Vědecký oběžník 8/24 - Letní seriál o výživě, část 3.
Tik tak... hodiny odbily poslední den prázdnin a s ním vám letí i poslední díl letního speciálu o výživě. Tentokrát to bude o hubnutí a půstech.
V posledním díle letního speciálu se podíváme blíže na téma hubnutí a přerušovaných půstů. Ať už nám totiž kila nahoru naskákala z jakýchkoli důvodů, je moudré se jich zbavit, aby nám nenadělala v budoucnu vážné problémy. Obezita a nadváha se v těle totiž projevují i na těch nejmenších úrovních — v rámci buněk a jejich vnitřních částí. Přiznám se, že jsem se tentokráte drobátko rozepsala. Většina textu vznikla v mařížské zeleni, která přeje zbytnělým textům. Poučení pro příště. Budu tam odteď psát už jen knihy, abych vám při otevření mailových schránek neholila délkou oběžníku hlavy a nezvedala obočí…
PS: kromě toho, že je moje knižní miminko o vývoji dětské imunity již skoro odbaveno směr tiskárna, tak se mi podařilo po letech konečně vykopnout na světlo boží i kurz. Léto bylo parné, perné, ale na podzim přinese parádní plody. Můžete si taky zobnout, jestli vás to téma zajímá!
Proč hubnout?
Studie na myším modelu ukázala nepěkný vliv stravy s vysokým obsahem tuku na buněčné továrny tukových buněk, mitochondrie. Ty se začaly rozpadat na menší a méně efektivní mitochondrie se sníženou schopností spalovat tuk, jenž pomáhají za normálních okolností v buňce zpracovávat. Vše se dělo pod taktovkou jednoho genu, který je kritický pro přechod od zdravé hmotnosti k obezitě — mimo jiné totiž ovlivňuje rozkládání mitochondrií, když se v nich něco pokazí a je potřeba je odstranit. Při jeho nadměrné aktivaci dochází očividně k narušení fungovování mitochondrií a vyvolání metabolických problémů vedoucích k tloustnutí. Zjednodušeně řečeno: přejídáme-li se stravou obsahující vysoké množství tuků a kalorií, spouští se metaboliské procesy vedoucí ke snížení spalování energie a my se dostáváme do pekelné smyčky vedoucí k obezitě. Zmíněný gen vedou vědci jako možný terapeutický cíl při léčbě lidí s nezdravě rozběhanými metabolickými procesy.
Vedle buněk tukové tkáně má nadváha a obezita negativní vliv například i na krvetvorné kmenové buňky kostní dřeně, jak ukazují studie na obézních myších. Stres spojený s obezitou snižuje funkčnost buněk a tyto účinky přetrvávají i po odeznění stresu a navrácení váhy do normálu. Vědci diskutují i o tom, zda věk a zátěž prostředí mohou vychýlit tvorbu krevních buněk směrem k pre-leukemickému vývoji.
Hubnutí sportem
O vnitřních hodinkách jsem vám tu psala již několikrát a zdá se že mají vliv i na to, jak spalujeme tuky při cvičení. Fyzická aktivita nemá stejné výsledky po celý den, jsou časy lepší a horší. Pokud se rozhodneme pro spalování tuků v tu správnou denní hodinu, dokážeme zvýšit jejich metabolismus — tedy zatím to vědci popsali u myší, ale osobně by mne nepřekvapilo, kdyby podobných výsledků dosáhly i studie na lidech, které budou v zápětí následovat. Myši cvičící v časné aktivní fázi (tedy pro nás by to bylo ranní cvičení) měly efektivnější výsledky spalování tuků než myši cvičící v době, kdy normálně odpočívají (u lidí pozdní večer).
Mrkneme-li se na to z hlediska genů, tak cvičení v časné aktivní fázi zvyšuje expresi genů spojených s odbouráváním tukové tkáně, produkcí tepla a zrychlením metabolismu. To vše bez ohledu na příjmu potravy. Suma sumárum teorie nyní zní: cvičte raději ráno než večer, dosáhnete pravděpodobně lepších výsledků. Další studie, tentokráte na lidech, jsou v procesu. Stay tuned!
