Vědecký oběžník 10/24 - Za oponou vědeckých studií
Ptali jste se, máte to mít. Říjnový oběžník vám předkládá náhled do jádra pudla vědeckých bádání a publikovaných studií.
Za poslední dobu se mi nakupila řada dotazů, jak se vyznat ve vědeckých studiích, či jaký je vlastně rozdíl mezi klasickou studií nebo přehledovým článkem. Nakonec přišla prosba o to, jestli bych nechtěla pozvednou oponu vědeckých bádání v oběžníku a neodhalila čtenářům místo nových vědeckých výzkumů samotné vědecké výzkumy. Nuže dobrá, pojďme se podívat na to, co leží za formulkami “vědci zjistili” a “v nedávno publikované souborné studii se píše”.
V prvé řadě je na místě říct, že ne vše, co je publikováno ve vědeckých časopisech, jsou vědecké studie, a ne všechny články z vědeckých časopisů jsou recenzovány. Podobně jako v klasických novinách a časopisech se i v jejich vědeckých variantách můžete setkat s úvodníky, komentáři, glosami či se zprávami z vědeckého dění.
Samotné vědecké studie se mezi sebou liší přístupem autorů, jejich cíly, velikostí, použitou metodikou i publikační platformou. Vedle originálních původních studií přinášejících nové vědecké poznatky existují velké souborné studie a systematické přehledy beroucí si pod drobnohled již publikované studie a shrnující pokroky v daném tématu. Meta-analýzy předkládají čtenářům hloubkovou statistickou analýzu výzkumných dat z různých vědeckých prací. Vedle toho stojí případové studie, komentáře a tak dále. Takový malý spletitý svět vědeckých písmenek. Jde vám z toho hlava kolem? Pokusím se vám to rozplést a vysvětlit.
Mezi vědecké texty, se kterými se můžete setkat, patří:
Research article (original article, research article, article) / Vědecký článek (původní článek, výzkumný článek, nebo jen článek)
Představuje základní vědecký výzkumný článek s charakteristickou strukturou — tedy názvem, soupisem autorů (posledním autorem bývá šéf výzkumného týmu, první autor je pak ten, který na dané studii málem vypustil duši a každé ráno klečel pod svatou laboratorní zkumavkou a modlil se za dobré výsledky) a jejich pracovišť, abstraktem, úvodním shrnutím, použitými materiály a metodikami, popsanými výsledky, diskuzí a literárními zdroji.
V abstraktu najdete strohé shrnutí studie, proč byla dělána a na co se v ní přišlo. Úvod vás provede náhledem do studované problematiky. Materiály a metodiky vám pak řeknou, co a jak vědci ke studii použili. Ve výsledcích pak vidíte detailní grafy a data, jež byla získána během bádání. V diskuzi jsou tyto údaje srovnány s dosavadním chápáním studované problematiky. Vše nakonec korunuje štrůdl literárních zdrojů, z nichž autoři studie vycházeli.
Popsaná struktura se může časopis od časopisu mírně lišit — například někde je spojována kapitola diskuze s kapitolou výsledků. Mnohdy jsou před literaturou uváděny ještě prohlášení týkající se střetu zájmů autorů (většinou žádný není, ale čas od času autoři spolupracují nejen se základním výzkumným centrem, ale i s komerčními subjekty), případně poděkování (třeba laborantům, kteří se sice podíleli na pracích, ale nebyli uvedeni mezi vědci v úvodní části článku).
Výsledky prezentované v tomto druhu vědeckého psaní jsou recenzované a zbrusu nové. Mohou odhalovat nový dílek skládačky složitější problematiky nebo potvrzovat předchozí objevy a rozšiřovat je. Příkladem je například tato studie.
Vedle Vědeckých článků se mohou v odobrném časopise vyskytnout i tzv. Perspectives (Perspektivy). Mnohdy jsou psány přímo na přání časopisu a autor (někdy i více autorů) v nich shrnuje jednu nebo skupinu nedávno publikovaných studií, vysvětluje jejich význam a souvislosti z nich plynoucí. Sám je odborníkem na vysvětlovanou problematiku, ale nepodílel se na komentovaných výzkumech. Příklad najdete třeba tady.
