vše vykoumala počítačová simulace
Mimochodem, znáte modré velryby? A víte, že jejich pohyb určuje sezónní vítr „míchající“ mořskou vodu? Chladnější voda se dostává najednou na hladinu a spolu s ní i plankton a krill. A jak větry bouří a moře víří, velryby tančí s nimi v honbě za potravou.
Rybky a rybičky
Když vstaneme a jdeme provětrat své kosti na prochajdu, jednou z průvodních aktivit této bohulibé činnosti je i sledování povrchu pod námi, abychom se náhodou cestou nezrakvili. Jeden by řekl, že je toto chování přece běžné pro každého suchozemce. Nojo, ale ony to dělají i ryby. Při plavání se dívají dolů a sledují dno, díky němuž určují svůj směr a rychlost plavby. Podle všeho se jedná o adaptaci na plavbu proti proudu, kdy se potřebují ryby stabilizovat, aby je to nesmetlo jinam, než potřebují.
Křehká krása korálů
Krásu korálových útesů obdivoval mnohokrát nejeden z nás. Ta barvy a tvary... se smutkem občas v novinách čteme o tom, jak korály trpí změnami klimatu a znečištěním moře. Zdá se, že udržení čistoty vody je pro ochranu před jejich degradací prioritní. Intenzita slunečního světla, jež se dostane k řasám žijícím v symbióze s korály, má totiž rozhodující vliv na udržení jejich fotosyntetické aktivity. Právě díky ní vzniká kyslík důležitý pro přežití korálů. Čím více světla se ke korálovým společenstvím dostane, tím je jejich rozmanitost a produktivita větší a bohatší. Důraz na udržování čisté vody je tedy pro ochranu před vymíráním a degradací korálů v důsledku změn životního prostředí stejně důležitý, jako je snižování tepelného stresu a okyselování oceánů. Jak mohou místní přispět k čistotě vody v moři? Inu, snížením znečistění spojeným s lidským konáním.
Mimo znečištění pevnými látkami ohrožuje ale oceánské ekosystémy a drobné bezobratlé také hluk způsobený lidskou činností (lodě, čluny, sonary apod.). Od červů a krevetek po kraby a chobotnice. Na rozdíl od PET lahví se hluk šíří vodou mnohem mnohem rychleji a způsobuje nemenší škody. Mezi ně patří např. zpomalení líhnutí vajíček korýšů, zvýšení úmrtnosti larev, poškození sluchových orgánů chobotnic, omezení schopnosti měnit barvu a maskovat se či zvýšení agresivity.
V souvislosti se snižováním tepelného stresu vyšla jiná studie, v níž vědci po dobu 15 let pozorovali teplotní změny v blízkosti ostrova Moorea ve Francouzské Polynésii a zkoumali blednutí a úhyn korálů v různých hloubkách, jež bylo způsobeno podmořskými vlnami horké vody nad korálové útesy. Očividně nejen měření na povrchu, ale spíše měření pod hladinou v různých hloubkách moře jsou velmi cenná. Bez robustních dat nelze spolehlivě předvídat bělení korálů s tím i jeho případnou prevenci.
Co vykecá plankton
Znáte plankton? Takové to zelené cosi složené z různých drobných breberek? Na mořském potravním žebříčku je někde úplně dole. Přesto se dá říct, že na něm vše stojí. A možná i padá. Už skoro sto let se vědci plaví po světových oceánech, sbírají vzorky planktonu a monitorují ho. Hodně totiž řekne o stavu, v jakém se daná vodní plocha nachází. Ačkoli členové planktonních společenstev nemají dlouho životnost a jsou citliví na změny prostředí, dá se díky nim sledovat přítomnost chemických látek a její rostoucí množství v některých částech oceánů (především u pobřeží). Mezi chemikálie nalezené v planktonu patřily léky, průmyslové chemikálie, pesticidy, ftaláty, změkčovadla a další chuťovky.
Výsledky těchto studií se dají využít pro studium souvislosti mezi znečištěním moří a výskytem chronických chorob lidí na pevnině. Hromadí se totiž údaje o vztahu mezi metabolickými poruchami způsobenými chemikáliemi v životním prostředí a četnými neurovývojovými poruchami, rakovinou či depresí u lidí. Vědci by se tak rádi mrkli na to, zda (a jak) „nemocný plankton“ odpovídá nemocem lidí v dané oblasti.