*
Když už jsme u toho sportu — všimli jste si, že někteří lidé hubnou rychleji a jiní pomaleji? Na tento nefér jev se mrkli vědci v Japonsku a přišli na příčinu. Pokud si myslíte, že hubnutí je jednoduchá rovnice o přijatých a vydaných kaloriích, tak to není zdaleka tak jednoduché. Vypadlo vám z ní pár veličin. Především signální molekuly reagující na krátkodobé cvičení a řídící energetický metabolismus těla. Pokud jich je v těle málo, dochází při cvičení k menší spotřebě kyslíku, spálí se méně tuku a tělo je náchylné k přibírání na váze. Ukazuje to jak myší výzkum, tak lidský (lidé s cukrovkou 2. typu, tedy lidé s inzulinovou intolerancí, a lidé obézní mají sníženou hladinu zmíněných signálních molekul).
Chybí-li v organismu určité alternativní verze dané signální molekuly, je naše tělo v podstatě slepé ke krátkodobé sportovní aktivitě, a tím pádem spalujeme během i po tréninku méně tuků. A naopak, čím více variant v těle máme, tím lépe tuky během a po cvičení spalujeme. Vědci tak povrdili hypotézu, že geny v kosterním svalstvu určují náchylnost k obezitě. Nicméně budeme-li cvičit důsledně a dlouhodobě, naše svalová hmota prostě a jednoduše poroste bez ohledu na přítomnost dostatečného množství sidnálních molekul. Mimo spalování tuků mají dané signální molekuly vliv i na metabolické adaptace v reakci na krátkodobé podněty obecně (například zvířata, která jich mají méně mají výrazně klesající tělesnou teplotu při vystavení chladu).
Vyvíjené léky proti obezitě se většinou zaměřují na snížení chuti k jídlu, neřeší však práci s energetickým výdejem. Autoři studie navrhují vyvinout právě takové, zaměřené na zvýšení energetického výdeje. Mohly by totiž být podstatně více účinné bez ohledu na dietní omezení.
*
Na druhou stranu, pokud hubnete, nemusíte nutně každý den podrobně sledovat, jestli jste snědli přesně to, co jste měli naplánováno v jídelníčku. K dosažení vytyčeného hubnoucího cíle není 100% sledování každého snězeného drobku a každé vypité kapky nutné. Samo o sobě je to stresující a obtížné zaznamenávat dlouhodobě. Podle výsledků výzkumu stačí pro 3% úbytek na váze sledovat 30 % dní, pro více než 5% úbytek na váze sledovat 40 % dní a pokud chceme zhubnout více než 10 % váhy, tak je pak vhodné sledovat 70 % dní. Čili vskutku není třeba vést záznamy každý den.
Navíc je zdá se ve vývoji jednodušší cesta záznamů a vyhodnocování konzumovaného jídla a jeho kalorií — konkrétně jeho focení a ukládání do aplikace, která pak na základě fotografií vyhodnotí, kolik kalorií člověk za den snědl. Zatím fotografie hodnotí dietologové v rámci studií prováděných ve výzkumných laboratořích zaměřených na zdokonalení dietologických intervencí. Podle všeho je focení jídla pro záznam přijatých živin a kalorií mnohem přesnější než pouhé jejich zapsání. Jedná se o nejrozsáhlejší studii o stravování, kde byla použita aplikace Food record a vědecký tým nyní spolupracuje s americkou univerzitou Purdue university na využití umělé inteligence k automatizaci analýzy fotografií.
*
A co když se člověku podaří zhubnout a pak nějaká ta kila zase nabere zpátky? I tak se prý uleví jeho srdci a sníží se u něj rizikové faktory spojené s kardiovaskulárními onemocněními a cukrovkou 2. typu po dobu nejméně 5 let po ukončení intenzivního programu hubnutí. Podle výsledků studie zaměřené na behaviorální programy hubnutí (tedy hubnutí spojené se změnou životního stylu) měli lidé po zhubnutí nižší hodnoty sytolického krevního tlaku, lepší poměr špatného a dobrého cholesterolu, a lepší hladiny ukazatelů diabetu. A to i po návratu části ztracené váhy. Hubnutí má tedy smysl zvláště, je-li dodrženo 8 základních zdravotních parametrů: konzumace zdravých potravin, fyzická aktivita, nekuřáctví, dostatečný spánek, udržování zdravé hmotnosti, kotrolování hladiny cholesterolu, cukru v krvi a krevního tlaku.
