Vědecký oběžník 1/24 - O emocích a zvucích
Povídání o emocích a zvucích, jejich vlivech na naše zdraví a o tom, co je ve vědě za poslední měsíc nového.
Vážení a milí, tak tu máme další nový rok plný nových možností. Opájíme se nadšením, že tentokrát vše uděláme jinak, začneme se více hýbat (kdo z vás už “ztratil” permici do posilky, ha?), lépe jíst (a komu už shnily letos první banány?) a tak dále. Všechno to nadšení a emoce v nás v lednu hezky bublají a my napínáme zraky a slechy v naději najití nových možností. Proto je dnešní téma Oběžníku věnováno emocím a smyslům. Ne nijak obšírně, to by vydalo na několik knih. Vytáhla jsem pro vás z posledního roku pár zajímavostí a novinek, které vědci dali do kupy.
Jelikož o čichu, chuti, doteku a zraku jsme si vyprávěli v minulých číslech, bude toto zaměřeno více na sluch a zvuky.
O lásce
Nejdříve se mrkneme na emoce. Konkrétně na lásku. Věděli jste, že romantická láska dělá změny v mozku? Za euforii a pocity zamilovanosti může hormon lásky, oxytocin, který se v mozku během zaláskování uvolňuje. Ale dochází i k dalším změnám a náš mozek reaguje jinak než obvykle. Díky tomu se subjekt (či objekt, dnes to může být vskutku cokoli a kdokoli) našeho zájmu stává středobodem našeho života. Na naše chování nemá vliv jen oxytocin, ale i jeho kombinace s dopaminem, což je hormon dobré nálady a štěstí. Jsme tedy opojeni pozitivními emocemi a tak trochu v rauši. Současné studie se zaměřují na neurozobrazování a zjišťování rozdílů mezi muži a ženami.
Samotná romantická láska se prý prvně objevila v době, kdy se naši předci evolučně oddělili od lidoopů, přičemž nejstarší milostná báseň pochází z doby okolo 2000 let před naším letopočtem.
O štěstí
Když už jsme naťukli hormon dobré nálady a štěstí, dopamin, pojďme se mu též podívat na prvky. Ví se, že je spojen s motivací a že se mimo jiné jeho hladina v těle zvyšuje při cvičení. Ví se, že cvičení poscilující kardiovaskulární systém zlepšuje kognitivní schopnosti. A teď si k této informaci přidejte ještě poslední puzzlík, který říká, že dopamin hraje významnou roli v mnoha nemocech od schizofrenie po závislosti a deprese. A modří už tuší - uvolněný dopamin během sportovní aktivity ovlivňuje naše kognitivní schopnosti a pomáhá posilovat mozek. Ergo kladívko, dopamin přirozeně se uvolňující během může být v budoucnu součástí terapií pro celou řadu nepříznivých zdravotních stavů.
O hudbě
Hudbu jsem ve spojitosti s emocemi již zmiňovala mnohokrát, pojďme si o ní a jejím vlivu na emoce, které ukotvují v mozku vzpomínky, teď chvíli povídat.
Poslech hudby v lidském mozku vyvolává silné emoce, jenž pomáhají vytvářet jasně definované a dlouhotrvající vzpomínky, které ani časem neblednou a nesplývají v nejasný celek. Díky hudbě a jí vyvolaným emocím si lépe pamatujeme a zároveň si můžeme pomoci od děsů posttraumatické nemoci či depresí. Jak? Hudba může vyvolat emoce radostné, úzkostné, hravé i smutné - navíc o různé intenzitě. Pomocí dobře nastavené terapie by se daly rozplést traumatické vzpomínky a správně “zašuplíkovat” tak, aby se neměly tendenci nekontrolovatelně spouštět v reakci na běžné situace (např. ohňostroj může omylem spustit vzpomínky na střelbu).
O sluchu
Naše smysly utváří realitu, ve které žijeme. Ovlivňují to, jak vnímáme sebe i ostatní. A proto má jejich narušení nebo dokonce ztráta neblahý vliv na náš život. Ztráta či zhoršení sluchu vede k jemným změnám v mozku a u starších lidí se může v jejím důsledku dokonce rozvinout neurodegenerativní onemocnění. Na vině je s největší pravděpodobností zvýšená snaha pacientů porozumět zvukům, která vede k postupným změnám v oblastech mozku souvisejících se zpracováním zvuků a s pozorností. Jako důležitá prevence se proto jeví používání titulků či naslouchátek. U lidí s naslouchátky již vědci prokázali snížené riziko vzniku demence.
***
Opakované dočasné poruchy sluchu u dětí v důsledku chronických ušních infekcí jsou spojeny s opožděným vývojem řeči a ovlivňují pak jazykové schopnosti i v dospělosti. Neměli bychom tedy u svých ratolestí podceňovat tyto zdánlivě neškodné a běžné infekce. Za ušním bubínkem se totiž může začít hromadit tekutina a tak by mělo být dítko pečlivě sledováno lékařem a logopedem i dlouho poté, co se vyléčilo, aby se předešlo pozdějším lapáliím.
***
Přemýšleli jste někdy o tom, jak moc naše uši využíváme k vnímání okolí? Díky nim jsme schopni rozeznat “špatné” a “správné” zvuky a okamžitě reagovat. Na falešný tón, když se netrefíme na klaviatuře, na překážku ve dveřích, když to cinkne při dovření, na špatný zvuk odpalu, když hrajeme golf nebo tenis. Uši nám říkají, zdali jsme náhodou neudělali chybu či zda na nás někde nečíhá nebezpečí. I varovné tóny v hlase druhého člověka nám naše uši prozradí. Náš mozek umí přesně a jasně říct, kdy a jaký zvuk má zaznít. V podstatě se dá tedy říct, že nereaguje na zvuk, který byl slyšen, ale hodnotí, zda onen zvuk splňuje očekávání nebo se od něj liší. U lidí s nemocemi jako je např. schizofrenie mozkové obvody zodpovědné za toto “předvídání zvuku” fungují špatně a dochází tak často k vnímání zvuků a hlasů, které neexistují. Pochopení mechanismů s tím spojených se ukazuje být klíčové pro léčbu podobných nemocí.