*
Review (review article) / Přehledový článek
Jedná se o ucelené komplexní shrnutí výzkumů týkajících se konkrétního tématu v určitém časovém období. Může vycházet až z několika desítek původních studií zpracovaných odborníky v daném oboru, kteří nejen, že shrnují aktuální stav, ale poskytují i hodnotný pohled na budoucí vývoj tématu. Tento typ studií je cenným materiálem pro nejen pro vědce, ale i pro vědecké novináře a popularizátory vědy, jelikož jim poskytuje jakýsi maják, jímž se mohou řídit a kolem nějž mohou kormidlovat při zjišťování současného stavu bádání.
Vypracování přehledových článků je obvykle zadáváno samotným časopisem, který oslovuje odborníky s nabídkou jejich sepsání. Struktura přehledového článku většinou obsahuje základní shrnutí existujících studií, analýzu metod a výsledků, a návrhy, kam se bude budoucí výzkum ubírat. Na příklad se můžete podívat třeba tady.
*
Opinion / Názor
Text, v němž jeho autor vyjadřuje svůj názor a pohled na vědecké teorie a hypotézy. Je založen na autorově odbornosti a zkušenostech. Obsahuje střízlivou konstruktivní kritiku podloženou argumenty z literární zdrojů a vybízí k otevření diskuze týkající se určitého tématu. Autorem může být jeden člověk nebo i vícero lidí. Rozsah takových textů nebývá dlouhý, obsahují jen nadpis, autora, krátký abstrakt, text maximálně do 2500 slov a literární zdroje.
Mezi příklady názorových článků patří:
Commentary / Komentář
Názorový článek vybízející k diskuzi týkající se nejen vědeckých témat, ale i otázek politických, etických nebo i sociálních. Obsahuje návrh řešení diskutovaného problému. Příklad najdete třeba tady.
Letters (short reports, letters, correspondence, brief communications etc.)
Jinak též krátké zprávy, dopisy, korespondence či stručná sdělení. Zahrnují stručné komentáře k různým tématům. Mohou obsahovat informace, které pomohou dalším vědcům. Případně mohou komentovat a odkazovat na původní studie a jejich omezení nutná k revizi. Tyto texty mnohdy nebývají recenzované, případně není jejich recenze tak důkladná, jako je tomu třeba u původních vědeckých prací. Příkladem “Dopisu” je třeba toto.
***
Další texty, se kterými se můžete v odborných časopisech setkat
News / Zprávy — publicistické články a zprávy, případně průzkumy, psané vědeckými novináři na žádost časopisu.
Methods (Protocols) / Metodiky (Protokoly) — články vysvětlující nové laboratorní a experimentální postupy či protokoly.
Recenze knih — občas se ve vědeckých časopisech vyskytnou i recenze na knihy s odbornou tematikou.
Editorials / Redakční články — článek, v němž časopis či jeho editor vyjadřuje stanovisko k určitému vědeckému, společenskému či politickému tématu; bývá v úvodu časopisu.
Příklady odborných publikací a sdělení vyskytujících se mimo vědecké časopisy
Preprint
Preprint je předběžná verze vědeckého článku, která neprošla recenzním řízením a není zveřejněna v recenzovaném vědeckém časopise. Může být nahrána s několika málo úpravami na vybrané platformy a sdílena s ostatními vědci jako návrh výzkumného článku dostupný zdarma. Není považován za plnohodnotnou publikaci, některé časopisy nepřijímají články, které byly sdíleny jako preprinty.
*
Thesis / Odborná práce
Odborná práce vypracovaná studentem s cílem získat akademický titul. Práce má svá specifika odvíjející se od stupně studia a oboru, který je studentem studován. Po sepsání pod odborným vedením školitele je práce poskytnuta oponentovi k okomentování a posléze musí být obhájena před odbornou komisí.
Tyto práce mohou být základem vědeckého článku v budoucnu, jedná-li se např. o odbornou práci vypracovanou magisterským studentem. V případě doktorského studia jsou naopak již minimálně s jedním publikovaným článkem spojeny.
*
Communication at a conference / Sdělení na konferenci
Jednou z povinností držitelů vědeckých grantů je i vzájemné “družení se” v rámci konferencí a kongresů, kde si předávají získané poznatky buď formou odborných přednášek, nebo prezentací výsledků prostřednictvím tzv. posterů. Jsou to zkrácená vědecká sdělení týkající se ať již publikovaných informací, tak článků právě procházejících recenzním řízením, nebo i výsledků právě probíhajících a ještě nepublikovaných studií.