***
Jak hubnou dámy a pánové
Toto byl obecný pohled na spalování tuků a teď se podívejme na to, jak spalují tuk muži a jak ženy. Studie provedená s využitím potkanů přináší náhled na odlišnosti mezi pohlavími. Zatímco samci spalují při intenzivním cvičení více, samice tuk naopak recyklují a tukovu hmotu si uchovávají — nepřibývají však na váze v porovnání se sedavou skupinou samic. Jedná se o dosud nejrozsáhlejší studii na téma cvičení a jeho přínosu pro zdraví. Síly pro tentokrát spojila více než stovka vědců. Podle získaných dat ovlivňuje cvičení přes 35 000 molekul v těle, přičemž žádná z tkání nezůstává beze změny. Vedle potkanů zkoumají nyní vědci i přes 1500 lidí. Cvičení dle výsledků vede k lepší funkci jater, silnějšímu srdečnímu svalstvu, funkčnější imunitě, snížení zánětu na sliznicích plic a střev. Též se zlepšují funkce na buněčné a podbuněčné úrovni, kdy se zlepšuje zdraví buněčných producentů energie, mitochondrií.
U samic potkanů byl celkově tuk zdravější před i po cvičení, ale i u samců byl díky cvičení tuk zdravější — celkově byli metabolicky aktivnější, měli více energie a se sníženým množstvím molekul podílejících se na vzniku obezity. I u sedavých zvířat se lišila mezi samci a samicemi tuková tkáň. Rozdíly byly patrné mezi více než 20 000 molekulami. Ovšem obě pohlaví v sedavé skupině během studie svorně přibývala na váze.
Suma sumárum vědci upozorňují na to, že studie orientované na zdravotní vlivy cvičení na tělo by měli být zohledněnyv souvislosti s pohlavím — dosud bylo cvičení zkoumáno spíše na mužích než na ženách. Autoři studie zvažují budoucí studie zaměřené na inzulínovou rezistenci, zvláště u žen a zvláště u mužů, s cílem sledovat rozdílné reakce obou pohlaví.
***
Hubneme do mládí
Přemýšleli jste někdy o tom, jak spolu souvisí stárnutí a strava? Vědci se nedávno podívali blíže na omezení příjmu kalorií a jeho vztah s částmi chromozomů, jež určijí biologické stárnutí. Podle výsledků u lidí, kteří omezili příjem kalorií, ztráceli tyto konce chormozomů jiným tempem než ostatní ačkoli je měli na konci studie přibližně stejně dlouhé jako kontrolní skupina.
Běheme života se nám koncové části chromozomů (tzv. telomery) postupně v průběhu buněčných dělení zkracují v závislosti na mnoha faktorech — buňky s delšími telomerami jsou funkčně mladší než buňky s kratšími telomerami. Lidé papírově stejně staří tak mohou mít biologicky různý věk. Mezi faktory ovlivňující délku telomer a množství dělení buněk v těle patří stres, nemoci, genetika, strava a další.
Výsledky výzkumu byly pro jeho autory velmi překvapivé. V prvním roce pozorovali u skupiny s omezeným příjmem kalorií rychlejší úbytek telomer, ve druhém roce po stabilizaci hmotnosti účasntíků s restrikcí pomalejší úbytek v porovnání s kontrolní skupinou. Předpoklad byl, že zpomalení bude výraznější od počátku. Výsledky tak poukazují na složitost zkoumané problematiky a nutnost delšího výzkumu (ten je stále v běhu). Předchozí výzkumy ukazují, že omezení kalorického příjmu pozitivně snižuje “špatný” cholesterol a snižuje krevní tlak a o 20-60 % podporuje prodloužení délky života zvířat i lidí.
***
Kamarádi v jídelníčku
S udržením váhy na uzdě mohou pomoci například mandle — podle všeho mohou ovlivnit chuť a svačinka ze 30-50 gramů mandlí by mohla snížit počet přijaté energie ve stravě až o 300 kJ při následujícím jídle. Madle totiž mají vliv na hormony regulující chuť k jídlu. Výsledky studie ukazují, že lidé konzumující mandle měli mnohem lepší hladiny látek ovlivňujících citlivost na inzulin, pocit sytosti či rychlost trávení, a tím i snížení příjmu potravy. Mandle mají poměrně vysoký obsah bílkovin, vlákniny a nenasycených mastných kyselin. Jsou tedy schopny člověka dobře zasytit a zároveň provádět drobné změny v jeho energetickém příjmu.
