Vědecký oběžník 2/25 - Srdeční záležitosti
Únorový oběžník vám přináší povídání o kardiovaskulárním systému a srdci. Pěkné počtení vinšuju!
Vymýšlení tématu pro únorový oběžník bylo jednoduché – kdy jindy než v únoru psát o srdci? Měsíci věnovanému nejen suchému humoru nepodmazanému alkoholem, ale i balonkům ve tvaru srdíček a valentýnské přirážce na pralinky různých kreativních tvarů. Věděli jste, že existují minitartaletky velikosti jednohubek? Jsou výborné, ale probojovat si k nim cestu skrze romantický opar vznášející se nad stánkovým mumrajem je skoro o infarkt. Zkrátka a dobře, únorovým tématem byly, jsou a budou srdeční záležitosti. Tak si dámy přivoňte ke svým růžím (pánové, co zapomněli, nechť si čichnou zespoda k fialkám) a pojďme se mrknou, jak nám to srdce pracuje, a co mu škodí.
PS: kdo si mne chcete přijít omrknout a poslechnout osobně, tak přijďte v sobotu 8.3. do Kampusu Hybernská v Praze, kde budu povídat o zdraví.
Pár slov úvodem
Srdce jako neúnavná pumpa pohání krev naším tělem, přivádí kyslík a živiny k orgánům, odvádí odpadní látky a ani na vteřinku nespočine, protože bez jeho práce by náš život skončil. Miliardy tepů odtikají tyto hodiny od prvního úderu až po ten poslední. Kdy nastane? To neví nikdo z nás, ale máme na to nemalý vliv. Hlavní roli v únavě srdeční pumpy a jejích cévních podřízených má totiž náš životní styl. Pokud jsme navíc zatíženi genetickými predispozicemi, tak si tu červenou kartu můžeme vytáhnout až nečekaně brzy.
Mezi faktory, které dělají srdci vrásky na tkáni patří:
blafy, co jíme (ruku na srdce, kdo z nás si hlídá správný příjem tuků, cukrů a soli, a drží se dál od hotovek v chlaďácích supermarketů, ha?);
nedostatek fyzické aktivity (vytláčení reliéfu zadku do kancelářské židle není pro naše kardiometabolické zdraví úplně nejlepší aktivita);
kuřpauzy (Nikotin et al. vám v cévách napíše takové články, až se vám úžasem srdce zastaví);
život křečka v kolečku (stres je skrytá metla moderního lidstva);
panáčci (ne, alkohol fakt není dobrý kámoš).
Tak to bychom měli seznam toho, co bychom neměli, a teď si dáme seznam toho, co bychom měli (třeba se toho někdo i chytne, jsem věčný optimista):
hlídejte si příjem hlavně omega-3 mastných kyselin, které působí jako prevence na kdeco včetně nemocí spojených s kardiovaskulárním systémem;
vybírejte si, odkud pochází ovoce a zelenina ve vašem košíku, nezapomínejte na fermentované produkty (ideálně domácí výroby) a jídlo bohaté na vlákninu, polyfenoly, antioxidanty;
vyhýbejte se vysoce zpracovaným jídlům (já vím, je to rychlé, ale ty následky jsou pak vleklé);
choďte, běhejte, plavte, oprašte kolo nebo vytáhněte taneční boty, hlavně se hýbejte a trénujte si srdce i cévy;
proti stresu vytaste spánek, klábosení s kamarády, černý humor (ale bacha na citlivé duše v okolí, abyste jim tím nezpůsobili stres) nebo třeba meditaci (nadstavbou je uprdelismus, ale ten je až pro zenové mistry);
hlídejte si čokošpeky, jak moc přerostou, cévy a srdce to nedávají a slinivka si pak začíná taky stěžovat;
a nejoblíbenější položka na seznamu: nezanedbávejte preventivky u doktorů, nechte si pravidelně nabírat krev a sledujte, jak je na tom vaše kardiometabolické zdraví (lepší je zastavit vlak ve stanici, nežli do něj skákat za jízdy a debatovat se strojvedoucím, že jede blbým směrem).
