Vědecký oběžník 5/24 - O ztrátě poznání
Ačkoli slunce si hraje s mraky na schovávanou, pořád se kolem nás drží světlo. Tak si posvítíme na další chmurné téma týkající se mysli, vzpomínek a zapomnění.
Dumala jsem nad tím, které ožehavé téma tentokráte vytáhnu ze šuplíku, protože jich tu mám v záloze více. Nakonec jsem se v květnovém psaní ponořila do problematiky Alzheimerovy choroby a neurodegenerativních onemocnění — prvního tématu “na objednávku” od kamaráda, jehož rodiny se dotýká. Domnívám se, že tato nemoc vstoupila do života i mnohým z vás a je třeba se o ní hlasitěji bavit a nezavírat před ní oči.
S Alzheimerovou chorobou jsem se setkala v raném dětství u ženy mého prastrýce, a později v dospívání jsem se dívala, jak se ztrácí moje babička pod tíhou stařecké demence. Ze sebevědomých a silných lidí dokáží tyto stavy rázem udělat bezmocné starce a stařenky a dosud není žádná spolehlivá léčba, která by uměla pomoci.
A co to vlastně ta Alzheimerova choroba je? Jedná se o devastující neurodegenerativní onemocnění, jehož charakteristickým rysem je hromadění amyloidních plaků v mozku. Poškození se postupem času rozšiřuje, narušuje paměť a poznávací schopnosti, člověk před očima uvadá, přestává být schopen zvládat každodenní činnosti a stává se plně závislým na pomoci ostatních.
Na vývoj efektivní léčby zaměřují vědci z celého světa. Pozitivní je, že se jim to daří a v ohni mají nejedno želízko, které může posunout léčbu, diagnostiku ale i prevenci rozvoje symptomatické fáze nemoci o velký kus dál.
Pokroky v diagnostice aneb víme stále víc a víc
Spojení s Alzheimerovou chorobou a genetickými odchylkami má na stole řada světových laboratoří. V jedné z nich se zaměřili na výzkum odchylky v genu pro melatoninový receptor a její vliv na zvýšení rizika vzniku Alzheimerovy choroby. Tato genetická odchylka zároveň souvisí i se sníženou tolerancí pro práci na směny a s tím spojenou únavou. Uvolňování melatoninu je totiž řízeno cirkadiánními rytmy a jsou-li narušeny, ovlivňuje to kvalitu našeho spánku. Vědci se domnívají, že zmíněná genetická predispozice v kombinaci s životním stylem narušujícím cirkadiánní rytmy člověka může ve stáří vést ke zvýšenému riziku vzniku Alzheimerovy choroby. Jedním dechem ale dodávají, že to neznamená, že by práce na směny byla přímo predispozicí k onemocnění. Je možné, že narušení mozkových funkcí související s Alzheimerovou chorobou může zhoršovat schopnost vyrovnat se s prací na směny desítky let předtím, než choroba propukne. Popsaná genetická odchylka zatím nelze využít pro diagnostiku, ale představuje důležitý dílek složité skládačky, v níž máme zatím jen velmi nejasnou představu finálního obrazu, jež je skládán.
***
Průběh Alzheimerovy choroby se člověk od člověka liší, a to, jak rychle pacienti procházejí jejími jednotlivými fázemi je velice individuální. Vědcům se ale podařilo vytvořit nový diagnostický model, který pomáhá určit, v jakém stádiu nemoci se pacient zrovna nachází a předvídat další tempo a postup nemoci. Kromě diagnostiky Alzheimerovy nemoci lze model využít i pro sledování klinického vývoje např. Parkinsonovy, Huntingtonovy nebo Creutzfeldt-Jakobovy choroby.
Mimoto se podařilo vyvinou i mimořádně citlivý biosenzor vhodný ke screeningu Alzheimerovy choroby a dalších onemocnění. Senzor je schopen v krvi zachytit maličkou molekulu zapojenou v zánětlivé reakci organismu (tzv. TNF-α). Její abnormální hladina v těle je spojena s řadou chorob včetně chorob neurologických, kardiovaskulárních nebo autoimunitních. Biosenzor nyní míří do klinických studií a jeho autoři zároveň podali patentovou přihlášku.