*
Káva. Pijete? Podle nové studie mají ženy pijící 2-3 šálky kávy denně zhruba o 3 % méně celkového tělesného a břišního tuku méně než ženy, které kávu pijí méně nebo vůbec. Zdá se tedy, že podobně jako čaj, i káva může působit proti obezitě (a to bez ohledu na to, zda byla vypitá káva bez kofeinu nebo s ním — vliv na hubnutí mají tedy jiné bioaktivní látky obsažené v kávě). Muži těží z protitukových výhod kávy mnohem méně. Vědci se nadále kávovou problematikou a hmotností budou zabývat v rozšířenějších studiích.
***
Když je hubnutí špatně
Hubnete ačkoli se o to nijak moc nesnažíte, nezměnili jste pohybový režim nebo jídelníček či styl zaměstnání ze sedavého na pobíhací? Zajděte si raději k lékaři, pravděpodobně to nevěstí nic dobrého. Neúmyslné hubnutí může souviset s řadou neduhů včetně zvýšeného rizika diagnózy rakoviny v následujícím roce a to včetně rakoviny trávicího traktu (rakoviny jícnu, žaludku, jater, žlučvých cest a slinivky břišní), hematologické rakoviny (lymfom, myelom, leukémie), rakoviny tlustého střeva a plic. Jiné typy rakoviny např. rakoviny prsu, pohlavních orgánů, močových cest mozku či melanomu s podezřelým hubnutím spojeny nejsou. Neúmyslný ubytek na váze by tak mohl být jedním z dalších časných ukazatelů nádorového onemocnění ještě před jeho diagnózou.
*
Teď minci váhy otočíme a chvíli se zaměřme i na lidi podvyživené — podle jedné ze studií vědců z Uppsaly a Göteborgu je až polovina pacientů přijatých do nemocnic a zdravotnických zařízení podvyživená. Diagnostika podvýživy zaostává a nedostatečná léčba tohoto stavu, jímž trpí zvláště senioři, tíží nejen Švédsko, ale i celý svět. Podvyživení lidé jsou ohrožení atrofií svalů, jsou náchylnější k infekcím a mají zvýšené riziko úmrtí. Přitom stačí správně vedené výživové poradenství a spolupráce s dietology, aby se zpomalil úbytek hmostnoti a zlepšila kvalita života u nemocných a starších lidí oproti dřívějším předpokladům, že hubnutí je spojeno se stárnutím a nic moc se s ním nedá dělat. S výjimkou pacientů s nevyléčitelnými nemocemi jako je rakovina s metastázemi, lze pacienty z podvýživy poměrně úspěšně vyléčit. Mezi efektivní přístupy patří volba potravin s vysokým obsahem živin, podpůrná léčba nutričními nápoji a odborná podpora.
***
Láskou a diářem proti kilům i depresi
Co má společného obezita, poruchy chování a poporodní deprese? Minimálně jeden společný gen, jehož poškození či absence dokáže podle všeho napáchat pěknou paseku od přibývání na váze díky neukojitelné chuti k jídlu, přes neuchuť k sociálním interakcím, agresivnímu chování až po úzkosti, zhoršenou mateřskou péči a depresi. Pozoruhodné pozorování u myší ukázalo, že bezdětné samice mající poruchu v tomto genu neměly příznaky depresivního chování. Popsaný gen se podílí na vnímání smyslových podnětů jako je teplo, chuť a dotek, sám osobě působí v oblasti mozku jež řídí chuť k jídlu. Působí na neurony vyrábějící oxytocin, tzv. hormon lásky, uvolňovaný v reakci na projevy emocí a náklonnosti. Mimoto působí i na neurony hrající důležitou roli v regulaci hmotnosti. Podle výsledků se zdá, že popisovaný gen hraje klíčovou roli v regulaci instinktivního chování mezi něž patří hledání potravy, sociální interakce, útěk/boj reakce či péče o mláďata. Poruchy v tomto genu se zdají být poměrně vzácné. Rozsáhlá analýza vzorků DNA z britské biobanky odahlila souvislost mezi jeho poruchou s nadprůměrným indexem tělesné hmotnosti. Autoři shrnují, že by obnovení hladiny oxytocinu v těle mohlo pomoci léčbě lidí s chybějícím či poškozeným genem a potenciálně by to mohlo pomoci i s léčbou poporodní deprese.
