Vědecký oběžník 3/24 - O včelách a čmelácích
Jarní slunce vyhnalo první kytky do rozkvětu a s nimi se na své bzučící cesty vydávají i včelky a čmeláci, jimž je březnový oběžník věnován. A navrch jsem, jako vždy, přihodila pár vědeckých novinek.
Konečně se nám přehoupla tmavá část roku do té světlé, optimističtější. Všechno se zelená, kvete a voní. Zaseté nápady, které lidi přes zimu vymysleli, začínají pomalu klíčit a nejinak je tomu i v mém případě. Vydání mé plánované knihy o vývoji dětské imunity Dítě pod Lupou už je na spadnutí — zrovna na ni mimojiné vybíráme v rámci kampaně na Hithitu. O čem všem kniha je? Převážně jsou v ní sesbírané všechny poznatky, co mi přišly pod ruku v době, kdy jsem působila jako laktační poradkyně a posléze i jako poradkyně laktačních poradkyň, dul a porodních asistentek. Odpovědi na často kladené otázky typu “jak a kdy vzniká imunitní systém”, “proč je mé dítě nemocné, když kojím”, “jak se tvoří mikrobiom” se časem přerodily do delších psaní, přednášek a příspěvků na sítích. Teď jsem z nich ometla na prosby mnohých prach a přetvořila je v popularizačně laděné kapitoly, které by měli být schopni přelouskat i laici. Zdatným pomocníkem jim budou i názorné ilustrace. Chcete-li si knihu jako Zvídaví čtenáři (nebo Vášniví fanoučci, pokud patříte k těm, co mi její sepsání už pět let neúnavně připomínají) ulovit v předprodeji, můžete tady — každý zlaťák se počítá a jsme za něj vděčni 🙂
Toliko k aktuálnímu zákulisnímu dění a teď k náplni oběžníku. Jaro bzučí, tak jsem zvolila rozbzučené medové téma (ke kterému jsem konečně po více než roce oběžníkování stihla namalovat i obrázek 🙈). Táňa šťouchla do tance a jeho vlivu na zdraví. Závěrem jsem již tradičně vyzobala výběr z vědeckých hroznů. Přejeme zajímavé čtení!
Včely - ohrožené tanečnice
Znáte včelí taneček, kterým si mezi cebou včelky sdělují polohu a charakter zdrojů potravy? Jedná se o jeden z nejsložitějších známých příkladů prostorové referenční komunikace, která byla podrobena v nedávných studiích důkladnému rozboru a zjistilo se, že jde o složitou formu sociálního učení předávanou z generace na generaci. Dosud bylo toto učení popsáno u řady druhů od člověka po ptáky, ne však u hmyzu. Schopnost sociálního učení je přitom pro včely medonosné zásadní a dle všeho je zdokonalována a kulturně přenášena. Včelky si pomocí tance předávají informace o prostředí kolem úlu, poloze slunce, vzdálenosti, směru i kvality zdroje potravy. Starší všely tento jazyk učí včely mladé během rané fáze jejich vývoje, přičemž každý úl má svůj vlastní dialekt závislý na poloze úlu a okolním prostředí. Naneštěstí mohou učení včel narušit externí hrozby, jako například použití pesticidů.
Ty významným způsobem dávají na frak čmelákům - podle evropské studie bylo v několika zemích potvrzeno, že i přes zpřísněnou legislativu týkající se pesticidů má používání schválených látek negativní vliv na necílové organismy. Výsledky rozsáhlé studie ukazují, že dané látky poškozují čmeláčí kolonie, u nichž dochází k jejich zmenšení, úbytku počtu matek a tím i počtu nově vznikajících kolonií. Současná regulace pesticidů, která vychází z testování jednotlivých chemických látek v laboratoři, kdy jsou ve výsledku tyto látky považovány za neškodné pro životní prostředí, tak není dostatečná pro ochranu hmyzích opylovačů.
***
Kromě pesticidů trápí včely špatné ovzduší, které ztěžuje včelám hledání potravy. Látky vznikající při reakci emisí z aut s těkavými látkami uvolňovanými z květeny podstatně ovlivňují vůni vydávanou květinami a až o 90 % snižuje schopnost včel rozpoznat pachy na vzdálenost několika metrů. Aby toho nebylo málo, tak mají zmíněné látky vliv i na početnost planě rostoucích květin, jejichž růst poškozují. Nabízí se též otázka, jaký vliv mají na další pachové chování hmuzu, např. přilákání partnera.