Mezi další molekuly, které mohou být využity pro diagnostiku Alzheimerovy choroby, patří tzv. brain-derived tau (BD-tau). Je specifická pro neurodegenerativní procesy spojené s Alzheimerovou chorobou. Vědci zabývající se jejím výzkumem navrhli speciální protilátku schopnou zachytit BD-tau v krvi pacienta. Zatím svou metodu testují a klinicky ověřují.
A u testů ještě chvilku zůstaneme. Výzkumný tým z Washingtonské univerzity dokázal vyvinout test zachycující malé shluky abnormálních molekul amyloidu beta v krvi roky před nástupem prvních příznaků Alzheimerovy nemoci. První “signály” počínající nemoci se v těle objevují i deset let před jejím propuknutím, jak popsalo již několik studií. Tato studie přináší potenciální diagnostickou metodu k jejich včasnému zachycení a tím pádem i účinnější léčbě. Navíc je tato metoda modifikovatelná i pro další onemocnění, jež jsou provázena špatně seskládanými molekulami bílkovin (např. Parkinsonova choroba nebo diabetes 2. typu).
Mikrobi a infekce
Mysleli jste si, že jen geny “v hlavě” jsou podvratnými živly? Tak to vás možná překvapím pohledem na opačnou stranu. Anebo taky ne. O ose mozek-střevo se toho v posledních letech namluvilo a napsalo již hodně. Souvislost mezi poruchami střevního traktu a Alzheimerovou chorobou byla popsána před nějakým tím pátkem, ale až donedávna se nevědělo, co za tím vězí. Dle vědců sdílí oba typy onemocnění společné geny a pokouší se nyní popsat nové terapeutické cíle pro léčbu daných nemocí. Nelze říct, že by jedna nemoc způsobovala tu druhou, spíše sdílí společný základ z něhož obě vycházejí. Překvapivé zjištění bylo i to, že na vývoj Alzheimerovy choroby a střevních poruch má vliv i abnormální hladina cholesterolu v krvi, takže by jednou z možných budoucích léčebných cest mohla být i dieta.
***
U střev a jejich spojení s mozkem ještě chvíli zůstaneme. Tentokráte se ale podíváme na jejich osadníky. Střevní bakterie mají očividně hodně co říci jak v souvislosti se zánětem ve střevech, tak se změnami v mozku vedoucími k Alzheimerově chorobě. Dokonce se dle výsledků zvířecích výzkumů může Alzheimerova choroba přenést prostřednictvím střevní mikrobioty z nemocného na zdravého jedince. Testovaná zvířata, kterým byla přenesena mikrobiota od pacientů trpících Alzheimerovou chorobou, vykazovala v mozku menší tvorbu nových nervových buněk a zhoršenou paměť. Hlubší pochopení toho, jakou roli má střevní mikrobiota v průběhu rané fáze demence, je tedy klíčové pro vývoj nových terapií v budoucnosti.
***
Od střev se posuňme k žaludku. Co tam? Ačkoli jeho prostředí životu moc nepřeje, přeci jen byste tam mohli občas najít jednoho nezvaného hosta. Infekce bakterií Helicobacter pylori může sice probíhat bezpříznakově, ale dokáže napáchat i rozsáhlé škody od zánětu žaludku po jeho rakovinu. Ba co víc. Umí proniknout i do centrálního nervového systému a dokáže proniknout až do mozku. Tam tropí různá poškození a ničí nervové buňky. To samo o sobě může zvyšovat riziko následného vzniku Alzheimerovy choroby, ale nezapomeňte ještě na ten poškozený žaludek — v závislosti na charakteru škod je možné, že nebude schopen vstřebávat v dostatečné míře vitamin B12 či železo, což ještě více zvyšuje riziko vzniku demence. Suma sumárum, infekce Helicobacter pylori by mohla být ovlivnitelným rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby. Takže hurá do velkých studií, které ukážou, jak moc likvidace tohoto mikroba pomůže v boji proti neurodegenerativním onemocněním.