Ačkoli si o některých stavech, jako jsou třeba stravovací návyky či úzkosti, lidé mohou myslet, že jsou pod naší kontrolou, mají silný genetický základ a mnozí si s nimi opravdu bez externího zásahu nejsou schopni poradit.
*
Co vše ještě může ovlivňovat naše stravovací návyky? Stres. Ten má mimo jiné vliv i na naše myšlení. Jedna z věcí, která ním může pomáhat jej zvládat je promyšlené plánování. Podle nedávné studie je výuka těhotných žen s nadváhou a obezitou efektivně plánovat a odfajfkovávat si splněné cíle klíčem ke snížení tuků ve stravě. Zní to bizarně? Není. Stres umocněný obavami ze zdraví plodu a z rodičovství se během těhotenství často zvyšuje a spolu s kvalitou stravy matky ovlivňuje prenatální vývoj plodu i mentální rozpoložení matky.
U žen, které byly vystaveny vysokému stresu se ukázaly být oslabeny dvě dovednosti: plánování a provádění těchto plánů. Zajímavé bylo, že byly spojeny s vyšším celkovým příjmem tuků ve stravě. Čili lidé s vyšší úrovní stresu mají sklon k vyššímu příjmu tuků. Jinými slovy: Čím více stresu, tím víc je nám jedno, co jíme. Intervence spojená s plánováním a realizací plánů se zdá být efektivní a předpokládá se, že bude fungovat i u netěhotných.
Lidé s nízkou výkonnou funkcí nejsou schopni vytvářet podrobné plány a držet s jich, tím se dostávají do problémů a do stresu, to vede k nadměrnému říjmu tuků, nadváze a obezitě.
Přerušované půsty - jak to s nimi je?
Poprvé jsem o pozitivním vlivu půstů a hladovění slyšela asi před 20 lety, když jsem o tématu hladovění dokonce zpracovala SOČ práci. Podruhé mi to téma přistálo do klína před zhruba 5 lety a do třetice všeho dobrého před třemi lety, kdy už jsem kapitulovala a vydala se na cestu jejich aktivního zkoumání. Od té doby se mi moje tělo nepřestalo odvděčovat, zklidnily se mi autoimunitní potíže, zažívání a zlepšil se spánek. Že nepotřebuji hubnout? No ono to není jen o hubnutí — díky tomu, že máte omezené okno, kdy přes den jíte, tak toho paradoxně sníte víc a ještě si pohlídáte, abyste snědli právě tolik, kolik vaše tělo potřebuje.
*
O půstech panuje mnoho mýtů, přesto však čím dál více výzkumů ukazuje, že je to bezpečná strategie hubnutí bez nutnosti počítat kalorie. Například tato studie rozebírá 4 nejčastější mýty o bezpečnosti přerušovaného půstu a vyvrací je s tím, že tyto mýty jsou založeny pouze na osobním názoru, nikoli na vědeckých výsledcích:
půst může vést ke špatnému stravování -> příjem živin a energie při půstu a mimo půst se dle studií nemění
půst může ztrátě svalové hmoty -> lidé ztrácejí stejné množství svalové hmoty ať už zhubnou dietou nebo půstem, bílkoviny je třeba udržovat jejich zvýšeným příjmem v obou případech
půst může způsobit poruchy příjmu potravy -> neprokázáno; půstům by se ale měli vyhnout ti, kteří poruchou příjmu potravy trpěli v minulosti a zvýšenou pozornost si zaslouží dospívající s nadváhou, kteří se do půstů pustí (obojí představují skupiny ohrožené poruchou příjmu potravy)
půst může snížit hladinu pohlavních hormonů -> neprokázáno (vyjma poklesu hormonu DHEA u obézních žen, který ovšem nevedl k žádným negativním vedlejším účinkům, naopak je jeho nižší hladina v těle možná protektivní vůči vzniku rakoviny prsu)
Autoři studie popisují dva typy půstů — při prvním lidé střídají nízkokalorické dny s vysokokalorickými dny (kdy jedí na co mají zrovna chuť), druhý pak představuje časově omezené stravování, při němž lidé jí každý den v rozmezí 4-10hodinového časového okna cokoli, na co mají chuť. Oba tyto typy stravování jsou podle výsledků klinických výzkumů bezpečné.