O chuti
Zajímavé zjištění pro mne bylo, že chuť a chuťové buňky se starají o to, abychom nejedli příliš rychle. “Zpomal, bude Tě bolet břicho!” říká snad každý dospělák sledující rapidní rychlost rozkmitané ruky rozjíveného raracha ládující do jeho bezedného chřtánu kvanta jídla, jen aby už bylo snědeno a dítko si mohlo roztomile odcupitat zpět za zábavou v podobě tahání sousedovic kočky za ocas. Podle všeho onu větičku opakují i naše chuťové buňky a k jejímu prosazení využívají smysl vnímání chuti jídla. Druhý signál ovlivňující rychlost a množství přijatého jídla přichází později ze střev, ale první linie obrany před vysátím talíře rychlostí světla je schovaná na našem jazyku.
Střípky poznámek
🎮 Podle vědeckých zkoumání by nemělo mít hraní videoher vliv na empatické chování dospělých. Ani několikatýdenní hraní násilných videoher nevedlo u účastníků studie k zasažení jejich základní mozkové aktivity spojené s empatickými schopnostmi a nepůsobilo negativně na jejich empatické reakce. Závěry vědců jsou však opatrné a týkají se pouze duševně zdravých dospělých lidí. Chystají se další studie zaměřené na dlouhodobější testování. (Výzkum reakcí dětí a dospívajích je problematický z hlediska etiky.)
🛋 Večerní svícení je obecně považováno ze nemoudré a negativní pro kvalitu našeho spánku. Co ale jeho barva? Srovnávání vlivu různých barev světla na lidský organismus přineslo zajímavé zjištění. Pro naše vnitřní hodiny není ani tak důležitá vnímaná barva světla, jako jeho intenzita v přepočtu na vlnovou délku. Při řešení večerního osvětlení je tedy důležitější brát v potaz spíše intenzitu nežli barevnost. Například noční nažloutlý režim telefonů je prospěšný, ale především díky úpravě podílu krátkých vln světla. Žlutý odstín je prý jen nepodstatný vedlejší produkt, který by se dal odstranit. Hm, to jsou mi věci. Z tohohle se mi nějak zavařily obvody… Radši mrkněte sami na originál.
🎢 New York a Washington jdou ke dnu (tomuto bulvárnímu titulku prostě nešlo odolat 🙈). Spolu s dalšími městy na atlanstkém pobřeží. Klesají prý v některých oblastech více než o 5 mm ročně. Když vezmeme v potaz fakt, že hladina moře se naopak každoročně zvyšuje o 4 mm… nic moc vyhlídky. Infrastruktura (silnice, železnice, letiště, hráze, potrubí atp.) je ohrožená na mnoha místech východního pobřeží a v blízké budoucnosti hrozí její poškození. Včetně rizika povodní.
🧫 Bakterie nemusí být nutně vždycky strašáci, ale i šikovní pomocníci. Experimentování s jednou kožní bakterií ukázalo, že po určitých úpravách dokáže regulovat tvorbu kožního mazu a tím pomoci s léčbou akné. Zatím byla testovaná na myších a výsledky jou více než slibné. Dosavadní léčba akné moc slibná není, takže by to už chtělo nějaké šetrnější a účinnější řešení.
⚗️ Světlo světa spatřil jedinečný enzym, který umí rozkládat dříve nerozložitelné chemické vazby vytvořené nikoli přírodou, ale člověkem. A tak se konečně posouváme k možnostem ikvidace chemikálií v přírodě dosud nerozložitelných (tzv. siloxany). Do praxe se sice enzym vydá nejdříve za deset let, ale už samotná jeho existence nám dává naději, že budeme mít časem možnost přírodu vyčistit, jestli si pamatujete na výzkumy zaměřené na biologickou likvidaci plastů pomocí bakterií, případně enzymů, o kterých jsem se zmiňovala v minulých číslech Oběžníku.
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Kde ještě najdete moje písmenka či osobu?
🧭 Kreativní léčebna – pomáhám tvůrcům vymotat se ze slepých uliček a najít zpět cestu do kreativity, narovnávám složitosti v textech a mentoruji ty, kteří se chtějí vyznat v odborných článcích i termínech.
🖋 Belandy vypráví – skládám písmenka do pohádek, filosofických textíků, glos ze života, prokládám to lyrikou a občas si i zamudruju.
📰 Tvůrcovské noviny – pomáhám tvořit každoměsíční povídání o životech tvořivých duší, jejich díle a lásce k němu.
🧚♀️ Creació – střežím prostor pro neviděné tvůrce a pomáhám jim být slyšet.
🦦 Nadační fond Tišina – spolutvořím vesnici a záchytnou síť pro ty, jež mají pocit, že padají a potřebují oporu.
🏺 Nebo si spolu můžeme pokecat nad šálkem vašeho oblíbeného nápoje. Najdete mne všude tam, kde mají dobrý čaj. Jen mi dejte na mail echo, že se chcete vidět. Můj mozkový přijímač je sice vyladěn na jemnou percepci, leč chytat telepatické zprávy ještě neumí.
Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mu dát srdíčko. Případně mne můžete pozvat na čaj a povídání v nějaké dobré čajovně nebo kavárně.