***
A od žaludku zpět do hlavy. Jméno Candida albicans vám možná něco říká — je to druh kvasinky, která má prsty v nehezkých infekcích v ústní dutině a urogenitálním traktu. A nejen to. Umí se proplížit díky arzenálu enzymů skrze hematoencefalickou bariéru do mozku, kde vytváří molekuly podobné toxickým molekulám považovaným za ústřední faktor vzniku Alzheimerovy choroby. Již dříve byly houbové infekce mozku spojovány s neurodegenerativními onemocněními a byly zjištěny i v mozcích lidí zemřelých na Alzheimerovu chorobu. Publikovné výsledky ukazují, že patologické molekuly nevznikají jen vnitřně v našem mozku, ale mohou být vytvořeny i vnější infekcí způsobenou Candidou albicans. A další dílek skládačky tím zapadl na své místo. Co z toho všeho bude? Snad v brzku účinná léčba.
Zajímavé souvislosti a perličky k zamyšlení
Je známo, že Alzheimerova choroba častěji sedá na ženy než na muže, má u nich vážnější a rychlejší průběh a dochází u nich k prudšímu poklesu poznávacích schopností. Významnou roli v patologii hrají pohlavní hormony. Zejména ženský pohlavní hormon estradiol. Výzkum na myších ukázal, že chemické procesy řídící vznik beta amyloidu v samčích a samičích mozcích jsou různé. Proto taky zřejmě ženy a muži reagují na léky odlišně. Autoři studie se ponořili do dalších bádání, jejichž výsledky by měly pomoci vylepšit dosavadní terapii Alzheimerovy choroby s ohledem na pohlaví pacientů.
****
Jak jste na tom s doplňky stravy? Zobete multivitaminy či máte na poličce baterii jednotlivých vitaminů, které si skládáte do ruky, jak je potřeba? Nebo holdujete nepilulkovému životu s tím, že to vše vyskádáte zdravou stravou? Buď jak buď, vitaminy jsou potřeba, na tom se shodneme všichni. Vědci naťukli multivitaminóvé téma ve studii zabývající se vlivem vitaminů na kognitivní funkce mozku. Ačkoli je dle jejich názoru brzy dělat závěry a je potřeba toto téma proprat důkladněji, jejich dosavadní výsledky ukazují na 60% zpomalení poklesu poznávacích schopností starších dospělých, kteří tři roky zobali každý den multivitaminové doplňky stravy. Pozitivní efekt byl ještě výraznější u lidí s kardiovaskulárními problémy — tedy těch, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku zhoršování poznávacích schopností s narůstajícím věkem.
***
Tušili jste, že na vývoj neurodegenerativních chorob má vliv i osobnost člověka? Svědomitost a pozitivnost je spojena s vývojem demence méně než neurotismus a negativismus. Pozor — nesouvisí to s patologickým nálezem v mozku po smrti, ale spíše s tím, jak se pacienti s danými chorobami “perou”. Kromě toho, že svědomití lidé tíhnou k lepšímu stravování a životnímu stylu, což samo o sobě vede k dobrému zdraví, má i pozitivní přístup k životu zřejmě vliv na to, jak se tito lidé vyrovnávají s možným poškozením kognitivních funkcí. Zajímavé je, že lidé s rozsáhlým mozkovým poškozením vykazovali v kognitivních testech jen nevýznamné zhoršení.
Výše zmíněné výsledky podporuje jiná studie, která ukazuje na spojení mezi negativními emocemi, úzkostí a depresí se vznikem neurodegenerativních onemocnění. Lidé, kteří nejsou schopni ovládat své emoce, rychle je měnit a prožívat, mohou časem upadnout do depresí a v konečném důsledku se u nich může rozvinout demence. Vědci navíc pozorovali to, že starší lidé vykazovali jiný vzorec mozkové aktivity, měli tendenci lépe ovládat své emoce a soustředili se více na pozitivní detaily v porovnání s mladšími lidmi. Momentálně se výzkum soustředí na vliv meditace či studia cizích jazyků na kognitivní funkce sledovaných lidí.
***
Pozitivní zprávou do budoucna je, že se naše mozky neustále zvětšují, což by mohlo vést ke zvýšení “rezervy” mozku a tím pádem k tlumení dopadů neurodegenerativních onemocnění mozku spojených se stářím. Podle rozsáhlé kalifornské studie měli lidé narození v 70. letech 20. století o 6,6 % větší objem mozku a téměř o 15 % větší povrch mozku než lidé narození ve 30. letech 20. století. Zvětšily se i struktury jako je bílá hmota mozková, šedá hmota mozková a hipokampus (středisko paměti a učení). Studie byla provedena z velké části na příslušnících bílé rasy a je tedy potřeba výzkum rozšířit i o příslušníky jiných ras.