***
Přesuňme se od mýtů k léčbě nemocí. Tam totiž půsty podle výsledků výzkumů můžou fungovat jako skvělý pomocník. Například v případě Alzheimerovy choroby může řízené postění zmírnit její patologii. Tedy podle výsledků studie na myších. Ty měly oproti nepostícím se kontrolám lepší paměť a kognitivní funkce, byly méně hyperaktivní v době odpočinku a dodržovaly lepší spánkový režim, a měly méně nahromaděných amyloidních bílkovin v mozku. Jakto? Přerušovaný půst v podobě časově omezeného jídelního okna očividně umí vyspravit vnitřní cirkadiánní hodiny, jež jsou u pacientů s Alzheimerovou chorobou narušeny (a to až v 80 % případů). Autoři studie se teď chystají na spuštění klinické studie na lidech.
Předpokládá se ale, že uvidí slibné výsledky. Jejich studie totiž není jediná, která ukazuje na prospěšnost časově omezeného příjmu kalorií u mnoha onemocnění včetně cukrovky, kardiovaskulárních chorob, stresových poruch, hormonální nerovnováhy či rakoviny. Data získané ze studie na myších ukazují vliv přerušovaného půstu na expresi tisíců genů ve více než 22 oblastech těla a mozku. Má tedy dopad na celé tělo. Vědci vypíchli i fakt, že různé úseky střeva reagovaly na postění různě — horní část tenkého střeva byla aktivována, dolní část ne. Opět se tedy vracíme k cirkadiánním hodinám a zamyšlení nad tím, jaký vliv má třeba práce na směnný provoz na nemoci zažívacího traktu včetně rakoviny. Tak třeba výzkum na směny pracujících hasičů holdujících přerušovanému půstu ukázal pozitivní zdravotní výsledky. Další bodík pro teorii sladění cirkadiánních hodin orgánů v těle pomocí řízeného postění.
—
Poznámka k práci na směny: víte, že práce na noční směny je spojena se změnami chutě k jídlu? Výše jsem psala o napravování cirkadiánních rytmů, teď se mrkněme na nesprávné nastavení vnitřních hodinek neboli cirkadiánní nesoulad. Ukazuje se, že ovlivňuje hormony zodpovědné za regulaci chuti k jídlu a může zásadně měnit regulaci hormonů řídících hlad v mozku na úkor metabolického zdraví. Lidé s rozladěnými vnitřními hodinkami kvůli nočním směnám mají tendenci jíst během neaktivní fáze dne výrazně více a to skoro až o 54 % kalorií více aniž by se během této doby zvýšila jejich fyzická aktivita. Odpovídá to pětinásobku toho, co kontrolní skupina snědla během neaktivní fáze dne. Pokud se denní hladiny hormonů rozladí a nejsou synchronizovány se světelnými signály dne, dochází tedy i k narušení zdravému příjmu potravy. Na druhou stranu autoři studie uvádí, že identifikované hormony by mohly být slibnými cíli pro léčbu obezity a poruch příjmu potravy.
—
Mluvili jsme o Alzheimerově chorobě, podívejme se teď na cukrovku 2. typu aneb cukrovkáři, zbystřete. Podle sesbíraných vědeckých dat z čínské studie by mohly přerušované půsty zásadně pomoci i vám. Dokonce by vás prý měly dovést až k remisi onemocnění a tedy i vysazení léků. Ve studii přitom byli lidé s diabetem trvajícím i více než 6 let, takže se zlepšení stavu netýká jen čerstvých cukrovkářů.
Nevěříte čínským studiím? Mám tu pro vás jednu z Chicaga, která ukazuje bezpečnost a pozitivní vliv přerušovaných půstů (16 hodin půstu, 8 hodin na jídlo) na hubnutí a kontrolování hladiny cukru v krvi u lidí s cukrovkou 2. typu. Navrch se autoři studií shodují, že je pro lidi prostě jednodušší sledovat a počítat čas než sledovat a počítat kalorie. Ačkoli je chicagská studie malá, účastnilo se jí poměrně vysoké procento lidí černošské a hispánské komunity, u nichž je cukrovka velmi rozšířená. V plánu je mnohem rozsáhlejší studie, protože v USA s cukrovkou bojuje stále více a více lidí a hledají se cesty její prevence. Doporučení autorů studií však hlásá staré dobré: než něco začnete aplikovat u sebe, poraďte se se svým lékařem!