Typy vědeckých studií
Existují různé přístupy, jak se na zkoumanou problematiku podívat. Patří mezi ně například:
Experimental study / Experimentální studie
Vědecké týmy v nich nějakým způsobem manipulují se zkoumanými faktory, aby je mohly studovat. Např. vystavení vybraných rostlin různým barvám světelného spektra a monitorování, jak pracují jejich buňky a metabolismus. Experimenty mohou probíhat:
in vitro — v umělých laboratorních podmínkách mimo živý model (většinou na buňkách umístěných do speciálních laboratorních nádob a podmínek);
in vivo — v přirozených podmínkách v živém organismu (rostlinném, zvířecím nebo lidském);
in situ — studium biologických dějů na místě, kde došlo k jejich vzniku/objevu, případně v živém organismu na místě, kde probíhají;
in silico — studium nějakého jevu za využití počítačových simulací a modelů;
ex vivo — studované tkáně jsou odebrané z živého organismu a zkoumané v laboratorním prostředí s co možná nejmenšími změnami oproti přirozenému prostředí;
ex vitro — fáze laboratorních experimentů, které byly přeneseny mimo laboratorní podmínky (např. pěstování rostlin ve zkumavce a posléze jejich zasazení do hlíny ve skleníku).
*
Observational study / Pozorovací studie
Vědecké týmy během nich nemanipulují se zkoumaným faktorem, ale pouze měří a sledují jevy, které je zajímají v rámci jednotlivců nebo populací. Sbíraná data od účastníků studie jsou pak shromažďována po stanovenou dobu a následně statisticky vyhodnocena. Většinou taková studie obsahuje kontrolní skupinu (např. zdraví lidé), skupinu zatíženou nějakým faktorem (např. onkologičtí pacienti, obézní lidé, lidé s neurodegenerativním onemocněním) a skupinu ohroženou daným faktorem (lidi s predispozicí k onemocnění). V rámci studie se pak sleduje vývoj sledovaného faktoru. V případě pozorování vývoje onemocnění mohou observační studie pomoci více porozumět jejich vzniku, faktorům, jež na ně mají vliv (ať už pozitivní, nebo negativní), vývoji nemocí u různých generací a tak dále. Takové studie mnohdy trvají i několik desítek let.
*
Case study / Případová studie
Tento typ studií je nejčastěji využíván ve společenských vědách nebo medicíně. Zaměřuje se na detailní rozbor jednoho konkrétního případu. V klinické praxi to může být třeba studium pacienta s abnormálním průběhem nemoci, který je natolik výjimečný, že stojí za pozornost ostatních akademiků. Případové studie slouží k pochopení specifických fenoménů i jako poučné příklady z praxe.
*
Clinical study / Klinická studie
Rozsáhlé experimentální studie používané k testování nových léků a léčebných postupů předtím, než jsou schváleny do klinické praxe. Zjišťuje se pomocí nich bezpečnost postupů, účinnost a správné dávkování léčiv. Jejich realizace je vázána na schválení příslušnými zdravotním orgány v zemi, kde by měla studie probíhat. Mají několik fází od malých pilotních studií až po rozsáhlejší testování. Celková doba klinické studie se v průměru pohybuje okolo deseti let a více, přičemž náklady mohou jít až do miliard korun. Zdaleka ne všechny testované léky a léčebné pokusy přitom dojdou až do finálních testů a následně do praxe.
*
Systematic review / Systematický přehled
Systematický přehled je dlouhý odborný článek shrnující všechny dostupné informace a vědecká data zabývající se konkrétním tématem. Je podobný přehledovým článkům (reviews), ale proces jeho tvorby podléhá přísnějším pravidlům a transparentní metodologii výběru studií. Shromážděná data jsou detailně analyzována dle předem stanovených kritérií, kriticky zhodnocena a shrnuta v důkazy podloženém důkladném závěru.
Má mnoho podtypů, jedním z nich je například meta-analýza, která s daty pracuje kvantitativně — jedná se v podstatě o statistickou studii dat z publikovaných studií ve snaze dosáhnout statisticky spolehlivějších, a tím pádem obecnějších, závěrů.
***
Další termíny, se kterými se můžete setkat
Peer-reviewed / Recenzovaný — text prošel recenzním řízením, kdy 2-3 odborníci v daném oboru, kteří se ale na studii nepodíleli (a nejsou ve střetu zájmů), posuzují kvalitu článku, jeho metodiky a relevantnost získaných dat pro časopis i pro vědeckou obec.