***
Cvičíte? Hýbete se? Dejte tomu aspoň šest minut denně, to zvládnete. Proč? Podle vědců by mohlo 6 minut intenzivního cvičení prodloužit zdraví mozku a oddálit neurodegenerativní procesy spojené se stářím. Výsledky výzkumu ukazují, že krátká intenzivní jízda na kole zvyšuje tvorbu látky nezbytné pro vytváření nových spojení a drah v mozku, přežívání neuronů, učení, paměť a pravděpodobně i ochranu mozku před narušením poznávacích schopností s narůstajícím věkem. Vědci testovali i efekty půstu či dlouhého lehkého cvičení, ale krátký intenzivní pohyb měl jednoznačně nejlepší výsledky. Ostatně v předminulém čísle Oběžníku vám Táňa Horynová psala o neuvěřitelném vlivu tance na prevenci neurodegenerativních onemocnění.
Praktické rady
~ Táňa Horynová
Už jsem tu před časem psala, že “na hlavu” je velmi prospěšný tanec. Opravdu to je to nejlepší cvičení mozku u všech kognitivních poruch. Jenomže na Alzheimerovo onemocnění, což je jen část případů z celkového, hrozivě rostoucího množství případů koginitivních poruch, je třeba jít ze všech směrů. Cvičení mozku je jen jedna část. Naprosto zásadní je pak výživa. Takže následující řádky popisují i mou praxi:
V případě degenerativních onemocnění hraje obvykle klíčovou roli chronický zánět a platí to i zde. Řada studií proto doporučuje užívání protizánětlivých omega-3 mastných kyselin. V případě mozku jsou navíc omega-3 mastné kyseliny, konkrétně DHA, i klíčovým stavebním materiálem pro obnovu: tvoří až 20 % celkového množství tuku v mozku.
Při doplňování omega-3 tedy vždy volte kombinaci mastných kyselin EPA a DHA a ujistěte se, že jejich hladina skutečně roste: poznáte to sledováním tzv. omega-3 indexu, jehož zdravá minimální hladina má být alespoň 8%. Obecně platí, že nízký omega-3 index koreluje s vyšším rizikem nějaké formy demence.
O spojitosti mozku a střevního mikrobiomu už nepíšou jen vědci, ale třeba i Blesk. Takže jen stručně: nepředpokládejte, že když babička s Alzheimerem nemá problémy při vyprazdňování, tak má nejspíš střevo v pořádku. Bohužel to tak jednoduché není. Ve skutečnosti jen málokdo ho má v pořádku a někdy i samotné onemocnění může být iniciátorem změn mikrobiomu. Proto pečujte o střevo!
Není třeba ani moc přemýšlet, která nejnovější studie popisuje, že nově objevený lactobalicillus “cognitivus” má také pozitivní účinek. Mnohem jednodušší je zaměřit se na komplexní výživu celého mikrobiomu tak, aby se střevu dobře dařilo a “hodné bakterie” se mohly nadlábnout a vesele se začít množit. Střevo si pak svou rovnováhu velmi rychle najde a možná pak babička zjistí, že teď se jí na ten záchod jde přece jen ještě trochu líp!
Nejsložitější kapitolou jsou bylinky, proto opět popíšu tu, kterou používám v praxi: Crocus sativus. Neboli šafrán, respektive jeho standardizovaný extrakt. Nejenže tento výtažek ve studii prokázal pozitivní efekt na kognitivní schopnosti seniorů, ale popsán byl i pozitivní efekt u výkyvu nálad a stavů mírné deprese u těchto pacientů.
Alzheimerovo onemocnění mi kdysi vzalo babičku, po které jsem sdědila snad úplně všechno — oči, vlasy, vzrůst, povahu. Proto mě moje vlastní výpadky (po druhém těhotenství) kdysi vyděsily. Zachránil mě tanec. Teď si také hlídám svůj omega-3 index a pečuji o mikrobiom. Zbývá celoživotní práce se stresem. Takže poměr 3:1. To by šlo…
Střípky poznámek
🍫 Máte rádi čokoládu, ale nevoní vám cukr v ní obsažený? Držte si spižírny, vědci vykoumali zdravější variantu čokolády, pro jejíž produkci se využívá nejen kakaových bobů, ale i dužiny plodu kakaovníku, která funguje jako sladidlo. Vzniklá čokoláda má tak vyšší výživovou hodnotu (o 20 % více vlákniny, o 30 % méně nasycených mastných tuků) a snížený obsah cukru i přesto, že chuť zůstává srovnatelná s čokoládou původní. Navíc maximální využití kakaových plodů přináší i větší finanční zdroje zemědělcům a zlepšuje celkovou ekologii pěstování kakaovníků, protože se plod může plně využít. Kdy bude na pultech? Ještě si počkáme - proces výroby takovéto čokolády a schvalování potravinářskými hlídači bude nějakou dobu trvat. První krok (podání patentu) již byl zahájen.