Srdeční perličky
Stravou můžeme srdci a kardiovaskulárnímu systému jak pořádně zatopit, tak pořádně pomoct. Ukazuje to například jedna ze studií vědců z Harvardu, která popisuje pozitivní vliv příjmu stravy s vyšším poměrem rostlinných bílkovin na náš cévní systém a srdce. Snížením podílu živočišných bílkovin (hlavně červeného a zpracovaného masa) ve stravě je možné snížit riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění či ischemické choroby srdeční skoro až o 20-30 %. Obecné navýšení příjmu bílkovin (bez ohledu na jejich původ) na našem talíři pomáhá snižovat tato rizika ještě víc. Ideální poměr rostlinných a živočišných bílkovin ve stravě se zatím přesně neví, výzkum dál probíhá, ale dle vědců by měl být alespoň 1:1,3. Takže milí čtenáři, šup přidat do jídla luštěniny a nějakou tu vlákninu a antioxidanty. Vaše srdce vám za to pošle valentýnku.
*
Pomáhají si vaši starší rodinní příslušníci ve vedrech ventilátory? Tak zbystřete. Pokud je počasí horké a vlhké, pak využití ventilátoru skutečně vede ke snížené srdeční zátěži u starších lidí. Pokud je ale vedro a sucho, tak se naopak při použití ventilátoru tato zátěž až trojnásobně zvětšuje. Ventilátory totiž sice pomáhají odpařování potu, ale ve velmi horkých a suchých podmínkách jim do toho hází vidle fyzika (na podrobnosti se mrkněte do článku nebo se poptejte někoho, kdo se s fyzikou kamarádí víc, než já). Lepší je v tomto případě zvolit ochlazování kůže třeba pomocí rozprašovače s vodou.
*
Věděli jste, že má srdce vlastní “mozek”? Podle nových výzkumných dat je nervový systém řídící srdeční rytmus mnohem složitější než se dříve myslelo. Původní představa byla, že je srdce řízeno autonomní nervovou sítí v povrchových vrstvách srdečního svalu přenášející signály do mozku. Nyní vědci popsali několik typů neuronů v srdci s různými funkcemi včetně partičky neuronů, jež se svými schopnostmi podobá kardiostimulátoru. Autoři studie dále pokračují v bádání a odkrývají detaily spolupráce mezi mozkem a srdcem, které by mohly v budoucnu pomoci najít nové terapeutické cíle pro léčbu srdečních poruch jako je třeba arytmie.
*
O schopnost srdečního svalu se regenerovat jsme ve školních lavicích neslyšeli moc pozitivních zpráv, ale začíná se ukazovat, že v určitých případech to srdce umí. Například po těžkém srdečním selhání, je-li srdce doplněno o podpůrnou srdeční pumpu (tzv. LVAD), se schopnost poškozeného srdce obnovit svou tkáň novými buňkami výrazně zvyšuje. A to více než 6x rychleji než u zdravého srdce. Mechanismus tohoto jevu je zatím neznámý a vědci pro to ani nemají žádnoKardiovaskulární nemoci: Dá se jim účinně předejít?u hypotézu. Což u nich samozřejmě vzbuzuje o to větší zvědavost… Faktem zůstává, že se možná otevírají nové možnosti pro pacienty se závažnými srdečními nemocemi, pro něž dosud jedinou možnou nadějí byla transplantace.
Navíc vědci testují novou genovou terapii schopnou poradit si s následky srdečního selhání. Na zvířecím modelu se jim pomocí jediné injekčně podané dávky léčiva podařilo zlepšit srdeční funkci o 30 %, zvýšit množství přečerpané krve srdcem a výrazně prodloužit přežití. Uvidíme, jak dopadnou klinické studie, snad se ukáže tato léčba efektivní i u lidí.
Praktické rady
Kardiovaskulární nemoci: Dá se jim účinně předejít? ~ Táňa Horynová
Snižují triglyceridy, typ tuku ve vaší krvi.
Snižují riziko rozvoje nepravidelného srdečního rytmu (arytmie).
Zpomalují hromadění plaku, látky obsahující tuk, cholesterol a vápník, která zpevňuje a blokuje vaše tepny.
Pomáhají mírně snížit váš krevní tlak.
Snižují riziko náhlé srdeční příhody.
Co to je?
Jsou to omega-3 mastné kyseliny, u kterých vědci zdokumentovali tyto a další preventivní účinky. Nicméně má to jeden háček:
Musíte mít tu správnou hladinu. Přesněji váš omega-3 index by měl být nad 8%. Prof. William Harris tuto souvislost podrobně zdokumentoval již v roce 2008.