Not peer-reviewed / Nerecenzovaný — text neprošel recenzním řízením, nebyl posouzen odbornými editory (např. preprinty, komentáře, recenze knih).
Randomised (non-randomised) / Randomizovaný (nerandomizovaný) — randomizace je postup, kdy jsou do studie a jejích různých výzkumných skupin vybíráni účastníci zcela náhodně a bez subjektivních zásahů, aby se předešlo zkreslení výsledků. Mnohdy je výběr tzv. dvojitě zaslepený, kdy ani vědci, ani účastníci nevědí, do kterých skupin byli účastníci zařazeni.
Dalo by se o tom psát ještě mnohem více, ale to už byste mi u čtení asi usnuli — tedy pokud jste se dočetli až sem… Co si z toho všeho odnést? A proč máte občas pocit, že si vědecké studie protiřečí? Odpověď je nasnadě: malé původní studie jsou mnohdy prováděné na malém vzorku populace a jejich výsledky se často nedají vztáhnout globálně. Berte je spíše jako ukazatele trendu, zajímavost, kterou je potřeba potvrdit ještě mnoha dalšími nezávislými laboratořemi, a ideálně ještě počkat, až někdo všechny tyto studie vezme a udělá z nich velký systematický přehled. Jak jsem již jednou napsala v jiném psaní:
Biologické systémy a organismy od zvířat až po člověka jsou složité a doufat, že něco bude platit úplně u všech úplně stejně, je utopické. Medicína se již nějaký ten pátek pomalu ubírá cestou individualizovaných léčebných postupů, protože na jeden lék mohou lidé na základě svého zdravotního stavu reagovat odlišně. Někomu léčba zabere, někomu ne. Stejně tak se v jedné studii na jednom konci světa může ukázat A, ve druhé studii na druhém konci světa pak B. Záleží na mnohých faktorech včetně prostředí, v němž účastníci studie žijí, a jejich životního stylu.
Když čtu novinky ve vědeckých časopisech a novinách, vnímám trendy a ukládám do paměti zajímavé úkazy a hypotézy. Část z nich vyprávím lidem dál, aby byli v obraze, co se tak dnes v laboratořích zkoumá a jak vědci pokročili v určitých tématech. Některé studie během roku zapadnou, jiné jsou upraveny a další jsou rozvinuty časem do větší hloubky. Na tu hloubku vždy čekám a spojuju si jednotlivá vlákna, z nichž tkám popularizační příběhy.
Praktické rady
Omega-3 nefunguje ~ Táňa Horynová
Vážně — je to vědecky dokázáno! Přesto mě před 6 lety vyléčily tyhle mastné kyseliny děti a posléze i mě.
Mám dnes databázi cca 1000 důkazů, ze kterých jasně vyplývá, že doplnění omega-3 jednoznačně podporuje zdraví a schopnost těla regenerovat.
Jak je tedy možné, že meta-analýza — rozuměj analýza mnoha analýz — dokazuje opak?
Na velikosti záleží! Bohužel každá studie používá jinak velkou dávku. A malá dávka vážně nefunguje. Jenomže vědci se ne vždy shodnou, co je malé a co je velké.
Není omega-3 jako omega-3. Namátkou máme třeba omega-3 ve vlašských oříškách, která je chemicky úplně odlišná od DHA, jenž tvoří většinu tukové tkáně našeho mozku. Každá z nich se v těle chová jinak.
Příroda vs. syntetika. Přesněj triglyceridy vs. ethylestery. To druhé je levnější a snadněji toho do jedné tablety narvete víc. Jenomže čím nemocnější tělo, tím hůř si druhou variantu předělá zpátky na triglyceridy. Měli bychom toho být schopní, jenže mnohdy je opak pravdou. A studie často využívají ethylestery, protože jsou levnější. A udělat kvalitní studii stojí opravdu hodně peněz.
David a Goliáš užívají stejnou dávku. Tohle je bohužel častá chyba: U doplňků stravy nezohledňujeme váhu, výšku, věk, pohlaví. Zkrátka měříme všem stejně. Jenže David a Goliáš potřebují pro své tělo úplně jiný pohon!
Každý člověk je originál. Proto pozitivní účinek omega-3 jednoznačně potvrzují jen ty studie, které efekt měří pomocí krevních testů.