Hloubky a hlubiny
Ačkoli jsem výše psala o tom, jak je sluneční světlo důležité pro korálová společenstva, teď si povíme něco o těch, kteří slunce svit nikdy nespatřili a přesto přežívají. V nejhlubších místech oceánů, tam kde si o fotosyntéze ani nemohou nechat zdát, protože netuší o její existenci, využívají mikrobi tzv. chemosyntézu – výrobu energie z anorganických látek. Konkrétně z vodíku a oxidu uhelnatého. Tento proces není ojedinělý a využívají ho biliony mikrobiálních organismů napříč oceány od městských zátok až po Antarktidu. Kdysi dávno, když se život na Zemi teprve formoval, nebylo ještě Slunce zdrojem energie. V hlubokomořských příkopech a průduších využívaly první organismy na světě pro svůj růst a život vodík. O pár miliard let později čtete o tom, že tento proces i přes všechnu historii světa stále ještě funguje.
Chcete vědět, co ještě může žít v hloubkách okolo 6-7000 m pod hladinou moře? V Atacamském příkopu u západního pobřeží Jižní Ameriky žije tahle modrá kráska, o které se dříve nevědělo. Ne, není to mikrob, ale hlubinná ryba. Pozoruhodné je, že patří do rodu ryb, jež se zřídkakdy vyskytují hlouběji než 2000 m pod hladinou. A přesto je tam.
Střípky poznámek
🎑 Dopřejte dětem denně dostatek pohybu – lépe se popasují se stresem a posílí si resilienci, schopnost ohnout se, ale nezlomit. U dětí fyzicky aktivních více než jednu hodinu denně byly zaznamenány nižší hladiny stresového hormonu kortizolu v porovnání s dětmi neaktivními. Ale pozor, vybrané aktivity by měly děti bavit a být spojeny s pozitivním prožitkem. Pokud dítko aktivitu nenávidí, tak to věru dobrý účinek na hladinu stresu v jeho těle mít nebude...
🧠 Když k pohybu přidáte ještě zdravou a kvalitní stravu se sníženým obsahem červeného masa a četbu knih, dostanete magický recept pro podporu rozumových schopností vašich ratolestí.
👶 „Kojení snižuje o cca 33 % riziko úmrtí dětí v prvním roce po porodu“ hlásá studie provedená na 10 milionech amerických kojenců v průběhu 2 let. Dovolím si sem přicmrndnout ještě stále platné stanovisko WHO a dalších světových autorit, že by se děti měly výhradně kojit do 6 měsíců věku a dále spolu se zaváděním příkrmů nejméně do 2 let života. Nejen jejich imunitní systém je pak bude mít rád a dávat na ně bedlivý pozor.
🍼 K výše zmíněné studii se pojí jiná, jež dokumentuje masivní uvolňování nanoplastů a mikroplastů z platových lahví do dětské výživy při ohřevu v mikrovlnce. Lidská těla nemají v lásce plastové částice – vědci je zkoušeli na ledvinových buňkách a do dvou dnů jich přežilo jen něco málo přes 20 %. Když už se rozhodnete pro mikrovlnku, tak se aspoň vyhněte plastovým nádobám, než vědci vykoumají takové plasty, z nichž se nano a mikročástice uvolňovat nebudou #staysafe
⛑ Lidé, kteří v časné dospělosti utrpěli traumatické poranění mozku, mohou být i přes plné zotavení ohroženi v pozdějším věku poruchami myšlení a paměti. Hlídejte si kebule a nezapomínejte na helmy. Otřes mozku je mrcha.
💡 Mezi jednotlivci existují výrazné rozdíly co do výkonnosti paměti. Vědci objevili signály v mozku, které tyto rozdíly vysvětlují.
🎭 Výzkum zaměřený na studii vlivu užívání antidepresiv na pacienty trpící klinickou depresí ukázal, že tato léčiva mohou zlepšovat funkce paměti a potlačovat negativní vzpomínky. Proč je výzkum v tomto směru důležitý? Protože ani po desítkách let užívání antidepresiv nikdo pořádně neví, jak přesně fungují.
✨ Byly identifikovány neurony zapojené do tvorby emoční paměti, především té, která ukládá „vzpomínky na strach“. Díky tomu svítá naděje pro vývoj nových léčebných postupů léčby posttraumatické stresové poruchy.
🚬 Naše tělo nám během stresu vyrábí vlastní kanabidiody, které aktivují stejné receptory jako THC. Říká se, že když nám život dává citron, máme si říct o sůl a tequillu. Zdá se, že říkat si o externí omamné látky není třeba. Náš mozek si poradí sám – ubalí si jointa a dá se do klidu.
