Vědecký oběžník 10/23 - O hvězdičkách
O vesmíru a jeho galaxiích, hvězdách, galaktických hřbitovech, hvězdných mapách, planetách kolem a o tom, jestli jsme ve vesmíru opravdu sami.
Dny se nám pomalu ale jistě zkracují, noci prodlužují a s nimi i doba, kdy můžeme hledět vzhůru ke hvězdám a přemýšlet o světech tam nahoře. Dnešní psaní se ponese v duchu dalekých i blízkých galaxií, jejich mapování a zkoumání, co kde žilo nebo možná stále ještě žije.
Přeji příjemnou četbu, ke které si můžete pustit mou oblíbenou jazzovou smyčku, která se vyloženě hodí k těmto dnům - na hranici mezi teplem a zimou.
Zářivé galaxie
Díky stále se zlepšující technologii vesmírných dalekohledů, kterými vědci upírají svá kukadla do hlubin vesmíru, se může lidstvo dovídat spoustu novinek ze světa zářivých galaxií.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, se kterým si vědci „hrají“ od roku 2021 v rámci velkého výzkumného projektu, již stihl potvrdit velmi jasně zářivé galaxie v raném vesmíru a vyvrátit informaci o galaxii, která byla dosud považována za nejvzdálenější nalezenou galaxii.
On je Webbův dalekohled v pravdě zajímavé zařízení. Prostřednictvím něj mohou lidé nahlížet do daleké minulosti – prý až k samotným počátkům vzniku prvních galaxií. Ta úplně nejstarší galaxie, kterou vědci dokázali pozorovat, je tak daleko, že vidí, jak vypadala před více než 13 miliardami let. To bylo vesmíru v bratru 680 milionů roků.
Jak je tohle možné, ptáte se? Čím dále se do vesmíru hledí, tím delší cestu světelná informace o sledovaných galaxiích putuje. Naneštěstí, čím déle světlo putuje, tím je červenější a aby vědci dohlédli až k nejvzdálenějším a nejstarším galaxiím, musí se dívat až do infračervené části spektra. Dřív to nešlo. S Webbovým dalekohledem se však situace zcela změnila. Vědcům se díky němu podařily objevit jedny z prvních galaxií, které se teprve formují.
Mezi nimi by se prý měly nacházet i nejjednodušší dosud identifikované galaxie, kterým se díky jejich tvaru a barvě říká „hráškové galaxie“ (pea galaxies). Jsou drobné (jejich průměr dosahuje asi 5 % velikosti naší Mléčné dráhy), ale probíhá v nich intenzivní tvorba nových hvězd. A jako by se chtěl Webbův dalekohled ještě více blýsknout, umožnil vědcům na základě naměřených spekter změřit i množství kyslíku v pozorovaných galaxiích. Dvě z nich obsahují zhruba 20 % hladiny kyslíku v porovnání s hladinou naměřenou v Mléčné dráze, jedna pouze asi 2 % a může tak být chemicky nejprimitivnější dosud popsanou galaxií.
Zmapovaná Mléčná dráha
Jak víte, naše Modrá planeta je zasazena do Sluneční soustavy nacházející se v galaxii s názvem Mléčná dráha. Ale co možná nevíte je to, že byla naše galaxie předmětem rozsáhlého dvouletého průzkumu, který seskládal dohromady data o 3,32 miliardách jejích nebeských objektů a tvoří tak pravděpodobně nejrozsáhlejší „galaktický katalog“ svého druhu. Od hvězd přes hvězdotvorné oblasti až po oblaka prachu a plynů.
Kromě katalogu stále funkčních struktur naší galaxie existuje ale i mapa „galaktického podsvětí“, „hřbitova mrtvých hvězd“ nebo, chcete-li, „hvězdné nekropole“. Do této mapy byly vyznačeny kdysi masivní žhavé hvězdy, kterým dotkaly sudičky vlákno jejich života a ze sluncí se najednou staly černými dírami či neutronovými hvězdami. Okolo 30 % těchto nebožtíků bylo dokonce z Mléčné dráhy vyvrženo do temnoty mezigalaktického prostoru, kde dlely dlouho bez povšimnutí pozemských astronomů.
Planety kolem
Není tomu tak dávno, co byla Venuše zařazena mezi vulkanicky aktivní planety, a to i přes to, že na ní nedochází k pohybu tektonických desek jako je tomu v případě Země. To, jak často k sopečné činnosti na Venuši dochází, je stále otázkou – může to být několikrát do roka nebo jednou za desetiletí. Faktem však zůstává, že si tato vesmírná dáma umí hezky zasoptit, stejně jako Země nebo Mars, ale rozhodně ne v takové míře jako třeba Jupiterův měsíc Io.
Když už byla řeč o Marsu, pojďme si říct pár slov o jeho oceánu. Jakém, ptáte se? Nu, dle všeho ho v mládí pokrývala nejméně 300 metrů hluboká vodní plocha. Vodu a organické látky nutné pro vznik života s sebou nosily ledové asteroidy dopadající na jeho povrch. Dokonce je prý možné, že prvotní život ve Sluneční soustavě vznikl na Marsu, nikoli na Zemi. Rudá planeta totiž kdysi dávno pradávno – asi tak před 4,5 miliardami let – bývala modrá. A zdá se, že i po miliardách let existuje šance na objevení přeživších starobylých bakterií pohřbených pod povrchem Marsu, kde jsou chráněny před nehostinným mrazivým prostředím na povrchu planety.