***
Nad záchranou včel si lámou hlavu vědci všude po světě. Jen v USA za posledních 5 let ubyly desítky procent včelstev především kvůli parazitickým roztočům, pesticidům a extrémním výkyvům počasí. Jednou z rozšířených možností podpory opylovačů je vysazování květinových zahrad. Jaké kytky ale nejlépe vysazovat? To byla otázka, které se věnovali na univerzitě v Massachusetts. Výsledky ukazují, že ideální jsou rostliny s květy s kratšími okvětními lístky - mohou totiž přenášet méně patogenů. Infikovaní opylovyči totiž nevlezou do květu celí a přípdný trus tak nenechají v květu, ale spadne mimo něj. Další opylovač se tak vyhne případné infikované hromadce.
Kromě velikosti okvětních lístků záleží i na hustotě vysazované květeny. S vyšší hustotou květinových zahrad se snižuje výskyt virů, které mohou být včelám osudné. Čím více květeny, tím více zdrojů pylu a nektaru, jež mohou včelám pomoci odolávat infekcím nebo se jim účinně bránit. Navíc se s vysokým počtem květin snižuje riziko přenosu patogenů mezi opylovači.
Vykutálení čmeláci
Asi jste zaznamenali paniku kolem asijských sršní, které decimují včelí společenstva a minulý rok byl zaznamenán první výskyt těchto prevítů i na území naší republiky. Čmeláci jsou však oproti včelám medonosným fikaní a osvojili si pozoruhodně úspěšnou metodu boje proti asijským nájezdníkům. Když je sršeň čapne, tak… sebou čmelák doslova flákne o zem a sršeň buď setřese, nebo se vymaní ze sevření natolik, aby se mohl bránit. A věřte nevěřte, úspěšnost tohoto manévru je prakticky stoprocentní. V oblastech s vysokým výskytem sršní je však patrná snížená rychlost růstu čmeláčích kolonií, takže nějaký ten šršní negativní vliv tam schovaný bude. Možná je tam spojitost s energetickou nákladností obrany proti útokům sršní a v případě jejich vysokého výskytu ve čmeláčím teritoriu může být kontinuální obrana pro čmeláky značně vysilující. Další teorií je boj o zdroje, protože sršně také rády hodují na nektaru z květů.
***
Podobně jako všely mají čmeláci pozoruhodnou úroveň kognitivních schopností. Mohou se naučit řešit složité dvoukrokové úkoly prostřednictvím sociální interakce. Pokud by měli tento typ úkolu vyřešit sami, tak na to nepřijdou, je-li jim však řešení úkolu předvedeno “vycvičeným” jedincem, jsou schopni se ho naučit. A to i bez oděny po vyřešení prvního kroku hlavolamu.
Včely a klima
Mám pro vás dobrou a špatnou zprávu. Začneme dobrou. Jestli jste se báli, že se včely v letních vedrech upečou, tak můžete zůstat víceméně v klidu. Jsou to holky šikovné a se stoupající teplotou jsou schopné změnit způsob letu tak, aby snížily množství produkovaného tepla, nepřehřály se a šetřily vodou. Včely tak zůstávají aktivní i při teplotách, kdy mně osobně vypíná mozková činnost a zapíná se záložní disk s nápisem “Press reset”. Aniž by byly ohroženy na životě, sbírají si v klidu nektar až do 40 stupňů Celsia.
A teď ta špatná zpráva. Ačkoli si s vedrem včely dokáží poradit, s čím už si poradit nedokážou je to, že se s oteplujícím klimatem budí mnohem dříve než předtím. S každým zvýšením teploty o 1 stupeň Celsia se včelky a čmeláci budí ze spánku v průměru skoro o týden dřív. Vzniká zde tak riziko, že nebudou mít dost potravy, kterou po zimním období kriticky potřebují. A obráceně - rostliny závislé na opylování nemusí být schopné rozkvést v době, kdy začnou bzučet první opylovači.
Je jaro - čas tančit!
~ Táňa Horynová
Nějaký čas po narození druhého dítěte jsem začala zvláštně zadrhávat v řeči. Občas jsem prohodila první slabiku dvou po sobě jdoucích slov. Vznikaly vtipné patvary, ale uvnitř to tedy žádná legrace nebyla — malovala jsem si nejhorší scénáře.
Ve dvou letech druhorozeného jsem začala chodit tancovat. Za nějakou dobu mi došlo, že už nezadrhávám, problém zmizel. Až postupně ke mě začaly proudit informace, co se vlastně stalo.Odpověď nebyla ve výživě — nicméně dnes vím, že tou jsme svému stavu mohla zabránit. Jenomže na to bylo pozdě. Za to jsem si byla jistá, že právě tanec byl důvod, proč jsem se problému zbavila. Začala jsem narážet na články, kdy se lidem zlepšily problémy s pamětí či dokonce roztroušená skleróza právě díky tanci.