🧑🏫 Rakouský psycholog Fritz Heider ve 40. letech 20. století prohlásil, že „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“. Tento slavný výrok, který se stal součásti tzv. teorie sociální rovnováhy, která hovoří o tom, jak lidé intuitivně usilují o nalezení harmonie ve své sociální bublině. Potvrzení zmíněné teorie se vědcům ne a ne podařit, až nyní, za pomoci pomocí statistické fyziky se to přeci jen povedlo. Jedna věc je vědět, že ta teorie funguje, druhá věc je znát proč funguje. Díky tomu teď mají nový model, který jim pomůže lépe porozumět dynamice sociálních vztahů včetně politické polarizace nebo mezinárodní komunikace. Jelikož je to vše ale postaveno na matematice a fyzice, tak se račte podívat sami - já bych se v tom zamotala.
🦆 Výlety do přírody, koukání do zeleně, sledování zvířeny a květeny — to vše má pozitivní vliv na naše duševní zdraví. Zejména prý pozorování ptáků zvyšuje pocity pohody a snížení stresu v porovnání třeba s obyčejnou procházkou.
🫀 Záhada za opakovaným srdečním selháním byla objasněna. Tým japonských vědců přišel se zprávou, že po selhání srdce si tělo pamatuje stres způsobený srdečním selháním a vzniká tzv. stresová paměť, která je uložena v hematopoetických kmenových buňkách kolujících v těle. Z těchto buněk vznikají jak krevní buňky, tak buňky imunitního systému podílející se na ochraně zdraví srdce. Pozitivní je, že tento objev vedl i k objasnění mechanismů stojících za opakovaným srdečním selháním a tedy nových možností léčby.
📔 V kopii Kroniky Rafaela Holinsheda umístěné v knihovně ve Phoenixu byly objeveny vlastnoruční poznámky Johna Miltona. Tato kniha byla pro autora Ztraceného ráje velmi důležitým zdrojem inspirace a představuje jednu ze tří známých knih, v nichž se zachovaly Miltonovy glosy včetně cenzurovaného vulgárního vtipu.
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Kde ještě najdete moje písmenka či osobu a s čím vám mohu pomoci?
🧭 Kreativní léčebna – pomáhám tvůrcům vymotat se ze slepých uliček a najít zpět cestu do kreativity, narovnávám složitosti v textech a pomáhám s obsahovým psaním
🎨 Kreativní dílna – tvořím ilustrace a akvarelovou krásu kořeněnou tuší
🌏 Světy v nás – učím a přednáším o tajích našeho imunitního systému
📚 Nakladatelství Lelkárna – spolutvořím maličké nakladatelství pro malé velké spisovatele
📰 Tvůrcovské noviny – pomáhám tvořit každoměsíční povídání o životech tvořivých duší, jejich díle a lásce k němu.
📻 Tvůrcovské rádio – vyprávíme spolu s dalšími tvůrci své příběhy světu.
🧚♀️ Creació – střežím prostor pro neviděné tvůrce a pomáhám jim být slyšet.
🦦 Nadační fond Tišina – spolutvořím vesnici a záchytnou síť pro ty, jež mají pocit, že padají a potřebují oporu.
🏺 Nebo si spolu můžeme pokecat nad šálkem vašeho oblíbeného nápoje. Najdete mne všude tam, kde mají dobrý čaj. Jen mi dejte na mail echo, že se chcete vidět. Můj mozkový přijímač je sice vyladěn na jemnou percepci, leč chytat telepatické zprávy ještě neumí.
Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mu dát srdíčko. Případně mne můžete pozvat na čaj a povídání v nějaké dobré čajovně nebo kavárně.