Vodu byste mimo jiné našli též na šestém největším Saturnově měsíci, Enceladu. Celkem má Saturn 83 měsíců, ale Enceladus je považován za jedno z nejzajímavější těles naší Sluneční soustavy. Jedná se o oceánský svět chráněný silnou vrstvou ledu, která se směrem k teplejšímu jižnímu pólu drobátko rozpouští a vznikají v ní trhliny nazývané tygří pruhy. Jednou z Enceladových zvláštností je jeho schopnost vystřikovat drobné ledové částice ze dna oceánu, a to v takové množství, že se podílejí na tvorbě druhého nejvzdálenějšího Saturnova prstence. A jelikož byl krom oxidu křemičitého v částicích objeven i fosfor (klíčový stavební prvek živých organismů), panují teorie, že by se hluboko pod Enceladovým mrazivým povrchem mohl nacházet život. V plánu je vyslání vesmírných sond a shromažďování dalších dat, jež snad pomohou odkrýt další tajemství tohoto měsíce.
Vnitřní oceán skrytý pod ledovým, krátery posetým, povrchem by se prý měl nacházet i na nejmenším a nejvnitřnějším Saturnově měsíci, Mimasu. Slyšeli jste o něm? Připomíná Hvězdu smrti ze Star wars.
Střípky poznámek
🦧 I přes snahu ochránců přírody a indonéských úřadů, zabíjení kriticky ohrožených orangutanů na Borneu stále pokračuje, zřejmě ve stejné míře jako dřív. Odhaduje se, že během posledních deseti let klesl jejich počet pod 100 000 jedinců
🧠 Posun ve schopnostech umělé inteligence umožňuje identifikaci mozkového nádoru již během operace pacienta. Nová technologie poskytuje výsledky analýzy již během 90 minut v porovnání se současným procesem, který trvá přibližně týden. Tím pádem jsou lékaři schopni v případě potřeby upravit operační strategii přímo na sále.
👶 Rané vztahy mezi rodiči a malými dětmi ve věku tří let mají zřejmě zásadní vliv na pozdější psychickou pohodu dětí. Láskyplné prostředí v dětství vede k nižšímu riziku vzniku psychických potíží a rozvoji prosociálních vlastností (empatie, vstřícnost, štědrost a laskavost) v dospělosti.
🚗 U aktivních řidičů ve věku 65-79 let trpících ADHD je vyšší riziko účasti v dopravních nehodách či obdržení pokut než u jejich vrstevníků bez ADHD. Ačkoli se výskyt ADHD s rostoucím věkem snižuje, počty dospělých s touto diagnózou se v posledních letech zvýšily.
👅 Už se ví, kdepak máme v mozku uloženy šuplíky s jazykovými procesy a jak jsou organizovány. Tohle zjištění bude možné dále využít při vývoji terapií mozkových poranění spojených s narušením řečových schopností. Studie se také zaměřila na procesy zahrnující sémantiku, fonologii, syntax a prozódii. Že ta slova neznáte? Mrkněte do slovníku. Můžete pak machrovat novým výrazivem u teplého-podzimního-nápoje-dle-vlastního-výběru.
💡 Hadi byli v raných dobách své evoluce plně přizpůsobeni životu v podzemí. Ukázal to netradiční výzkum, který se neopíral jen o kosterní pozůstatky, nýbrž i o strukturu mozků a měkkých tkání hadů žijících v současnosti. Autoři studie tak mimo nových plazích informací předvedli i možnost, jak studovat evoluci zvířecích druhů, u nichž chybí dostatek fosilních pozůstatků.
🤖 Intenzivně se pracuje na vytvoření umělých forem života, které by se daly využít pro diagnostiku a léčbu nemocí. Mohly by fungovat např. jako vakcíny proti virovým onemocněním nebo nanoroboti obsahující léky či diagnostické látky. Že to zatím zní jako sci-fi? Mno… v uplynulých 6 letech byly vytvořeny různé umělé molekuly spojující vlastnosti DNA a peptidů (stavební jednotky bílkovin) – základ pro vývoj pokročilejších biologických forem života.
Zde končí mé vyprávění, těším se příště na přečtení.
Mějte se krásně a nikdy se nepřestávejte ptát!
Krásný večer vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
Kde ještě najdete moje písmenka či osobu?
🧭 Kreativní léčebna – pomáhám tvůrcům vymotat se ze slepých uliček a najít zpět cestu do kreativity, narovnávám složitosti v textech a mentoruji ty, kteří se chtějí vyznat v odborných článcích i termínech.
🖋 Belandy vypráví – skládám písmenka do pohádek, filosofických textíků, glos ze života, prokládám to lyrikou a občas si i zamudruju.
📰 Tvůrcovské noviny – pomáhám tvořit každoměsíční povídání o životech tvořivých duší, jejich díle a lásce k němu.
🧚♀️ Creació – střežím prostor pro neviděné tvůrce a pomáhám jim být slyšet.
🦦 Nadační fond Tišina – spolutvořím vesnici a záchytnou síť pro ty, jež mají pocit, že padají a potřebují oporu.
🏺 Případně si spolu můžeme pokecat a šálkem vašeho oblíbeného nápoje. Najdete mne všude tam, kde mají dobrý čaj. Jen mi dejte na mail echo, že se chcete vidět. Můj mozkový přijímač je sice vyladěn na jemnou percepci, leč chytat telepatické zprávy ještě neumí.
Pokud se vám Vědecký oběžník líbí, můžete mu dát srdíčko. Případně mne můžete pozvat na čaj a povídání v nějaké dobré čajovně nebo kavárně.