***
Mezi další neduhy, které by mohl přerušovaný půst pomoc vyřešit spadá i ztukovatění jater vedoucí k chronickému zánětu jater a rakovině. Vědci popsali dva proteiny v jaterních buňkách, které jsou zodpovědné za protektivní účinek půstů. Zkoumají využití tohoto pozorovaní ve tvorbě léčiv, ale i začlenění režimů půstů do klinické praxe.
Praktické rady
Honí vás Mlsná? A chcete vědět, kdo to je? ~ Táňa Horynová
Ano, čtete správně. Když máte chuť na sladké, ve skutečnosti jste jen loutka. Někdo jiný, tedy přesněji jiní, si to žádají a využívají vás k tomu.
Pocit, že “tělo si říká,” ve skutečnosti znamená, že “střevo si říká.” Konkrétně špatně vyvážený střevní mikrobiom, tzv. dysbióza střevních bakterií.
Když máte těch hodných (např. probiotických) bakterií málo, přemnoží se ty ostatní. Využijí všechno volné místo a nenápadně vám začnou přímo či nepřímo ovlivňovat život.
Pokud tedy chcete dostat svoje chutě pod kontrolu, je třeba ty hodné bakterie vykrmit. Nejraději mají rozpustnou (prebiotickou) vlákninu. A protože žijí velmi krátkou dobu a množí se rychle, mění se při efektivní suplementaci chutě opravdu brzy.
Hubnutí není o odříkání jídla. Klíčem je to správné jídlo! Pro vaše tělo i všechny osadníky, kteří v něm bydlí.
Střípky poznámek
📱 Jak jste na tom se sociálními sítěmi a tzv. doom scrollingem? Taky sedíte a rolujete příspěvky tak hluboko až na vás vyskočí virtuální Balrog? Vědci vykoumali pro mobilní telefony aplikaci Mindful Scroll, která by měla pomáhat odpoutat se od nekonečného scrollování na sítích a podpořit nás v mindfulness pomocí vybarvování rychle se objevujících a mizejících geometrických obrazců a uklidňujících barevných schémat. Účastníci studie pociťovali nižší stavy úzkosti a lepší všímavost. Otestovat jsem to pro vás bohužel nemohla, protože jsem ji ve výčtu možných aplikací pro můj mobil nenašla.
*
🧂 Předpokládám, že o kokainu a o tom, že se jedná o drogu s pravděpodobně nejsilnější psychickou závislostí, jste už slyšeli. Proč je závislost na něm tak silná? Ovlivňuje v mozku regulaci hormonu dobré nálady, dopaminu. Mozek pod vlivem kokainu není schopen dopamin regulovat a lidé se tak stávají neschopnými rozlišit mezi tím, co je příjemné, a tím, co příjemné není. A chtějí kokainu víc a víc, i když jim ve skutečnosti nepřináší nic dobrého. Vědci nyní odhalili, že se kokain váže na dopaminový transportér, popsali jeho strukturu a mechanismus působení kokainu v mozku. Jejich výsledky jsou tak důležitým milníkem, který může být zásadní pro budoucí léčbu nejen závislosti na kokainu, ale i na dalších látkách nebo třeba i na hazardních hrách.
*
🏠 Na stole je nová technologie chlazení/ohřívání budov pomocí speciálních nátěrů pokrývajících stěny a okna. Ty jsou dle výzkumníků schopny lépe řídit pohyb tepla mezi budovami a jejich okolím. Pokud by se metoda podařila uvést do praxe, mohla by se citelně snížit závislost na klimatizaci v létě, případně na vytápění v zimě. Vše by bylo ekologičtější a pomohlo by to hlavně v oblastech nízkopříjmových komunit.
*
🫀 3D tisk orgánů! Sci-fi? Možná už jen chvíli. Zase jsme o krok k tomu umět vytvořit orgány v laboratoři. Vědcům se podařilo vyvinout novou metodu 3D tisku, s níž vytvořili celé kapilární sítě, které se propojují do cév, v rámci srdeční tkáně.