Důvody prospěšnosti tance na “hlavu” úžasně shrnuje tato metaanalýza.Ve zkratce jde o to, že žádná jiná činnost — ať už sport či například výuka jazyků či luštění křížovek — neaktivuje tolik mozkových center jako právě tanec. Člověk vnímá a reaguje na hudbu, přitom musí koordinovat celé tělo, díky kardio zátěži se mozek také výrazně prokrví. Aktivuje se několik typů paměťových center. Při tom všem ještě dáváme pozor na prostor, eventuálně partnera. Zjednodušeně — vlastně pořád u toho musíme tak trochu kalkulovat a plánovat.
Prokrvujeme, posilujeme a tvoříme nové mozkové synapse a nakonec tohle všechno ještě zalijeme dávkou endorfinů, které nám zlepší náladu. Takže vzhůru do tance — nic to nestojí a život je pak veselejší!
Střípky poznámek
🦵 Levá-pravá, seno-sláma. Vizuální vnímání světa a rytmus chůze. Jak to spolu souvisí? Více, než byste čekali. Podle všeho náš mozek zpracovává vizuální vjemy rytmickým způsobem a citlivost jeho vnímání je napojena na cykličnost našich kroků. Ve chvíli přešlapování z nohy na nohu je vnímání okolí ostré a naše reakce jsou rychlé. Jakmile se obě naše nožky dotknou země, vnímání okolí se rozostřuje a naše reakce jsou zpomalené. Mozek vzorkuje svět a sesbírané vzorečky spojuje do celistvého obrazu - to vše zcela hladce a bez zaznamnání toho, že naše oči nevidí okolí v plynulém proudu. Podle autorů této “zrakové” studie se stejné cyklické vnímání prý týká i sluchu. Další výzkumy na tomto poli by mohly pomoci například s diagnostikou nervo-svalových onemocnění nebo s porozuměním změnám v pohyblivosti s přibývajícím věkem. Fascinující, že?
🌬 Čerstvý vzduch do škol! Za ten lobují angličtí vědci, kteří testovali vliv kombinace čističek vzduchu s otevřenými okny o přestávkách. Výzkum proběhl na škole vzdálené pár metrů od silnice, po které denně prosviští na 31 000 všelijakých vozů, takže kvalita vzduchu ve škole je dosti nešťastná. Výsledky studie ukázaly, že střídání filtrace vzduchu a větrání dokáží snížit znečištění až o 36 %. Samotné větrání znečištění snížilo, ale ne tak významně. Jak jste na tom s čistotou vzduchu u vás doma, ve škole, v práci? Větráte? Filtrujete? Má to smysl - zvláště, pokud jste ve městě.
👩🎓 O tom, že má studium pozitivní vliv na kvalitu našich životů s vámi asi nemusím polemizovat. Napadlo vás ale, jak moc dosažení vyššího vzdělání ovlivňuje naše tělo? Podle výzkumů vědců zpomalují roky studia biologické stárnutí a snižují úmrnost - 2 roky školních lavic navíc prý zpomalí tempo stárnutí o 2-3 % a zároveň o 7 % sníží riziko úmrtí. Jedná se o první studii svého druhu, která se zaměřila na dlouho pozorovaný fenomén delšího života vzdělaných lidí oproti lidem, které život poslal jinou cestou než tou s knihami a učebnami. A to prosím i v rámci rodiny, kdy jeden sourozenec dosáhl vyššího vzdělání než sourozenec druhý.
🤯 O znečištění životního prostředí se mluví v posledních letech hodně — od hrozby mikroplastů po zákeřné zplodiny spalovacích motorů. Plíživě se nám ale do životů vloudila další forma znečištění, kterou se zabýval mezinárodní tým vědců. Řeč je o informačním znečištění, jehož dopady prý světovou ekonomiku stojí ročně 1 bilion dolarů. Denodenně jsme vystaveni nezměrnému množství dat a informací, které se na nás valí ze všech stran. Výsledkem je naprosté přetížení, neschopnost vše přijaté zpracovat, správně vyhodnocovat a rozhodovat se bez paralýzy. Máme potíže s odpočinkem, motivací i náladou. Tento datový smog je třeba dle vědecké komunity aktivně řešit i prostřednictvím výuky informační ekologie na školách.