A díky bodu číslo 5 tomu mám dnes velmi úspěšnou praxi. Suplementaci klientů měřím a přizpůsobuji jejich individuálním potřebám.
Přesto či právě proto mohu potvrdit: Doplňky omega-3 nefungují. Co funguje je dlouhodobá změna jejich hladiny ve vašich červených krvinkách.
Střípky poznámek
🧀 Vědci se vrhli na výzkum nejstaršího známého sýra nalezeného archeology na pohřebišti Xiaohe v severozápadní čínské Tarimské pánvi. Dělal společnost asi 3600 let starým mumiím objeveným sice zhruba před dvěma desítkami let, ale teprve nedávno se podařilo díky technologickým pokrokům rozluštit DNA přítomnou ve starověkých sýrových vzorcích. Našla se v nich kravská a kozí DNA, mimo to se v nich však podařilo identifikovat i DNA přítomných mikroorganismů. Vzorky v sobě nesly DNA jak bakteriálních, tak plísňových druhů mikrobů včetně těch podobných druhům běžně se vyskytujícím v současných kefírových zrnech (tj. symbiotických kulturách probiotických bakterií a kvasinek fermentujících mléko na kefírový sýr). Výsledky výzkumu popisují vývoj kefírových mikroorganismů a ukazují, že na severozápadě Číny se vyskytuje specifický kefír a kefírový sýr už od doby bronzové. Kefír tedy očividně nepochází výhradně z horské oblasti severního Kavkazu, jak se dříve předpokládalo.
*
😴 Rozhodujete-li se o důležitých věcech, tak se na to vyspěte. Spánek nám pomáhá nedělat ukvapené a nepřesné závěry, rozumně zvážit možnosti a střízlivě vyhodnotit danou situaci či problém. První dojem bývá velmi často zkreslený a vytvářet si na základě něj okamžitý názor je nemoudré. Pokud vybíráme novou knihu, tak to až tak nebolí. Ale pokud se rozhodujeme, zda nám stojí za to jít na rande s novým nájemníkem od vedle, tak tam už by to chtělo více promyslet.
*
🪑 Asi vám nepřijde nijak objevné, že zkrácení doby denního sezení vede k zpomalení či zabránění bolestí zad — kupodivu na toto téma ale dosud nebylo provedeno mnoho studií. Tady máte tu nejnovější. Jestli si ale myslíte, že vám postačí vyměnit sezení za stání, tak vás zklamu. Samotné stání totiž nemusí snižovat riziko vzniku bolestí či kardiovaskulárních chorob navázaných na sedavé dny moderního člověka. Proaktivní výměna kancelářské židle za spešl kancelářský stůl, u něhož se stojí, je sice momentálně dost in, ale zdravotní přínos je mizivý, ne-li v záporných hodnotách (dlouhé stání je spojeno s křečovými žilami a trombózami). Volte raději časté změny polohy, chůzi či fyzickou aktivitu. Nejen vaše záda vám za to poděkují.
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Kde ještě najdete moje písmenka či osobu a s čím vám mohu pomoci?
🔬 Pro zájemce o proniknutí do záhad vývoje dětského imunitního systému jsem sepsala knihu a stejnojmenný kurz Dítě pod Lupou.
🌏 Světy v nás – učím a přednáším o tajích našeho imunitního systému
📚 Nakladatelství Lelkárna – spolutvořím maličké nakladatelství pro malé velké spisovatele
🧭 Kreativní léčebna – pomáhám tvůrcům vymotat se ze slepých uliček a najít zpět cestu do kreativity, narovnávám složitosti v textech a pomáhám s obsahovým psaním
📰 Tvůrcovské noviny a Tvůrcovské rádio – pomáhám tvořit každoměsíční povídání o životech tvořivých duší, jejich díle a lásce k němu.
🦦 Nadační fond Tišina a Creació – spolutvořím vesnici a záchytnou síť pro ty, jež mají pocit, že padají a potřebují oporu.
🏺 Nebo si spolu můžeme pokecat nad šálkem vašeho oblíbeného nápoje. Najdete mne všude tam, kde mají dobrý čaj. Jen mi dejte na mail echo, že se chcete vidět. Můj mozkový přijímač je sice vyladěn na jemnou percepci, leč chytat telepatické zprávy ještě neumí.
Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mu dát srdíčko. Případně mne můžete pozvat na čaj a povídání v nějaké dobré čajovně nebo kavárně.