*
👩⚖️ Považujete své morální hodnoty za stabilní a jasně dané? Noooo, trochu vám do toho hodím vidle. Jak se zdá, tak naše morální hodnoty vykazují silnou sezónnost s tím, že na jaře a na podzim více tíhneme ke komunitě a skupinové soudružnosti. Jsou to tedy ideální období např. pro volby. Extrémní teplotní výkyvy očividně vedou k výraznému poklesu komunitních morálních hodnot. Upřímně, já přes ta letošní vedra taky lidi nemohla ani cítit…
*
🎧 Když si běžný člověk pořídí Apple AirPods, tak si začne užívat super zvuku a soukromé hudební produkce jen pro své uši kdekoli a kdykoli. Když si taková sluchátka pořídí vědec, tak si řekne “No to je super technologie! To by se dalo využít pro diagnostiku!” A jak řekl, tak udělal. Vedoucí výzkumného týmu, který vytvořil sluchátka snímající mozkovou aktivitu vázanou na relaxaci a ospalost (alfa vlny), má kromě pomoci řidičům a povoláním ohroženým mikrospánkem za cíl rozšířit svou technologii až do oblastí jako je diagnostika spánkových poruch či snímání srdečního tepu a pohybů očí. Steve už s námi sice mnoho let není, ale stále nepřestává lidi inspirovat. Stay hungry, stay foolish!
*
💡 Pro někoho je inspirací skutečná technologie, pro jiného ta, která existuje jen na plátně. Vědci mají vůbec úžasnou fantazii. To se vám tak sešli dva, kteří snili o tom, že se jim podaří vytvořit startrekovský lékařský trikodér - skener, který shromažďoval informace o pacientovi a pomáhal diagnostikovat jeho neduhy na palubě vesmírné lodi USS Enterprise. Dali hlavy dohromady a trikodér zatím sice nevytvořili, zato ale vytvořili unikátní neinvazivní metodu měření absolutního krevního tlaku založenou na zvukových vlnách (tzv. rezonanční sonomanometrii). Normální měření tlaku pomocí nafukovací manžety na paži vám řekne aktuální stav systolického a diastolického tlaku v paži. O celkovém tlaku a jeho delším průbehu vám toho moc nepoví, k tomu je potřeba invazivnějšího zásahu jako je zavedení katetru přímo do tepny. Metoda autorů studie umožňuje měřit krevní tlak kdekoliv na těle, nepřetržitě bez diskomfortu pro pacienta. Dokonce by se dala využít i v běžných domácích podmínkách. Zařízení má momentálně zhruba velikost balíčku hracích karet, ale v budoucnu by mohlo být velké asi jako hodinky nebo dokonce lepicí náplast. Úplně vidím Sheldona, jak uznale pokývává hlavou a přemýšlí, jak s nimi navázat spolupráci… #forevertrekkie
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Kde ještě najdete moje písmenka či osobu a s čím vám mohu pomoci?
🔬 Pro zájemce o proniknutí do záhad vývoje dětského imunitního systému jsem sepsala knihu a stejnojmenný kurz Dítě pod Lupou.
🌏 Světy v nás – učím a přednáším o tajích našeho imunitního systému
📚 Nakladatelství Lelkárna – spolutvořím maličké nakladatelství pro malé velké spisovatele
🧭 Kreativní léčebna – pomáhám tvůrcům vymotat se ze slepých uliček a najít zpět cestu do kreativity, narovnávám složitosti v textech a pomáhám s obsahovým psaním
🎨 Kreativní dílna – tvořím ilustrace a akvarelovou krásu kořeněnou tuší
📰 Tvůrcovské noviny – pomáhám tvořit každoměsíční povídání o životech tvořivých duší, jejich díle a lásce k němu.
📻 Tvůrcovské rádio – vyprávíme spolu s dalšími tvůrci své příběhy světu.
🧚♀️ Creació – střežím prostor pro neviděné tvůrce a pomáhám jim být slyšet.
🦦 Nadační fond Tišina – spolutvořím vesnici a záchytnou síť pro ty, jež mají pocit, že padají a potřebují oporu.
🏺 Nebo si spolu můžeme pokecat nad šálkem vašeho oblíbeného nápoje. Najdete mne všude tam, kde mají dobrý čaj. Jen mi dejte na mail echo, že se chcete vidět. Můj mozkový přijímač je sice vyladěn na jemnou percepci, leč chytat telepatické zprávy ještě neumí.
Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mu dát srdíčko. Případně mne můžete pozvat na čaj a povídání v nějaké dobré čajovně nebo kavárně.