🧠 Máte doma teenagery, kteří se intenzivněji zabývají sociálními situacemi hlouběji, dávají si informace do širších souvislostí a vnímají jejich etický, systémový i osobní význam? Pak vězte, že u těchto dospívajících dochází v průběhu vývoje k většímu rozvoji mozku a následně pak k silnějšímu rozvoji vlastní identity a spokojenosti v životě. Zmíněný styl uvažování, které vědci nazvali transcendentní myšlení, totiž koordinuje činnost mnoha systémů mozku včetně sítě podílící se na řízení soustředěného a cílevědomého myšlení a sítě aktivní při vzpomínání, ale i představování si budoucnosti, kreativním dumání, snění nebo prožívání emocí jako je soucit nebo vděčnost. Autoři studie začlenili transcendentní myšlení mezi ukazatele vývoje mozku a zmiňují, že je třeba sesbírané výsledky brát v úvahu při tvorbě koncepce středních a vysokých škol včetně programů pro rozvoj duševního zdraví dospívajících.
❄️ Vtipných historek, fejetonů, komiksů a písní o odklízení sněhu jsem za svůj život potkala už řadu (mávám autorovi příběhu o stěhování z Prahy do Krkonoš a zpět!) a vy jistě též. No a teď si představte, že kdesi v Americe se schovávají na univerzitním parkovišti dvě betonové desky, které se už tři roky samy od sebe brání sněhu a ledu. Jak je to možné? Inu, je to škola pro inženýry, takže svůj pohled zaměřte na ně. Došli k názoru, že lopata, sníh a 2,3 miliardy dolarů ročně, které se vydají na severu USA na odklízení sněhu a opravu vozovek poškozených mrazy, jsou důvodem k výzkumu. A tak, vážení přátelé, vznikl samozahřívající se beton, který se dokáže zahřát, když teploty klesnou k bodu mrazu. Tajemství spočívá v přidání nízkoteplotního kapalného parafinu, který uvolňuje teplo při změně z kapaliny na pevnou látku, což se děje, jakmile teploty padnou do mrazivých hodnot. Betonová deska obsahující parafínem napuštěné porézní kamínky byla schopná i v mrazivých dnech urdžovat teplotu mezi 5 a 12 stupni Celsia po dobu až 10 hodin. Na silnou sněhovou pokrývku to sice nestačí, ale pro pomoc s odstraňováním sněhu ze silnic a chodníků při silném sněžení je to více než dobré. Navíc teplota povrchu betonu neklesne pod bod mrazu, což ho chrání před popraskáním. Vědci svůj vynález nadále zlepšují a zkoumají jeho dlouhodobé účinky i to, jak prodloužit jeho životnost v terénu.
🔬 Vědci udělali další velký pokrok ve zkoumání vzniku života na Zemi - objevili pravděpodobnou cestu vzniku jednoduchých chemických látek a tím i vývoje prvotních buněk. Popisem raných chemických procesů vyplnili autoři studie další evoluční dílky a i nadále věnují svou pozornost odhalování záhad vývoje buněk do jejich moderní podoby.
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Kde ještě najdete moje písmenka či osobu?
🧭 Kreativní léčebna – pomáhám tvůrcům vymotat se ze slepých uliček a najít zpět cestu do kreativity, narovnávám složitosti v textech a mentoruji ty, kteří se chtějí vyznat v odborných článcích i termínech.
🖋 Belandy vypráví – skládám písmenka do pohádek, filosofických textíků, glos ze života, prokládám to lyrikou a občas si i zamudruju. A maluju.
📰 Tvůrcovské noviny – pomáhám tvořit každoměsíční povídání o životech tvořivých duší, jejich díle a lásce k němu.
📻 Tvůrcovské rádio – vyprávíme spolu s dalšími tvůrci své příběhy světu.
🧚♀️ Creació – střežím prostor pro neviděné tvůrce a pomáhám jim být slyšet.
🦦 Nadační fond Tišina – spolutvořím vesnici a záchytnou síť pro ty, jež mají pocit, že padají a potřebují oporu.
🏺 Nebo si spolu můžeme pokecat nad šálkem vašeho oblíbeného nápoje. Najdete mne všude tam, kde mají dobrý čaj. Jen mi dejte na mail echo, že se chcete vidět. Můj mozkový přijímač je sice vyladěn na jemnou percepci, leč chytat telepatické zprávy ještě neumí.
Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mu dát srdíčko. Případně mne můžete pozvat na čaj a povídání v nějaké dobré čajovně nebo kavárně.