Omega-3 index měří množství EPA a DHA v buněčných membránách červených krvinek. Záleží na jídelníčku, fyzické aktivitě, zdravotním stavu i individuálním metabolismu. Nejde tedy přesně určit, kolik a jakou formu doplnění omega-3 mastných kyselin by člověk měl užívat, pokud si to nezměří.
To hlavní ale je, že prevence existuje, je přesně měřitelná a požadovanou hladinu každý dokáže docílit během několika měsíců.
Střípky poznámek
😖 “Neškrab si to! Rozdrbeš to a bude to horší!” toť památná věta, kterou si mnozí z nás pamatují z dětství a aplikují na svém vlastním potomstvu jako moudro předávané snad již po generace. Vědci se nyní vytasili s potvrzením, že je tomu skutečně tak: drbání to fakt zhoršuje, vyvolává další zánět, zhoršují se příznaky a zpomaluje se hojení. Tak proč je pro nás to škrábání tak neodolatelné? Zdá se, že škrábání zlepšuje obranu proti zlatému stafylokokovi - bakterii způsobující kožní infekce. Tento přínos však urputné škrábání víceméně eliminuje. Jinými slovy – nedrb si to!
*
🍄 Gameři, preppeři a fandové The Last of Us si pomalu začínají mnout ruce – zombie apokalypsa by mohla být konečně na obzoru! Možná jste si všimli v mainstreamu, možná vás to minulo: v Severním Irsku nám běhají po jeskyních pavoučí zombíci. Může za to houbička Gibellula attenboroughii pojmenovaná po moderátorovi a přírodovědci siru Davidu Attenboroughovi, která manipuluje s hostitelem a nutí jej k migraci s cílem rozšířit její spory.
*
🛏 Jak se vám ráno vstává? Vědci mrkli na otázku, zda je probouzení stresující - máme smůlu, věda říká, že není, tak se nemáme na co vykecat, když se nám z vyhřáté postele nechce. Hladina stresového hormonu kortizolu se ale vyplavuje, a to v hodinách před probuzením jako součást přípravy našeho těla na nadcházející den. Není to tedy v reakci na probuzení jako takové, jak se dříve myslelo. Naštěstí je zítra sobota, tak by s tou přípravou nemělo mít tělo takový stres…
*
🛁 Nakonec tu mám zprávu pro příznivce otužování a ledových radovánek. Světlo světa spatřil nejkomplexnější systematický přehled svého druhu zaměřený na účinky ponoření se do studené vody na zdraví. Analyzováno bylo celkem 11 studií a data získaná od 3177 lidí. Sečteno a podtrženo: ráchání se v mrazivé vodě zmírňuje stres, zlepšuje kvalitu života a kvalitu spánku. Efekty nejsou však dlouhodobé a vědci se chystají na další hlubší studie tohoto fenoménu. Nicméně výhody to prostě má. Tak tedy: Pojď mi hop!
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Kde ještě najdete moje písmenka či osobu a s čím vám mohu pomoci?
🔬 Konzultuji, učím a přednáším o tajích našeho imunitního systému. Pro zájemce o proniknutí do záhad vývoje dětského imunitního systému jsem sepsala knihu Dítě pod Lupou.
📚 Nakladatelství Lelkárna – spolutvořím maličké nakladatelství pro malé velké spisovatele.
🧭 Kreativní léčebna – pomáhám tvůrcům vymotat se ze slepých uliček a najít zpět cestu do kreativity, narovnávám složitosti v textech a pomáhám s obsahovým psaním.
📰 Tvůrcovské noviny a Tvůrcovské rádio – pomáhám tvořit každoměsíční povídání o životech tvořivých duší, jejich díle a lásce k němu.
🦦 Nadační fond Tišina a Creació – spolutvořím vesnici a záchytnou síť pro ty, jež mají pocit, že padají a potřebují oporu.
🏺 Nebo si spolu můžeme pokecat nad šálkem vašeho oblíbeného nápoje. Najdete mne všude tam, kde mají dobrý čaj. Jen mi dejte na mail echo, že se chcete vidět. Můj mozkový přijímač je sice vyladěn na jemnou percepci, leč chytat telepatické zprávy ještě neumí.
Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mu dát srdíčko. Případně mne můžete pozvat na čaj a povídání v nějaké dobré čajovně nebo kavárně.