🚫 Freud se s názorem na potlačování negativních myšlenek zřejmě mýlil. Snaha vytěsnit negativní události a úzkostné myšlenky zdá se nevede ke špatným konců, právě naopak. Vede ke zlepšení duševního zdraví lidí a snížení úzkostných stavů.
🧎♀️ Dospělí, kteří stráví sezením na zadeli více než 10 hodin denně, jsou ohroženi rozvojem demence. Čím déle člověk denně stráví v sedě, tím vyšší riziko.
🦠 Vznik alergií v dětství je s největší pravděpodobností úzce spjat s nerovnováhou střevního mikrobiálního společenstva, která vede k poškození střevní výstelky a zánětu. Složení mikrobiomu je přitom ovlivněno řadou faktorů, např. způsobem porodu, kojením/nekojením či antibiotiky. Mezi studovanými reakcemi byl ekzém, astma, potravinová alergie a senná rýma. Všechny mají na buněčné úrovní společné jmenovatele. Díky tomu se otvírají nové cesty pro vývoj terapií a hlavně pro prevenci vzniku alergií.
☕ Při výběru keramiky, z níž pijete čas dejte majzla na glazuru. Má vliv na množství prospěšných látek v čaji, mění jeho chuť a aroma. Nekecám, některé glazury snižují koncentraci zmíněných látek v čaji. Takže nejen teplota vody a doba louhování čajových lístků, ale i typ nádob, ze kterých čaj pijeme, ovlivňují jeho účinky na naše zdraví.
🐦 Vrána k vráně skutečně sedá, ne protiklady se takřka nepřitahují. Říká výzkum studující vztahy lidí v průběhu více než sto let. Partneři si dle výsledků by podobní v 80-90 % vyhodnocovaných znaků (např. politika, náboženství, úroveň vzdělání, ale dokonce i kojení/nekojení v dětství). Což vede zároveň k závěru, že lidské rozmnožování není tak náhodné, jak by se mohlo někomu zdát.
🚯 Zdá se, že brčka z papíru či rostlinných materiálů nejsou zas až takovou výhrou, jak se původně myslelo. Obsahují prý dlouhodobě působící potenciálně toxické látky známé jako PFAS. Kromě zátěže pro lidi a zvířata nejsou radostí ani pro životní prostředí, jelikož se v něm rozkládají veeeeeeelmi pomalu (pár tisíc let to prý bude). Ještě tu máme naštěstí kovové varianty. Ty skleněné prý totiž taky nejsou nic moc...
❗ A aby toho nebylo málo, tak papírové kelímky jsou prosím pěkně taky dost na houby a v přírodě napáchají podobný rozsah škod, jako ty plastové. Vědci to zkoušeli na larvách motýla. Těm se nelíbil ani plast, ani papír (bo ten je potažený bioplastem, který bohužel ale není s přírodou moc kamarád a zdá se, že s lidským zdravím taky ne). Jak z toho ven? Máte dvě možnosti: nosit si s sebou vlastní keramický hrnek nebo zpomalit, posadit se v kavárně a horký nápoj si jednoduše vychutnat z tamního porcelánu.
♻ A do třetice o ekologii a plastech. Vědci se usilovně snaží najít cesty, jak plasty efektivně recyklovat bez nežádoucích vedlejších dopadů na životní prostředí a zdá se, že se jim úspěšně daří.
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Kde ještě najdete moje písmenka či osobu?
🧭 Kreativní léčebna – pomáhám tvůrcům vymotat se ze slepých uliček a najít zpět cestu do kreativity, narovnávám složitosti v textech a mentoruji ty, kteří se chtějí vyznat v odborných článcích i termínech.
🖋 Belandy vypráví – skládám písmenka do pohádek, filosofických textíků, glos ze života, prokládám to lyrikou a občas si i zamudruju.
📰 Tvůrcovské noviny – pomáhám tvořit každoměsíční povídání o životech tvořivých duší, jejich díle a lásce k němu.
🧚♀️ Creació – střežím prostor pro neviděné tvůrce a pomáhám jim být slyšet.
🦦 Nadační fond Tišina – spolutvořím vesnici a záchytnou síť pro ty, jež mají pocit, že padají a potřebují oporu.
🏺 Případně si spolu můžeme pokecat a šálkem vašeho oblíbeného nápoje. Najdete mne všude tam, kde mají dobrý čaj. Jen mi dejte na mail echo, že se chcete vidět. Můj mozkový přijímač je sice vyladěn na jemnou percepci, leč chytat telepatické zprávy ještě neumí.
Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mu dát srdíčko. Případně mi můžete přispět na čaj, kterého je při jeho psaní propito několik litrů.